04. února 2016 12:29:46 | reagovat
Komentáře k článku Ľavica či pravica - vyhliadky pre slobodu (I/II)
Vostál Petr
...
Řekl bych,že takto známe Rothbardův názor na historii 30 roků předtím, než zemřel,
je možné ale že během posledních 30 let svůj názor změnil,
což je bezesporu poučné, nebot takto lze zjistit že lidé některé své názory mění,
i když dozajisté je také pravda, že někdy své názory neměníme po celý život...
No a navíc, s názory jde přece vždy polemizovat a souhlasit a nesouhlasit,
já bych se s tím tak detailně nenimral, jednak na to nemám dostatek informací a ani by mě to nebavilo,
ale zcela jednoduše bych řekl, že většina lidí víceméně funguje na podkladě "archetypu" Jednoty
a proto je dnešní situace právě taková jaká je, nebot pro lidi je důležitější jednota než svoboda nebot jim poskytuje iluzi ochrany a bezpečí...
A jinými ještě více primitivnějšími slovy lze říci,
že za příčinou vzniku státu a potřebou vytváření omezujích pravidel stojí vcelku přirozený pud sebezáchovy...
A známe-li příčinu blbnutí, nemusíme se pak až tak zajímat o to, jak kdo a jak kde blbně, ale lze se podívat na onu příčinu...
Tomáš Fiala
Re: ...
Uživatel Vostál Petr napsal:Řekl bych,
že takto známe Rothbardův názor na historii 30 roků předtím, než zemřel,
je možné ale že během posledních 30 let svůj názor změnil,
což je bezesporu poučné, nebot takto lze zjistit že lidé některé své názory mění,
i když dozajisté je také pravda, že někdy své názory neměníme po celý život...
No a navíc, s názory jde přece vždy polemizovat a souhlasit a nesouhlasit,
já bych se s tím tak detailně nenimral, jednak na to nemám dostatek informací a ani by mě to nebavilo,
ale zcela jednoduše bych řekl, že většina lidí víceméně funguje na podkladě "archetypu" Jednoty
a proto je dnešní situace právě taková jaká je, nebot pro lidi je důležitější jednota než svoboda nebot jim poskytuje iluzi ochrany a bezpečí...
A jinými ještě více primitivnějšími slovy lze říci,
že za příčinou vzniku státu a potřebou vytváření omezujích pravidel stojí vcelku přirozený pud sebezáchovy...
A známe-li příčinu blbnutí, nemusíme se pak až tak zajímat o to, jak kdo a jak kde blbně, ale lze se podívat na onu příčinu...
Kéž by to bylo takhle jednoduché. Ono to není tak, že lidská společnost buď funguje jako státní nebo jako svobodná. Společnost organizovaná jako stát neposkytuje člověku bezpečí (správně píšete o iluzi) a co horšího ekonomicky nefunguje. Uvrhuje opakovaně postupně každého (ano každého) jedince do bídy. Za vznikem státu dost těžko stojí pud sebezáchovy. To je dost složitý problém, aby šel objasnit jedním souvětím.
etatista
Re: ...
Uživatel Vostál Petr napsal:Řekl bych,
že takto známe Rothbardův názor na historii 30 roků předtím, než zemřel,
je možné ale že během posledních 30 let svůj názor změnil,
což je bezesporu poučné, nebot takto lze zjistit že lidé některé své názory mění,
i když dozajisté je také pravda, že někdy své názory neměníme po celý život...
No a navíc, s názory jde přece vždy polemizovat a souhlasit a nesouhlasit,
já bych se s tím tak detailně nenimral, jednak na to nemám dostatek informací a ani by mě to nebavilo,
ale zcela jednoduše bych řekl, že většina lidí víceméně funguje na podkladě "archetypu" Jednoty
a proto je dnešní situace právě taková jaká je, nebot pro lidi je důležitější jednota než svoboda nebot jim poskytuje iluzi ochrany a bezpečí...
A jinými ještě více primitivnějšími slovy lze říci,
že za příčinou vzniku státu a potřebou vytváření omezujích pravidel stojí vcelku přirozený pud sebezáchovy...
A známe-li příčinu blbnutí, nemusíme se pak až tak zajímat o to, jak kdo a jak kde blbně, ale lze se podívat na onu příčinu...
Nepriamo som chcel svojou udivenou otázkou poukázať práve na to, že Rothbard niektoré svoje názory postupne prehodnocoval a to sa týka aj jeho vzťahu ku konzervativizmu. A práve preto tento článok dnes nemožno brať ako určujúci v prípade Rothbarda a jeho vnímania pravice a ľavice, hoci je v ňom aj mnoho pravdivého, ale aj skreslujúceho a sám Rothbard si to napokon aj uvedomil...
Vostál Petr
...
Aha,a můžete alespon zhruba upřesnit jak se mu jeho názor na konzervatismus posunul ?
Tady popisuje konzervatismus jako "Konzervativizmus, spoločenstvo reakcie, ktoré túžilo obnoviť hierarchiu, etatizmus, teokraciu, nevoľníctvo a triedne vykorisťovanie starého poriadku"
Ono 30 let je dlouhá doba,
a z mladého rebela ve třiceti letech se mohl stát postupem času konzervativec,
tedy ale s poněkud jiným významem toho slova...
etatista
Re: ...
Uživatel Vostál Petr napsal:Aha,
a můžete alespon zhruba upřesnit jak se mu jeho názor na konzervatismus posunul ?
Tady popisuje konzervatismus jako "Konzervativizmus, spoločenstvo reakcie, ktoré túžilo obnoviť hierarchiu, etatizmus, teokraciu, nevoľníctvo a triedne vykorisťovanie starého poriadku"
Ono 30 let je dlouhá doba,
a z mladého rebela ve třiceti letech se mohl stát postupem času konzervativec,
tedy ale s poněkud jiným významem toho slova...
Jeho názor na konzervativizmus sa mu začal najväčšmi posúvať v období, kedy v USA už bolo možné pozorovať plody morálneho relativizmu zasiatého predovšetkým ľavicovým liberalizmom, čiže 80-te roky minulého storočia boli už tým obdobím, kedy Rothbard si začal uvedomovať, že presadzovanie akéhosi bezbrehého individualizmu v spoločnosti z ktorej sa vytráca zmysel pre základnú mravnosť by bolo v konečnom dôsledku kontraproduktívne....
Ale aby som zvolil trochu poctivejší prístup k samotnému pojmu konzervativizmus, treba povedať, že medzi konzervatívcami, či už v USA alebo v Europe, bolo od počiatku mnoho takých, ktorí sa stavali odmietavo k slobodnému trhu a nadbiehali tak buď distributivizmu, starým feudálnym poriadkom alebo niekedy aj priamo socializmu etc. a tak v tomto Rothbardov článok vyznieva pravdivo dodnes.
Lenže veci sú predsa len trochu zložitejšie a tak sa prizrime na osobu Russella Kirka, ktorého Rothbard spomína aj v tomto článku a ktorý bol akýmsi guru politických konzervatívcov opierajúcich sa o tzv. južanský "feudálny" étos, Navzdory tomu, že Russell Kirk vylučoval akékoľvek spojenectvo konzervatívcov s libertariánmi, tak predsa len od začiatku dochádza akýmsi nechceným paradoxom a to napríklad v prípade Edmunda Burkeho, ktorého dielo si chceli privlastniť tak ako konzervatívci, tak aj klasickí liberáli. A tak došlo až k bizarnej situácii, kým Rothbard vo svojej mladosti označil Burkeho dokonca za anarchistu, Russell Kirk naopak Burkeho po celý čas vnímal ako oddanného monarchistu verného osvedčeným tradíciam...
Ďalším zaujímavým úkazom tej doby je rozhodne Erik von Kuehnelt- Leddihn, ktorý bol akýmsi tmelom medzi konzervatívcami a libertariánmi, jeho dielo "Liberty or Equality" zaujalo Misesa aj Rothbarda, no na druhej strane aj KIrka a ďalších konzervatívcov. Navyše Misesovym študentom ešte z viedenských čias bol aj Eric Voegelin, ktorý tiež emigroval do USA, kde formoval konzervatívny tábor, no súčasne sa hlásil aj k Misesovmu odkazu.
Netreba ale zabúdať na to, že ani konzervatívny tábor nebol jednotný a tak tie spory prebiehali aj v jeho vnútri.
Každopádne napriek tým zložitým vzťahom medzi libertariánmi a konzervatívcami, Rothbard s niektorými konzervatívcami na sklonku svojho života predsa len vytvoril spojenectvo. A hoci k tomu priamemu spojenectvu nedošlo so spomínaným Russellom Kirkom, čiastočne k nemu došlo tým, že obaja, teda Rothbard a Kirk, napokon podporovali toho istého republikánskeho kandidáta na prezidenta...
Vostál Petr
...
Jeho názor na konzervativizmus sa mu začal najväčšmi posúvať v období, kedy v USA už bolo možné pozorovať plody morálneho relativizmu zasiatého predovšetkým ľavicovým liberalizmom, čiže 80-te roky minulého storočia boli už tým obdobím, kedy Rothbard si začal uvedomovať, že presadzovanie akéhosi bezbrehého individualizmu v spoločnosti z ktorej sa vytráca zmysel pre základnú mravnosť by bolo v konečnom dôsledku kontraproduktívne...............................................................................................................................
Děkuji za odpověd,
vlastně jste mně takto potvrdil to co jsem psal v předchozí reakci,
že z mladého revolucionáře se stává s postupujícím věkem moralizující stařec,
jenž povětšinou říká :
"Ta dnešní mládež je zkažená, my jsme takoví nebyl"
Tedy vždycky se argumentuje nějakou ztrátou morálky,
což je vcelku přirozený jev...
Mně to zaujalo především proto, protože i v duchovní oblasti se hovoří v podobenstvích o různých životních obdobích a cílem je zde "být jako malé dítě"
jak říká např. Ježíš, což je spíše opak moralizujícího starce jemuž se jeví, že morálka upadá...