19. září 2011 01:31:13 | reagovat
ivansml
jeden velky straw-man
Rakouská ekonomická metodologie (=způsob zkoumání reality) je založena výlučně na logice. Má výchozí axiom, který je nepopiratelně pravdivý vždy a všude a z něj logickou dedukcí vyvozuje ekonomické zákony. Ty tím pádem také musejí být stoprocentně pravdivé vždy a všude.
Iba ak su logicky bezchybne aj vsetky medzistupne. Problem verbalnych uvah je v tom ze az prilis lahko sa medzi ne vpletu rozne implicitne predpoklady, a vtedy vysledok stopercentne pravdivy nebude (pre par prikladov vid http://yetanothersheep.blogspot.com/2008/11/this-austrian-is-arguing-for-last-time.html ). Dalsia vec je ze odvodit z dvoch slov "clovek kona", ktore su v podstate nic nehovoriacou tautologiou, celu ekonomicku teoriu je troska moc. There ain´t no such thing as a free lunch, a silne tvrdenia vyzaduju silne predpoklady.
Známe přesně vztah mezi Y = C + I + G. Když zvýšíme G, samozřejmě se zvýší i Y. Ale v ekonomii toto v žádném případě neplatí. Pokud se zvýší státní výdaje G, může to způsobit snížení soukromých výdajů C či investic I a HDP (Y) se nezmění, či dokonce může klesnout.
Matematika nam hovori ze dY/dG = dC/dG + dI/dG + 1. Predpoklady o tom ake su dC/dG a dI/dG su nieco "extra" co moze a nemusi byt pravdive, ale to nema nic spolocne s matematikou.
Ale v žádném případě matematika nemůže slova nahradit.
To nikto ani netvrdi.
Ve fyzice lze provést izolovaný pokus. Kámen shozený z určité výšky spadne na zem ze sta pokusů stokrát za přesně stejnou dobu.
Nie, nedopadne v presne rovnaky cas kvoli chybe merania. A v mnohych oblastiach prirodnych vied je situacia este komplikovanejsia a vedci su takisto odkazani na statistiku a prevdepodobnost.
Statistik by řekl, že korelace neznamená kauzalitu.
A vy si myslite ze toto mainstreamovi ekonomovia nevedia? Samozrejme ze ano, preto pri empirickom vyskume velmi starostlivo zvazuju ci sa daju vysledky interpretovat kauzalne alebo nie, a venuju vela casu studiu a aplikacii vhodnych statistickych metod (klucove slova: identification, instrumental variable).
V 70. letech ale došlo ke stagflaci, kdy v USA byla jak vysoká nezaměstnanost tak vysoká inflace. Vyhodili keynesiánci tuto teorii do koše? Krátká odpověď je ne.
Prave ze ano. Keby vase vedomosti o mainstreamovom makre nekoncili ucebnicovym keynesianstvom (tak 60-70 rokov dozadu), tak by vam mozno hovorili nieco mena ako Lucas, Sargent ci Prescott (klucove slovo: new classical economics), ktori dost vyrazne spochybnili dovtedajsie keynesianske teorie.
Ale není právě přesně tato argumentace „nevyvratitelným tvrzením“? Dostali největší stimul v historii a situace je horší. Dozvíme se, že to je proto, že byl stále příliš malý. Pokud dostanou tisíckrát větší a nepomůže to, vždycky můžou říct, že byl stále příliš malý. Spletli se v předpokladech, ale ne v hypotéze. Má toto být příkladem vědecké metody?
Tak si to ujasnite, bud mozu empiricke fakty vyvratit teoriu alebo nie. V tomto pripade jedine co vieme je ze povodny model pouzity na predpovedanie ucinkov stimulu je chybny. Ale co by sa dialo bez stimulu (counterfactual) stale nevieme. Takze je to naopak, tvrdit len na zaklade tohto ze stimulus je neucinny je nekorektne a v rozpore s vedeckou metodou.
Samozrejme su aj snahy o lepsie zhodnotenie stimulu s pouzitim viac dat, odhady su zatial rozptylene ale skor pozitivne, vid http://www.washingtonpost.com/blogs/ezra-klein/post/did-the-stimulus-work-a-review-of-the-nine-best-studies-on-the-subject/2011/08/16/gIQAThbibJ_blog.html
Místo toho je vyzývám, aby se pokusili vyvrátit logiku obsaženou v klasických rakouských dílech: v Lidském jednání či v Man, Economy and State.
Sorry, ale ulohou ekonomov v ziadnom pripade nie je citat tisicstranove traktaty a vyvracat rakuske bludy. Pokial by boli myslienky Misesa a Rothbarda fakt take bezchybne, urcite by sa dali sirit aj bez neustaleho odvolavania na autoritu a "svate knihy" a smiesnych utokov na karikatury mainstreamu.