Podobné články mají jeden ukrutný zádrhel. Nejrůznější druhy etatistických kejklířů s hospodářstvím vykradli slovník pojmů a nejrůznější slova, jako "ceny", "peníze", "trh", "banka" apod., používají pro pojmenování úplně jiných jevů a věcí, než kterými ve skutečnosti jsou. Proto je zřejmě debata s etatisty bezcenná. Uvažuju o tom, že s nimi začnu diskutovat tak, jak si zaslouží. Jakmile mi namítnou něco o ceně, upozorním je, že žádnou nemají. Např. to číslo, které je napsáno na každém barelu ropy Brent, prostě není a nemůže být cena.
... Jakmile mi namítnou něco o ceně, upozorním je, že žádnou nemají. Např. to číslo, které je napsáno na každém barelu ropy Brent, prostě není a nemůže být cena.
... klasickým príkladom tohto je aj osud pojmu "inflace" ...
Uživatel libertarian napsal:...
No, zrovna u inflace, když na to přijde řeč, tak se vždy protistrany zeptám: "máte na mysli vývoj cenové hladiny podle statistického úřadu nebo změnu měnové báze podle rakouské školy"?
"Cože???" nebo "To má více významů???" nebo něco podobného.
... a krátce vysvětlím rozdíl a proč ten rozdíl existuje. Dále se bavíme podle toho co tím daný člověk myslel.
Bazírovat na pojmech, ... .....
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Nějak se nechytám, co to teda je? Jako chápu problematičnost současných měn, ale na druhou stranu, lidi je používají tak proč neříkat nominálu který zrovna za něco platí ´cena´ (v dané měně - v případě ropy zpravidla v $).
Bavit se o ceně lze IMO v jakékoli referenční měně a je celkem jedno na jakém principu je daná měna postavena, ne? Byť to pak pochopitelně ovlivňuje vývoj dané ceny v čase, což ovlivňují další věci - např politika FEDu. Ale to je zase jiná věc. Cena se bude IMO v čase vždy nějak měnit v jakékoli měně, pokud jako referenční nezvolíme měnu krytou stejnou komoditou o které se bavíme. A vlastně nejspíš i v té, pokud by byla kryta nějakým mixem futures nebo tak, protože barel dnes může stát třeba 0,9 barelu za rok, žejo. Nebo naopak.
Uživatel libertarian napsal:...
No, zrovna u inflace, když na to přijde řeč, tak se vždy protistrany zeptám: "máte na mysli vývoj cenové hladiny podle statistického úřadu nebo změnu měnové báze podle rakouské školy"?
UČíslo, které se váže ke statku, jenž nevznikl, na svobodném/volném trhu, ale ke statku, jehož množství je výsledkem kartelové dohody nemůže být cenou. Nevím co to tedy je. Je mi to jedno. Ať si to laskavě kartelisti se svými ochránci (vládci) nazvou jak chtějí, ale cena to není.
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Tomáši, mýlíš se. Pokud by mělo být pravda to, co tvrdíš, tak by se cena mohlo říkat jen ceně vzniklé na dokonale konkurenčním trhu. V každém jiném případě výrobce maximalizuje svůj zisk tím, že si vybírá produkované množství. A je fuk, jestli je to kartel, monopol, oligopol nebo jen obyčejný nedokonalý trh s rozlišitelným produktem (třeba boty Baťa nejsou totéž, co boty Loake).
Uživatel Zdeněk G napsal:
To slyším prvně, ve skutečnosti jde o nárůst peněžní zásoby (oběživo + depozita) a ne měnové báze (oběživo + rezervy uložené v bankách), jde o dvě docela rozdílné věci.
Uživatel Zdeněk G napsal:
Cena je číslo, které vyjadřuje poměr statků, v jakém jsou účastníci svobodného/volného trhu ochotni DOBROVOLNĚ mezi sebou statky směňovat. Cena nemá přímo vztah k momentálně používanému prostředku nepřímé směny práce. Ten směnný poměr se nemusí nutně přepočítat na nějaké dolary. Dá přepočítat na plátno, oleje, koření, oříšky apod., což se taky v minulosti dělo (dodnes se o penězích říká, že jsou to "hadry" nebo že se něco musí "omastit"/"opepřit"). To je jen otázka momentální praktičnosti/výhodnosti použití toho kterého statku/materiálu, coby směnného prostředku. Číslo, které se váže ke statku, jenž nevznikl, na svobodném/volném trhu, ale ke statku, jehož množství je výsledkem kartelové dohody nemůže být cenou. Nevím co to tedy je. Je mi to jedno. Ať si to laskavě kartelisti se svými ochránci (vládci) nazvou jak chtějí, ale cena to není.
Mark Thornton napsal:
Základní myšlenka, že větší množství peněz, tj. inflace, způsobuje vyšší ceny, nepatří pouze k rakouskému pohledu. Jde o velmi starý a běžně rozšířený názor profesionálních ekonomů a je zmíněn v téměř každé učebnici, kterou jsem viděl.
Tento obvyklý pohled bývá často označován jako kvantitativní teorie peněz. Pouze keynesiánci a merkantilisti zpochybňují tento pohled. Nicméně POUZE RAKUŠÁCI DOKÁŽÍ VYSVĚTLIT současné dilema: proč NEvyústilo masivní tištění peněz centrálními bankami po celém světe ve VYŠŠÍ ceny.
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
No, tady nejsme ve sporu, psal jsem to stejné jinými slovy. Ale tak pokud sleduješ že na burze třeba já nevim, v Kocourkově, kde se obchoduje dejme tomu 80% světové produkce Kravských prdů, které z dejme tomu 80% produkují subjekty sdružené v kartelu AgroPrd a jako měna se používá Kocourkovský zlaťák se většina obchodů za včerejšek pohybovala kolem 100 zlaťáků za prd a na této ceně skončila, můžeš říct že cena byla včera 100 zlaťáků za prd.
Pokud se na stejným trhu obchodoval kocourcovský zlaťák za cca 20 našich korun můžeš i říct že za 2000,-. Byť třeba k žádnému obchodu v korunách nedošlo.
Přestože tebe asi bude víc zajímat cena stlačeného prdu v konzervě v Prdlidlu za 3000,-/prd (kvuli dani a nákladům za transport a konzervaci), nebo možná seženeš trochu levněj čerstvý prdy pod rukou z místního JZD (za 1800,- prd).
Cena prdů v Kocourkově tyto ceny bude minimálně ovlivňovat, neboť druhá strana s níž obchoduješ dost možná tuto cenu používá jako orientační při obchodech s tebou, nebo dokonce prdy v kocourkově nakupuje.
Ty ceny tě zajímat nemusí, to je pravda. Ale tvoje obchody to ovlivní ať chceš nebo ne, pokud na ten trh mají alespoň omezený nebo sprostředkovaný přístup tvoji obchodní partneři.
To že ty sám jsi udělal obdobné obchody v jiné nominální hodnotě i měně a ne p+r=imo s danou komoditou, ale jejími rafináty neznamená že (s určitým implicitním předpokladem který normální člověk co se nechce hádat ale domluvit chápe) "cena barelu brent je $100".
... Volnost směny (obchodu) s ropou je pouze na straně poptávky. Na straně nabídky je vládci a jimi ovládanými "nabíziteli" (nebo dokonce fašistickým propojením vládců a "nabízitelů"!) uměle omezená nabídka. Pak to číslo tedy nesplňuje podmínky pro to, aby mohlo být nazváno cenou..
Uživatel Zdeněk G napsal:...
Myslím, že ani tak nejsme ve sporu, ale že se spíš nějak míjíme v diskusi. Plně souhlasím s tím, co jsi napsal. Jenže mně nejde prvoplánově o to, v čem tu cenu vyjadřujeme. Ale jestli to je skutečně cena. A právě to číslo na barelu ropy žádnou cenou být nemůže. Protože to je číslo, které nevzniklo na základě volné nabídky a poptávky. Volnost směny (obchodu) s ropou je pouze na straně poptávky. Na straně nabídky je vládci a jimi ovládanými "nabíziteli" (nebo dokonce fašistickým propojením vládců a "nabízitelů"!) uměle omezená nabídka. Pak to číslo tedy nesplňuje podmínky pro to, aby mohlo být nazváno cenou. A potom v každém oboru, ve kterém se ropa a produkty z ní používají, byť by byl zcela volnotržní, se ta čísla "na regálech" vzdalují ceně. Není možné tvrdit, že když na "jednom místě" hopodářství způsobíme místo cen blbá čísla, tak na "jiném místě" hospodářství máme ceny, když je to "jiné místo" těmi blbými čísly masivně ovlivněno. Čím víc regulací/omezení, tím víc se vzdalujeme ceně. Až se dostaneme do stavu totálně řízeného hospodářství, které známe u nás před ´89. V tom okamžiku už nebudeme mít vůbec žádné ceny. I když všichni osvícení "řidiči" toho řízeného hospodářství to slovo ukradnou a budou ho používat.
Nejsou i stálé ceny vlastně inflace. Když firmy používají nové technologie, snaží se ušetřit na nákladech (včetně mzdových), snižují počty zaměstnanců a přesto jsou ceny téměř stejné. Není inflací vlastně nepřítomnost deflace?
ano.
Rozvoj technologií za posledných 50 rokov bol tak extrémny, že , logicky, mali ceny velmi výrazne klesnúť. Neklesli, a ak si pozrieš nárast obeživa , tak tato logika je dokázaná aj praxou.
-
uff, tak ťažko sa vyjadruje, keď slová (napr. tá inflacia) maju dvojaký význam.....
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Aha, chápu. Tak je to do jisté míry pravda, ale na druhou stranu, mezi vládami kartelu OPEC také existuje napětí, dále jsou tu významní hráči což je jednak Rusko, které v kartelu není, velké západní firmy typu Shell a BP i malé regionální typu Jihomoravské naftové doly, těžící v mezinárodních vodách, severním moři, Nigerii, nebo na Jižní moravě, které se sice také zodpovídají svým vládám a jejich regulacím ale na trhu spolu, s kartelem a Ruskem soutěžit musí - čemuž tržní síly nahrávají. Nebo se v kartelu domluvit - což tržní síly podrývají.
Je pravda že ten trh svobodnej není, je silně regulovanej. Ale ať vlády chtějí nebo ne tržní síly tam působí, protože ani dnes neni žádná vláda tak silná aby to těm ostatním svou představu zcela vnutila.
Stejně tak působili tržní síly i v komunistické ekonomice ve formě černého trhu, podpultového zboží, výkyvů dostupnosti a přebytku zboží etc.
Pokud bychom chtěli být takto striktní tak dnes ceny neexistují nikde, protože regulovaný je více či méně každý obor. To že se ten název řevezme i do zcela regulované ekonomiky je ale IMO pochopitelné. Jak bys tomu chtěl v běžné řeči říkat?
Uživatel libertarian napsal:...
Z mého laického pohledu je zajímavé srovnání mobilních telefonů a osobních automobilů. Za poslední roky prošel vývoj a výroba mobilů několika "technologickými revolucemi" a přitom jsou ceny stále nižší u výrobků o několik generací chytřejších. Oproti tomu osobní auta procházejí jen kosmetickými změnami a přitom jsou stále dražší. Zde je trh blížící se svobodnému (informační technologie) a celosvětově regulovaný a prakticky ve státním vlastnictví (automobilový). A přesto se lidé brání vidět výhody toho prvního. Dodávám, že nejsem žádným odborníkem na automobilismus nebo výpočetní a informační technologie, proto jsem určitě přehlédl regulace ve výrobě a obchodu mobilních telefonů a nedocenil některé inovace v automobilovém průmyslu. Přesto mi přijde očividný rozdíl v těchto dvou odvětvích.
Uživatel Zdeněk G napsal:...Protože to je číslo, které nevzniklo na základě volné nabídky a poptávky. Volnost směny (obchodu) s ropou je pouze na straně poptávky. Na straně nabídky je vládci a jimi ovládanými "nabíziteli" (nebo dokonce fašistickým propojením vládců a "nabízitelů"!) uměle omezená nabídka. Pak to číslo tedy nesplňuje podmínky pro to, aby mohlo být nazváno cenou.
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Otázka je, prečo by faktory ako vládcovia a diktátori mali byť vyňatí z procesu tvorby ceny. Mne to príde ako povedať, že cena obilia nie je skutočná cena, lebo istý typ diktátora (počasie) tú cenu ovplyvňuje a teda nie je vytvorená na základe voľného dopytu a ponuky. Podľa mňa diktátori sú normálnou súčasťou ekonomického života ľudí, zrovna tak ako počasie. Iste, keby diktátori konali inak než ako konajú, tak by tá cena bola iná. Ale to platí aj pre počasie.
Uživatel gofry napsal:...
Uff! To myslíte vážně nebo si děláte nemístnou prču? Právě jste obhájil Hitlera, Mussoliniho, Stalina... Vy fakt nevidíte rozdíl mezi Zeměkoulí s jejími přírodními procesy a diktátorem...? :-O
Uživatel Dobrý Den napsal:...
ano.
Rozvoj technologií za posledných 50 rokov bol tak extrémny, že , logicky, mali ceny velmi výrazne klesnúť. Neklesli, a ak si pozrieš nárast obeživa , tak tato logika je dokázaná aj praxou.
-
uff, tak ťažko sa vyjadruje, keď slová (napr. tá inflacia) maju dvojaký význam.....
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
V souvislosti s používáním termínu cena tam rozdíl asi není. Myslíte, že bude člověk jednat jinak, když bude vědět, že cena benzínu je vysoká, protože OPEC snížil těžbu, než když to vědět nebude?
(Předpokládejme, že si je vědom skutečnosti, že jeho nákup/nenákup nemůže ovlivnit celkové prodeje a nebude mít vliv na rozhodování OPEC a abstrahujme od skutečnosti, že bude spekulovat na změnu politiky OPEC v blízké budoucnosti - tzn , že bude předpokládat že kartelová dohoda nevydrží).
Uživatel libertarian napsal:...
Taková logika neplatí (a neplatila by ani, kdyby se platilo zlatem). Jistěže by tu byla tendence k poklesu cen, ale zároveň by vznikla tendence k zvýšení peněžní zásoby. Tzn zvýšená kupní síla zlata by motivovala k zvýšení těžby zlata, případně rozšíření peněžní zásoby jiným způsobem - používání stříbra nebo jiných kovů jako peněz, substituci zlatých peněz - například frakčním bankovnictvím, nebo i jen kreditními účty - nástroji, které snižují potřebné množství peněžní báze.
To, jestli poklesnou ceny, nebo vzroste peněžní zásoba, záleží na elasticitě nabídky peněžní zásoby. Když je elastická (třeba není problém v nalezení kovu, ale jen v nákladech na jeho vytěžení a mincování) se prostě vytěží více kovu a ceny zůstanou víceméně stejné. (elastická nabídka peněžní zásoby nevadí, vadí když jsou náklady na produkci mnohem nižší, než jejich současná hodnota)
Stříbro je docela dobrý měnový kov, i dneska přijde jedno uncová mince na 650 korun (a to se jako peníze nepoužívá), takže pro drobné transakce by bylo vhodné. Stříbro nevymizelo protože by bylo nevhodné, ale zničily ho regulace. Snaha zakotvit zákonný směnný poměr mezi stříbrem a zlatem, a následné prudké snížení hodnoty stříbra (jelikož se najednou v mnoha zemích nedalo využít jako peníze) přesvědčilo i ostatní země, že stříbro je horší než zlato pro využití jako peníze.
Uff! To myslíte vážně nebo si děláte nemístnou prču? Právě jste obhájil Hitlera, Mussoliniho, Stalina... Vy fakt nevidíte rozdíl mezi Zeměkoulí s jejími přírodními procesy a diktátorem...? :-O
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Myslim že nejde o obhajobu, ale o to, že tyto entity prostě existují, jednají, se zbytkem světa interagují a tudíž ceny ovlivňují.
V extrém případě lze i argumentovat tak že jsou nedílným výsledkem anarchie a volného trhu.
Ten prostě silné hráče nezvládl, po svobodě neexistovala dostatečná poptávka, po řádu naopak ano. Tzn. svět se z původní anarchie rozparceloval na státy, které tvoří pravidla s nimiž ostatní chtě nechtě musí koexistovat. Nikdo netvrdí že je to správně. Ale prostě to tak je.
Konkrétně Stalinův režim následoval po Leninově, který vzešel přímo z anarchie po pádu carského ruska. A to přesto, že bylo anarchistické hnutí v rusku docela silné. Nebo spíš právě proto protože tehdejší ruští anarchisté byli vše, jenom ne anarchokapitalisté.
I v anarchii budeš muset kalkulovat že se zdroj se kterým obchoduješ nachází pod kontrolou jiného subjektu - ať s ním souhlasíš nebo ne. Nelze si stěžovat že kdyby pod jeho kontrolou nebylo tak by šlo tvořit cenu. Resp. stěžovat si lze ale je to prd platný.
Uživatel gofry napsal:...
Uff! To myslíte vážně nebo si děláte nemístnou prču? Právě jste obhájil Hitlera, Mussoliniho, Stalina... Vy fakt nevidíte rozdíl mezi Zeměkoulí s jejími přírodními procesy a diktátorem...? :-O
Tyto "entity" mohou s někým interaktovat, dokud je někdo jako "entity" uznává. V okamžiku, kdy začnou lidi tyto "entity" ignorovat jako zbytné = lidi jim přestanou na jejich interakce dávat peníze, můžou si ty "entity" trhnout končetinou a chcípnou .
Svět a lidi se vyvíjejí. V jisté době se lidem zdál být nezvratný koncept bohem vyvoleného nadvládce - krále/císaře. Dokonce lidem připadal přirozený. Dnes se lidem ještě trošičku nezvratný a přirozený zdá koncept jimi demokraticky zvoleného nadvládce. Po cca 100-150 letech pokusů vybrat někoho úžasného vidíme, že nás tito demokraticky vybraní nadvládci přivedli ke dvěma celoplanetárním a desítkám, ne-li stovkám, místních katastrof a několika hospodářských kolapsů. Semínko svobody = odmítání nadvládců je již neodvratně zaseto. Nadvládci jej důkladně zalévají. Je jen otázkou času, kdy vyklíčí a vyroste. Všichni nadvládci celého světa nemají na to porazit armády milionů nasraných lidí, kteří budou mít v ruce kladivo, lopatu, nůž, motovou pilu...
V anarchii (= svobodné společnosti, nikoli anarchii = bordelu) je výsledek mé práce mým majetkem a případnou snahu jiného subjektu o kontrolu nad výsledky mé práce vyřeším v krajním případě palnou zbraní. Takových pitomých subjektů však ve svobodném světě bude stašně pomálu. Náklady obětované příležitosti a riziko využití vlastních statků k ovládnutí cizích majetků, bude ve svobodné společnosti, plné svobodných lidí, odhodlaných své majetky bránit, příliš vysoké a nevyplatí se.
...
Jasně. Zatim je bohužel uznává velká část populace, mimoto mají nepoměrně větší sílu než jednotlivec který je neuznává, tzn. zatím s nima počítat chtě nechtě musíme....
Opět, klidně můžu souhlasit, ale jednak tento scénář není jistý, je to jen jedna z variant vývoje a druhak pro kalkulaci cen ropy, benzinu dnes to neni moc vyznamný pokud se to stane až za 50 let....
Zase spekulace o budoucnosti.
Nevim jestli se neurazíš když to řeknu ale ten tvůj přístup k cenám je obdobný jako ten komunistický.
Postavil sis ideální svět v němž ty ceny počítat lze a dokud ho nebudeš mít, nelze tomu říkat cena.
........
........
Neřikám že s trochou optimismu to pro větší míru svobod a postupnému zrodu anarchií nevypadá nadějně, ale pro jistotu se držím spíš pesimistického scénáře že se bude nadále experimentovat s různými socialistickými modely.
Uživatel Dobrý Den napsal:...
nuž, automob. priemysel nie je až tak moc "štátny". tie suvislosti su v inom.
... Vid dnešná cena elektriny v dôsledku solárnej elektriny.
libertarian, Tomáš Fiala:
Dá se říct že na začátku diskuse jsem s vámi souhlasil a považoval to za nedorozumění a problém v bazírování na definici. Nyní jsem přesvědčen že jde z vaší strany o zcela zcestnou interpretaci definice samotné.
Základní argument:
Vzhledem k tomu, že každém statku, se nutně projevují i statky minulé ve formě kapitálu, pomocí kterého byl vytvořen a ten v průběhu historie vznikal za všemožných okolností a bez ohledu na libertariánskou morálku, dalo by se z toho pak odvodit že u jakákoli směny produktu, který je ovlivněn takovýmto kapitálem, nelze mluvit o ceně.
Pokud argument chápete, můžete přeskočit k bodu "Pokus o správnou interpretaci definice".
Rozvedení:
Tj. prakticky u žádného, protože nedovedu si představit produkt, kde když půjdu po jeho komponentách, surovinách a zdrojích ... z kterých byl pořízen hluboko do historie, najdeme nějaký který by byl úplně "čistý". I kdybych přišel dneska k jezeru, našel oblázek, prvotně si ho homesteadoval, a někomu ho prodal, nemohlo by to být za cenu. Protože svým vlastním kapitálem, který jsem k homesteadování oblázku použil jsem i já sám, mezi mými předky byli vojáci lidé kteří žili jen díky silou prosazené pozici ve společnosti (prababička byla levoboček šlechty) a už jen to že žiji je kapitál nabytý mými předky z pozice síly.
libertariánova socialistická cena
V tom sporu o pojem, ano, klidně přistoupím že ta cena o které se bavíme je socialistická. Mě o pojem zas tak nejde. Pak ale tvrdím, že jiná než socialistická cena už ani existovat nemůže. Jedině že bychom provedli restart vesmíru a v tom novém by v ekonomických interakcích nedocházelo nikdy k jednání z pozice síly.
odbočka
Jsem paranoidní, pokud očekávám že libertarián se právě chystá napadnout slovní spojení "jiná než socialistická cena už ani existovat nemůže", vytržené z kontextu?
Pokus o správnou interpretaci definice:
Pokud má mít alespoň možnost platit tak jak jste ji postavili - je dobrovolná na obou stranách, platí jen v okamžiku transakce samotné a pozor, NENÍ ovlivněna okolnostmi za kterých jedna z protistran předmět směny získala.
Zopakování argumentu:
Pokud by byla, k poslední transakci, u které můžeme mluvit o ceně došlo nejspíš někdy v pravěku mezi dvěma bakteriemi, před tím než jedna sežrala druhou. Protože všechno co se z té bakterie vyvinulo užívá dodnes kapitál získaný tím násilným sežráním té druhé a kdyby se ty bakterie nepožírali, ani dinosauři, ani opice nervali, nervali se ani pralidé, neválčili, nepodváděli se etc. starověké ani středověké národy, ani my, pak by bylo možné mluvit o cenách v směně mezi lidmi.
Závěr:
Tohle je extrém, ale pravdivé tvrzení by mělo obstát i pokud je dotaženo do extrému, ne?
Jsem přesvědčen o tom že většina statků by dnes neobstála ani v případě že bychom byli mnohem méně striktní.
Kopanec do libertariána
Uf, tolik úsilí pro vyjasnění jednoho pojmu. Nevím jak Tomáše, ale je mi jasné že libertariána jsem určitě nepřesvědčil :-)
Uživatel gofry napsal:...
Uff! To myslíte vážně nebo si děláte nemístnou prču? Právě jste obhájil Hitlera, Mussoliniho, Stalina... Vy fakt nevidíte rozdíl mezi Zeměkoulí s jejími přírodními procesy a diktátorem...? :-O
Uživatel libertarian napsal:...
Solární elektrárny podle mne sehrávají v ceně elektřiny jen velmi malou roli (zřejmě jste měl na mysli příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie, který je sice také součástí regulované ceny, ale zabírá jen velmi malé procento). Hlavním problémem je poplatek za distribuci, který se neustále zvyšuje a který určuje ERÚ. Docela by mne zajímalo, jakým způsobem tento problém řešit z rakouského pohledu. "Dráty" si člověk vybrat nemůže. :-)
Uživatel Notaras napsal:...
PROČ by měl člověk jednat závisle na kejklení s hospodářstvím, kterého se dopouští nějaký sociálfašista?
Co se mi snažíte vnutit? Mám to brát jako obhajobu toho kejklení? Nebo se s ním mám smířit, protože navzdory tomu kejklení se ještě jakž takž projevují tržní mechanismy?
Já se snažím, při vědomí svého laického přístupu k ekonomii (an ji "nestuduju" se záměrem skládat z ní státnice nebo ji přednášet), používat pokud možno odpovídající termíny. Na téma kejklené (řízené) hospodářství - neexistence cen je tu v sekci Základy přehršel článků od odborníků. Jestli chcete fundovanou informaci, přečtěte si je.
OPEC nemá, nemá a ještě jednou nemá žádné právo svým umělým a záměrným "zevzácňováním" svého produktu zvyšovat lidem náklady na uspokojování jejich životních potřeb.Tu možnost mají firmy produkující ropu jedině díky fašistickému propojení producentů a vládců.
To číslo na barelu ropy, jak jsem psal, prostě nemůžeme skutečně považovat za cenu (byť to slovo v zájmu pochopení textů a řečí z důvodu dejme tomu jednoduchosti používáme), protože i když vzniklo na komoditní burze, neodpovídá definici ceny.
Energetika je moja profesia, a teda môžem hovoriť velmi fundovane.
Nepoznám detailne čísla - kolko je v cene predávanej energie podiel na dotácie, ale viem :
1. Podiel solárnej energie v ČR je až šialene velký, v porovnaní, trebars zo slovenskom. A výkupná dotácia na sol. en. je obrovská.
2. Je možné, a aj pravdepodobné, že tie peniaze na dotáciu sú zahrnuté práve v tom poplatku za distribuciu. A preto je tak veľký.
3. Z rakouského pohledu - ten problém by vôbec nevznikol. V prostredí "prirodzených ekonomických vzťahov" by žiadne dotácie neboli. "Rakúska ekonomia" je ekonomiou slobodného trhu. Ceny solárnej energie - to je nadherná ukážka absurdnosti cien v dnešnom socializme - o ktorej je aj časť tejto diskusie.
Solarna energia v dnešných pomeroch - to je výsmech slobodného trhu
Uživatel libertarian napsal:...
1. Podíl sol. elektráren je okolo 1-2 %, pokud vím, což neberu jako závratné číslo. Výše dotací je věc jiná...
2. V poplatku za distribuci? Já myslel, že tento poplatek jde čistě jen na konto distributora, který k nám přivedl "kabel". Jakým způsobem by tam mohly být zaneseny dotace?
3. Spíš jsem měl na mysli konkurenci v samotné distribuci elektřiny, dnes mají distributoři (Eon, ČEZ..) ČR rozparcelovanou na několik území, tzn. že na každém území existuje monopol (není možnost výběru). Samozřejmě, pokud by byl uveden do praxe bezdrátový přenos energie, tak teoreticky konkurence možná je.
Uživatel Tomáš Fiala napsal:...
Pokiaľ sa jedná o výber daní od teba, tak je to jednoznačne porušením tvojho práva na majetok (aj keď ja osobne si myslím, že nič také ako právo na majetok neexistuje, ale to je iná vec). Každopádne ty nemáš žiadne právo na nejaký špecifický typ tvorby ceny. Z tvojho hľadiska na trhu existuje nejaká entita, ktorá za nejakú cenu niečo poskytuje. Prečo je tá cena aká je je z tvojho hľadiska úplne irelevantné....
Keď niekto napíše, že zlé počasie ovplyvňuje ceny tak to ešte neznamená, že obhajuje zlé počasie. Je to len konštatovanie stavu....
"Odborníci" iba poukazujú na to, že takýtmo "kejklemi" sa systém veľmi rýchlo začne rútiť a poukazujú na dôsledky aké to bude mať. Ale to neznamená, že centrálnym úradom stanovená cena nie je skutočnou cenou....
No neviem, ale kto iný než ten, kto daný barel ropy vyťažil by si mal určovať cenu? Ty na ich ponuku môžeš ale nemusíš pristúpiť, na to máš plné právo. Nemáš však právo na lacnú ropu alebo na to, aby sa niekto nesnažil cenu ropy ovplyvňovať. A že sa spojili s vládou? To je z tvojho pohľadu úplne irelevantné - ty nie si poddaným danej vlády. Si poddaným svojej vlastnej vlády a jedine jej môžeš vyčítať napríklad spotrebnú daň atď....
Cena vzniká dobrovoľnou dohodou medzi kupujúcim a predávajúcim. Ekonómia sa nepýta, prečo zrovna táto cena (ani nehodnotí, či je to cena dobrá alebo zlá, vysoká alebo nízka) a nezaoberá sa motiváciou jednotlivcov, ako k danej cene dospeli.