1. Demokracie bez volicu uz neni demokracii, takze uplne nechapu tvrzeni, ze bez volicu by demkracie fungovala skvele.
2. Politikovi casto nejde o penize, nybrz o moc a tu v pravnicke firme mit nebude, takze by pro nej takova kariera byla selhanim. Mam dojem, ze otazka moci je mezi libertariany vubec dost opomijena nebo bagatelizovana.
re 2. Ja si prave myslim opak, ze su to prave libertariani ktori argumentuju, ze politik ma ine motivacie nez sluzit ludom (pozri napriklad Rothbardovu anatomiu statu). Tento clanok sa prave snazi poukazat na to, ze mainstreamovi ekonomovia (ktori vidia stat ako efektivny vysledok trznej poptavky) ignoruju motivaciu politkov ziskat moc, napr. tu: "Caplan ťahá za kratší koniec, keď vkladá politikov do rovnice bez úplnej analýzy ich vlastných motívov tak pred, ako aj potom, čo sú v úrade."
2. Politikovi casto nejde o penize, nybrz o moc a tu v pravnicke firme mit nebude, takze by pro nej takova kariera byla selhanim. Mam dojem, ze otazka moci je mezi libertariany vubec dost opomijena nebo bagatelizovana.
re 1.Caplan nepise, ze demokracia by fungovala lepsie bez volicov, ale bez "iracionalnych volicov", nech uz to v jeho predstavach znamena cokolvek (napr. obmedzenie volebneho prava na tych najviac informovanych, ale taktiez navrhuje aby sa viac rozhodnuti prijmalo trznym sposobom)
re 2. Ja si prave myslim opak, ze su to prave libertariani ktori argumentuju, ze politik ma ine motivacie nez sluzit ludom (pozri napriklad Rothbardovu anatomiu statu). Tento clanok sa prave snazi poukazat na to, ze mainstreamovi ekonomovia (ktori vidia stat ako efektivny vysledok trznej poptavky) ignoruju motivaciu politkov ziskat moc, napr. tu: "Caplan ťahá za kratší koniec, keď vkladá politikov do rovnice bez úplnej analýzy ich vlastných motívov tak pred, ako aj potom, čo sú v úrade."
Jenže libertarián z faktu, že lidé, jejichž motivací je získat a udržet moc, vytváří či udržují mocenskou strukturu zvanou stát, vyvozuje zrušení státu jako řešení. Není ovšem jasné, proč by k tomu mělo dojít, když se nezmění základní motivace těchto lidí a z ní vyplývající poptávka. Připadá mi, že libertarián je v podobné situaci jako Caplan. Pouze místo iracionálního voliče postuluje voliče, který nemá dostatek informací, což ale v reálném světě vede k témuž výsledku - organizovanější menšina bude mít větší moc a vliv, nejen ekonomický, ale hlavně politický.
Proto mají mainstreamoví ekonomové z určitého úhlu pohledu asi pravdu a stát je skutečně efektivním výsledkem tržní poptávky. Nikoliv úrovní "služeb", které poskytuje, ale distribucí moci mezi různé vlivové skupiny.
Uživatel Roman2 napsal:...
No cielom libertarianov je presvedcit kriticku masu ludi, aby podporovali libertariansku spolocnost, to je predsa jadrom ich aktivit (clanky, vzdelavanie, vyvracanie mytov...). Nedavno tu bol zverejneny pamflet Zdravy rozum od Thomasa Paina, ktory vyrzanym sposobom prispel k presvedceniu ludi pre podporu Americkej revolucie, takze zmena preferencii nie je nemozna.
Mainstreamovi ekonomovia sa podla mna mylia, tak v analyze vzniku statu ako aj v pohlade do buducnosti. Kazdopadne na tuto temu mam prichistanu seriu dalsich clankov.