Podobně se jistě vyjadřuje i filozofie nebo psychologie. Spíše by mě zajímalo, jak se běžná ekonomie dokáže vypořádat s chováním lidí, kteří mohou mít na stejný podnět naprosto odlišné reakce. To, že ekonomie ví, že např. materiální a duchovní potřeby jsou "sobecké zájmy" je jedna věc, ale jak se to projevuje v jejích teoriích, je věc jiná. Trochu konkrétnější příklad, jak se uvedená obecná tvrzení promítají do jakých ekonomických teorií, by možná pomohl.
S posledním odstavcem bych si dovolil nesouhlasit. Odhad je pouze jedním z faktorů, které ovlivňují dosažení cíle, další faktory jsou náhoda a věci, které nelze při nejlepší vůli změnit (že by onen osud :). Spokojenost pak zcela závisí na subjektivním vnímání nebo interpretaci situace.
moc dobry clanok, len jedna veta sa mi moc nepacila. "Štěstí a užitek jsou používány jako synonyma. Jsou zcela subjektivní. Jen jednající ví, zdali získal či ztratil. Zdali použil vhodné prostředky k dosažení svých cílů…"
ekonomia nemoze povedat aky je spravny ciel, ci mat viacej aut, ci sa nechat zbicovat. To vie naozaj len ten jednotlivec a je to subjektivne, ale o vhodnosti prostriedkov /teda vyuzivanie vzacnych zdrojov/ nam uz ekonomia moze povedat ci su vhodne alebo nie.
"Úkolem ekonomie je poukázat na chybné doktríny v oblasti společenského jednání. Když však člověk neposlouchá rady vědy a drží se svých mylných předsudků, jsou tyto chyby skutečností a tak se s nimi musí nakládat. Ekonomie považuje regulaci zahraničního obchodu za nevhodný prostředek k dosažení cílů těch, kteří ji provádějí.Pokud však veřejné mínění trvá na své falešné představě a vláda v důsledku toho k regulaci zahraničního obchodu přistoupí, je běh událostí určen tímto postojem."