14. října 2011 13:43:58 | reagovat
Komentáře k článku Nakloněni svobodě: Dědictví
Central Scrutinizer
Dědictví bylo a bude
Ano, plně souhlasím.Tomáš Macháček
Námět do diskuze
Jen mě tak napadá a zajímal by mě váš názor na toto. V současnosti je to tak, že pokud nemá člověk závěť, tak majetek přechází na nejbližšího příbuzného (ten může být i dost vzdálený) a pokud žádný není, tak majetek (tuším) propadá státu. Samozřejmě je nejlepší pokud dotyčný po sobě nechá nějaké pokyny jak s majetkem naložit, ale když je neponechá tak asi nelze nějak objektivně stanovit co dál. Neměl by se spíše takový majetek stát "volným majetkem" vhodným k přivlastnění? Co myslíte?Josef Tětek
Re: Námět do diskuze
Uživatel Tomáš Macháček napsal:Jen mě tak napadá a zajímal by mě váš názor na toto. V současnosti je to tak, že pokud nemá člověk závěť, tak majetek přechází na nejbližšího příbuzného (ten může být i dost vzdálený) a pokud žádný není, tak majetek (tuším) propadá státu. Samozřejmě je nejlepší pokud dotyčný po sobě nechá nějaké pokyny jak s majetkem naložit, ale když je neponechá tak asi nelze nějak objektivně stanovit co dál. Neměl by se spíše takový majetek stát "volným majetkem" vhodným k přivlastnění? Co myslíte?
Nárok státu na jakýkoli majetek považuji za všech okolností za to nejhorší řešení. Co by se s takovým majetkem dělo při zrušení nároku státu, by bylo otázkou místních zvyklostí, příslušností zemřelého k různým spolkům apod. Ojedinělé případy asociálních poustevníků by asi byly opravdu řešeny způsobem opětovného prvotního přivlastnění.
Tomáš Macháček
Re: Námět do diskuze
Uživatel Josef Tětek napsal:Uživatel Tomáš Macháček napsal:...
Nárok státu na jakýkoli majetek považuji za všech okolností za to nejhorší řešení. Co by se s takovým majetkem dělo při zrušení nároku státu, by bylo otázkou místních zvyklostí, příslušností zemřelého k různým spolkům apod. Ojedinělé případy asociálních poustevníků by asi byly opravdu řešeny způsobem opětovného prvotního přivlastnění.
No vždyť já taky. Na co jsem chtěl spíš zaměřit ctěnou pozornost čtenářů misesu byla situace, kdy někdo zanechá majetek bez jakýchkoliv instrukcí. Měl by automaticky přejít na příbuzné, nebo, vzhledem k tomu, že vůle zemřelého není známa, by se daný majetek mohl stát předmětem prvotního přivlastnění? Chápu, že většina lidí by to asi tak jako tak příbuzným odkázala a že je to v našem prostředí tak zakořeněné (dost možná z evolučních důvodů). Ale striktně logicky. Bez možnosti určit vůli majitele, proč by měli mít pokrevní či zákonní (adoptovaní, přiženění...) členové rodiny automatickou přednost před ostatními?
Je to něco, co mě prostě teď napadlo. Nehledal jsem na to nějaké diskuzní podklady. Přišlo mi to zajímavé, tak jsem se chtěl podělit.
Josef Tětek
Re: Námět do diskuze
Uživatel Tomáš Macháček napsal:Uživatel Josef Tětek napsal:...
No vždyť já taky. Na co jsem chtěl spíš zaměřit ctěnou pozornost čtenářů misesu byla situace, kdy někdo zanechá majetek bez jakýchkoliv instrukcí. Měl by automaticky přejít na příbuzné, nebo, vzhledem k tomu, že vůle zemřelého není známa, by se daný majetek mohl stát předmětem prvotního přivlastnění? Chápu, že většina lidí by to asi tak jako tak příbuzným odkázala a že je to v našem prostředí tak zakořeněné (dost možná z evolučních důvodů). Ale striktně logicky. Bez možnosti určit vůli majitele, proč by měli mít pokrevní či zákonní (adoptovaní, přiženění...) členové rodiny automatickou přednost před ostatními?
Je to něco, co mě prostě teď napadlo. Nehledal jsem na to nějaké diskuzní podklady. Přišlo mi to zajímavé, tak jsem se chtěl podělit.
Já myslím, že taková situace nemá univerzální řešení, tj. že by majetek měl vždy připadnout příbuzným či vždy prvnímu příchozímu.
Dokážu si představit případ, kdy se o starou paní stará její mladý soused, nosí jí nákupy apod. Paní má vzdálené příbuzné, se kterými se ovšem neviděla roky, nezajímají se o ní. Jednoho dne paní umře, mladý pán ji objeví, zařídí jí pohřeb a následně začne v jejím bytě žít (tj. provede prvotní přivlastnění, jelikož v dané chvíli není byt nikým vlastněn - v daném příkladě řekněme, že neexistuje nic jako povinný zápis na katastru). Po čase se o smrti (a bytě) dozví příbuzní, kteří mladíka zažalují a byt si nárokují. Je pak otázka, jak případ posoudí objektivní soudce, případně porota. Bez existence dědického zákona by podle mě příbuzní jen těžko dokazovali, že mají větší právo na byt, než mladík.