25. září 2018 20:28:28 | reagovat
Vladislav Veselý
Křivky
popularita spočívá v jejich konstrukční jednoduchosti, přitažlivosti pro vyučující a relativně snadno pochopitelné pro studenty. To, že se jedná o nástroj, který neodráží realitu a který je zkonstruován při nereálných laboratorních podmínkách, nikoho příliš netrápí.
Podle mě (mikroekonomické) křivky pomáhají např. pochopit základní mechanismus cena x množství produktu. Asi málokdo bude zpochybňovat, že když zlevním lístky na fotbal, tak spíše vyprodám stadion apod a rozumný ekonom si je vědom omezení této abstrakce a používá se proto i (v praxi nerealizovatelný) ceteris paribus.
V článku se trochu nezřetelně míchá mikro a makro pohled. Mnohem nebezpečnější je spoléhání na křivky agregátní poptávky a nabídky. Představa, že se dá celá ekonomika lehce řídit nějakými páčkami (tu přidáme na dotacích, tady zvýšíme daně, snížíme úroky, zafixujeme CZK/EUR kurz, přidáme učitelům, zvýšíme minimální mzdu, zregulujeme tohle...) a na konci roku nám z ekonomiky vypadnou vyšší daně, lobbistické skupiny budou konečně spokojeny a čekají nás už jen světlé zítřky, je dost naivní, ale bohužel stále lákavá představa.
Bez trhu nevíme nic a všechno arbitrážně stanovené ("správná" výše inflace, úrokové míry, CZK/EUR kurzu, počet učitelů, investic do zdravotnictví...) jsou jenom manipulace, odhady a spekulace, které není možné porovnat s případnou alternativní tržní skutečností a napáchanými skutečnými škodami, které nemusí být na první pohled ani hned zřetelné (např. dlouhodobý negativní dopad nízkých úroků na úspory, na strukturu investic a spotřeby, na pokřivené ceny v celé ekonomice, na měnové kurzy...)