26. července 2013 01:53:40 | reagovat
Tibor Mach
Hry
Neboli kapitalismus umožňuje hrát hru s pozitivním součtem a socialismus je hra s nulovým součtem :)Jinak je zajímavé, že spousta levičáků se vyloženě ošklíbá nad charitou a dobročinností. Říkají, že "je nedůstojné, aby někdo musel spoléhat na rozmary ostatních, je třeba systematicky zajisit, aby všichni dosáhli na základní potřeby ať se děje co se děje." (základní potřeby se většinou raději nedefinují)
Mě to přijde jako stejně chybné uvažování, kterého se dopouští Rawls. Předpokládá zkrátka nekonečnou averzi vůči riziku. Rawls to dělá, když se snaží odvodit ideální systém (a argumentuje, že je to ten, který dává nejlepší pozici těm, kteří na tom budou nejhůř, protože pro člověka který neví "jak se narodí a jak se bude mít" je racionální předpokládat, že se bude mít nejhůř...což je nekonečná averze vůči riziku a tu není žádný rozumný důvod předpokládat), spousta podobně smýšlejících lidí to dělá v praxi. Navíc často lidé automaticky předpokládají, že když se sníží (nebo zruší) daně a sociální stát, tak pouze zmizí všechny možné dávky, ale příjmy obyvatel a pracovní příležitosti zůstanou konstantní (nebo dokonce budou ještě horší, protože "se toho přece spousta dotuje a spousta lidí pracuje na úřadech"). V takové představě je pak snadné si představit lidi umírající hlady nebo vykrvácející před branami nemocnice, protože nemají na pojištění (což je oblíbená představa levice). Ale když na to člověk kouká realističtěji, tedy tak, že skutečně kapitalismus je hra s kladným součtem, tak mnohem bohatší společnost, ve které je navíc mnohem méně těch, co se nemohou postarat sami o sebe bude v důsledku mít možnost čistě na základě dobrovolné charity tyhle "základní potřeby" obstarat (a dost možná lépe, už proto, že obvykle lidé, co nadšeně pracují pro dobrovolnou charitu se snaží mnohem víc, než úředníci a úřednice ze sociálky, kterým jsou lidé obvykle celkem putna). Nehledě na to, že jistou hodnotu má (a podle mě nikdo by to neměl chápat lépe než levičáci, kteří často působí, že se víc řídí "srdcem" než "rozumem") i to, že někdo skutečně někomu pomůže z vlastní vůle, protože mu záleží na druhých lidech a ne proto, že přijde chlápek z berňáku a něco mu sebere. A obdobně ten obdarovaný má větší radost a i možná lepší pocit sám ze sebe, když ví, že na něm někomu skutečně záleží a ne že přijde paní ze sociálky, aby si odškrtla kolonku (určitě i na sociálce budou lidé, kteří se skutečně snaží pomoct, ale vzhledem k tomu jak mají z principu státního úřadu nastavenou motivaci, tak jich bude o dost míň než mezi těmi, co dělají nějakou dobrovolnou charitu), vyplnila formulář a nazdar, položka "Tibor Mach" vyřízena.