Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Inflace, deflace a budoucnost

přidat komentář zpět na článek

libertarian

logické, pravdivé , jednoduché

Všetko to, popísané v článku je logické, pravdivé , jednoduché. Prečítal som to aj našim dvom mačkám, a väčšinu z toho pochopili. Takže mi teraz nejde do hlavy toto :
Ako je možné, že to nechápu tí super ekonomovia, nobeloví experti, Krugman a spol. ?!?
Autor v článku píše, že ekonomovia "sa mýlia". Takže píše, že sú sprostejší ako tie mačky. Ako je to teda ? Nechápu to ? Alebo iba proste klamú ?


HynekRk

Re: logické, pravdivé , jednoduché

Uživatel libertarian napsal:

Všetko to, popísané v článku je logické, pravdivé , jednoduché. Prečítal som to aj našim dvom mačkám, a väčšinu z toho pochopili. Takže mi teraz nejde do hlavy toto :
Ako je možné, že to nechápu tí super ekonomovia, nobeloví experti, Krugman a spol. ?!?
Autor v článku píše, že ekonomovia "sa mýlia". Takže píše, že sú sprostejší ako tie mačky. Ako je to teda ? Nechápu to ? Alebo iba proste klamú ?


No, zkus si přečíst Černou labuť od N. N. Taleba, tam se autor zabývá i experty a jejich výsledky.

Didi

Došlo vůbec někdy k opravdové deflaci?

Kladu si otázku: Došlo vůbec někdy v historii k opravdové deflaci? Tj. došlo někdy k poklesu množství peněz v oběhu? Napadá mě snad Rašínovo období stabilizace české koruny cca 1919-1922, ale nemám to podloženo daty.
A na to navazuje další dotaz: Jak vlastně můžeme množství peněz v oběhu měřit, abychom mohli posoudit, zda došlo k nárůstu nebo poklesu tohoto množství?
Laicky beru jako dobrou aproximaci měnové agregáty M1, M2, M3, kde zvláště ten M2 se mi zdá popisuje množství dostupných peněz nejlépe. Přesto bych rád znal názor někoho, kdo se v problému orientuje lépe.
Na což navazuje ještě jeden dotaz: Máte někdo zdroj dat těchto agregátů hlouběji do minulosti? Pro českou korunu jsem našel jen data od roku 1993 na http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1147&p_strid=AACA&p_lang=CS , pro americký dolar od roku 1959 na http://www.federalreserve.gov/datadownload/Choose.aspx?rel=H.6 , pro britskou libru od 1987 na http://www.bankofengland.co.uk/mfsd/iadb/NewInterMed.asp

Tanguero

Datace článku

Celou dobu jsem měl dojem, že autor se kriticky vyjadřuje k právě dohořívajícímu sporu o další zvýšení dluhového stropu v USA, který je všude líčen jako Obamovo vítězné potření odporných snah zlotřilých Republikánů zbídačit občany USA a uvrhnout svět do nové krize.
A vida, on je ten článek z roku 1999. Na události, které se udály od té doby sedne jako ulitý, s deflací se bojuje opravdu srdnatě.

Rob

polovina příběhu

Deflace se může "importovat" ze zahraničí. Autor rozebírá jen polovinu příběhu. V zahraničí poklesne množství peněz, u nás ne - deflace nemůže být importována. Tečka. To má být jako ekonomie? Přeci jdeme dál, pokles cen v zahraničí vyvolaný úbytem peněz způsobí při fixním kurzu přelití peněz z jedné ekonomiky do druhé (platí za dovoz zboží). Ceny se zase vyrovnají, ale na nižší hladině. Přeliv peněz tak umožní tlumit v zahraničí deflaci, ale současně ji doma způsobí. Při floatingu je deflace v zahraničí vyrovnána oslabením domácí měny. Ostatní části článku jsou podobně argumentačně slabé a jsou to nepodložené údaje.

PS: Nevím, jestli to není jen chyba překladu, ale kdo se myslí tím "my" užívaným všude v článku?

David Záděra

Re: polovina příběhu

Uživatel Rob napsal:


PS: Nevím, jestli to není jen chyba překladu, ale kdo se myslí tím "my" užívaným všude v článku?


Nenazval bych to přímo chybou, spíše volným překladem.

http://mises.org/daily/309

Drobek

Re: polovina příběhu

Uživatel Rob napsal:

Deflace se může "importovat" ze zahraničí. Autor rozebírá jen polovinu příběhu. V zahraničí poklesne množství peněz, u nás ne - deflace nemůže být importována. Tečka. To má být jako ekonomie? Přeci jdeme dál, pokles cen v zahraničí vyvolaný úbytem peněz způsobí při fixním kurzu přelití peněz z jedné ekonomiky do druhé (platí za dovoz zboží). Ceny se zase vyrovnají, ale na nižší hladině. Přeliv peněz tak umožní tlumit v zahraničí deflaci, ale současně ji doma způsobí. Při floatingu je deflace v zahraničí vyrovnána oslabením domácí měny. Ostatní části článku jsou podobně argumentačně slabé a jsou to nepodložené údaje.

PS: Nevím, jestli to není jen chyba překladu, ale kdo se myslí tím "my" užívaným všude v článku?


Též mi tato část o přelévání deflace přijde nešťastně zargumentovaná, ovšem ne nepravdivá v tom, že by se deflace nepřelila. Z principu se totiž dá předpokládat, že v zemi se stabilní peněžní zásobou by byly ceny nižší než v zemi s uvolněnou monetární politikou, kde právě deflace vypukla, a tím i ono snižování cen. Proto by buď došlo k tomu, že ceny by ani nedorovnaly nízkou úroveň v zemi A, nebo by došlo až k onomu vyrovnání cen, a tedy stále nepřelití deflace, anebo možná v některých sektorech i k nižším cenám než ve stabilní zemi. To by ovšem znamenalo, že i přes deflaci zvládá země B produkovat dané statky levněji než země stabilní (A), a proto si daný sektor v této zemi zaslouží vypořádat se s tím. Nehledě na to, že vámi zmíněné kurzové změny by dopady nižších cen snížily. Pořád to ale nepřinese do země A deflaci, protože peněžní zásoba se tam nezmění.

Rob

Re: polovina příběhu

Uživatel Drobek napsal:

Uživatel Rob napsal:

...

Též mi tato část o přelévání deflace přijde nešťastně zargumentovaná, ovšem ne nepravdivá v tom, že by se deflace nepřelila. Z principu se totiž dá předpokládat, že v zemi se stabilní peněžní zásobou by byly ceny nižší než v zemi s uvolněnou monetární politikou, kde právě deflace vypukla, a tím i ono snižování cen. Proto by buď došlo k tomu, že ceny by ani nedorovnaly nízkou úroveň v zemi A, nebo by došlo až k onomu vyrovnání cen, a tedy stále nepřelití deflace, anebo možná v některých sektorech i k nižším cenám než ve stabilní zemi. To by ovšem znamenalo, že i přes deflaci zvládá země B produkovat dané statky levněji než země stabilní (A), a proto si daný sektor v této zemi zaslouží vypořádat se s tím. Nehledě na to, že vámi zmíněné kurzové změny by dopady nižších cen snížily. Pořád to ale nepřinese do země A deflaci, protože peněžní zásoba se tam nezmění.


Dovolte mi, abych upřesnil. Peněžní zásoba, která determinuje nominální produkt a cenovou hladinu není určována pouze samotnou politikou CB, ale i přeshraničními toky. Když máte v zahraničí levněji a měna je stejná, tak se bude více dovážet a část peněz se přelije k nim. Pokud je měnový kurz plovoucí, tak ten cenový rozdíl vyrovná tak, aby byla parita kupní síly dodržena.

Jan Altman

Důležité téma?

Asi jsem rozený fundamentalista, ale opět mi přijde, že diskuse o inflaci či její definici není to, čím bychom se měli rozptylovat.

Vadí libertariánovi, že roste/klesá měnová zásoba či cenová hladina?

Podle mne mu je to ukradené. Vadí mu vynucený státní monopol na emisi té jediné legální měny. Proto si myslím, že diskusi o definici inflace bychom měli brát spíše jako podružné téma či dokonce jako odvádění pozornosti od tématu primárního: jakým právem si někdo usurpuje pravomoc diktovat lidem, čím mají platit, v čem mají uzavírat smlouvy, v čem si mají spořit? Jakým právem někdo brání ekonomickým subjektům začít vydávat měnu konkurenční?

Diskutovat o inflaci by mělo smysl jedině tehdy, pokud bychom oklikou přes toto téma chtěli dosáhnout svého cíle: delegitimizace a zrušení monetárního monopolu státu. Ale já si stále myslím, že jak proti daním, tak proti emisnímu monopolu není správné argumentovat technicky (daně a regulace brzdí ekonomiku, emisní monopol působí cykly), ale morálně (z hlediska práva a legitimity). Daně a regulace nejsou špatné proto, že podvazují ekonomiku, ale proto, že jde o zločin (porušení vlastnických práv). Správným argumentem je "krást se nemá, je to zločin" a ne "kradení brzdí rozvoj hospodářství".

Jan Altman

Vzrušující realita ☺

Jeden aktuální pohled na výborně fungující (nad)státní monetární monopol:
http://zo.trimbroker.com/financne-analyzy/ECB-hra-na-schovavacku-pokracuje-20131022

Jan Macharáček

Re: polovina příběhu

Uživatel Rob napsal:

Uživatel Drobek napsal:

...

Dovolte mi, abych upřesnil. Peněžní zásoba, která determinuje nominální produkt a cenovou hladinu není určována pouze samotnou politikou CB, ale i přeshraničními toky. Když máte v zahraničí levněji a měna je stejná, tak se bude více dovážet a část peněz se přelije k nim. Pokud je měnový kurz plovoucí, tak ten cenový rozdíl vyrovná tak, aby byla parita kupní síly dodržena.


Nemůže být stejná měna, to by došlo ke stejné inflaci a následné deflaci v obou zemích. Fixní kurz také nedává smysl, kdyby B fixovala svoji měnu k A, tak nemá problémy s inflací/deflací, kdyby A k B, tak jsou ve stejném loji.
Žádné peníze se ze země do země nepřelévají, jak píšete (kromě případů, kdy některé země používají cizí měnu na svém trhu, např. tzv. dolarizace), pouze při zvýšeném dovozu zboží do země A ze země B dochází k depreciaci měny A, tím dojde i k relativnímu snížení cenové hladiny vzhledem ke zboží. V zemi A nejde o deflaci(v rakouském slova smyslu), protože peněžní zásoba se nemění, pouze poptávka po cizím zboží snižuje hodnotu domácích peněz. Myslím, že Shostak má pravdu, v zemi A nedojde k žádnému problému typu boom/bust a špatné alokace kapitálu dané zvyšováním peněžní zásoby, pouze výhodně dovážejí z B, dokud se nesrovnají cenové hladiny/kurzy.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed