Komentáře k článku Polemika s úrokovým strašákem

27. června 2014 08:43:15 | reagovat

Ano, velmi častým argumentem proti současnému peněžnímu bankovnictví je autorem zmiňovaná nesplatitelnost úroků (úroky z úvěrů jsou vyšší než z vkladů), z níž jakoby vyplývá neustálá potřeba většího a většího růstu množství peněz. Celé se to bortí při zahrnutí zisku banky (přesně ve výši onoho úrokového rozdílu). Ten při utracení generuje přesně potřebnou sumu na splacení všech závazků.

Nicméně případ, že by musely být splaceny všechny bankovní úvěry naráz je nereálný, zanikly by přitom i všechny peníze.

27. června 2014 17:30:29 | reagovat

Dominik Stroukal

Komentář k frakčnímu bankovnictví

Vím, že je to mimo téma, ale tahle diskuze mě vždycky zajímala.

Může být argumentem proti frakčnímu bankovnictví to, co je uvedeno v článku? Tedy, že nové peníze zvyšují nabídku a tím snižují hodnotu stávajících peněz? Nebylo by potom nelegitimní vyrábět housky?

Sám nejsem zastáncem frakčního bankovnictví, ale tenhle argument se mi vždycky zdál nesmyslný.

27. června 2014 20:04:42 | reagovat

Tomáš Macháček

Re: Komentář k frakčnímu bankovnictví

Uživatel Dominik Stroukal napsal:

Vím, že je to mimo téma, ale tahle diskuze mě vždycky zajímala.

Může být argumentem proti frakčnímu bankovnictví to, co je uvedeno v článku? Tedy, že nové peníze zvyšují nabídku a tím snižují hodnotu stávajících peněz? Nebylo by potom nelegitimní vyrábět housky?

Sám nejsem zastáncem frakčního bankovnictví, ale tenhle argument se mi vždycky zdál nesmyslný.

I při 100% krytí mohou vznikat nové peníze (např. ražením nových mincí ze zlata, či prostě jeho uložení v bance), což by znamenalo, že jejich kupní síla bude přinejmenším menší, než kdyby nebylo žádné další zlato použito pro finanční účely. Ve společnosti, kde neexistují zákony o zákonné měně apod. se však taková komodita stala penězi, protože tak lidé svým jednáním rozhodli. A stejně tak rozhodli o tom, zda-li se nabídka peněz zvýší či sníží (či zda-li budou vůbec danou komoditu nadále používat jako peníze). Čili jednali za účelem zvýšení svého užitku. Myslím, že Barnett a Block to ohledně množství peněz vystihli

(https://mises.org/journals/qjae/pdf/qjae7_1_4.pdf)

V každém případě by mělo být jasné, že je obrovský rozdíl mezi situací, kdy do toho lidem nikdo nekecá, a mezi situací, kdy existují logicky rozporné smlouvy, či zákony určující co jsou to peníze.

28. června 2014 10:44:53 | reagovat

Vojta

To jste něco objevili

Pokud vim, tak většina těhle popularizačních článků argumentuje tim, že starodávný princip toho, že banka dá ze svého podnikateli 20, už dávno neplatí.
Pokud vím, tak banky dnes úrokové účty pěnězmi "kreditují" na základě cenného papíru - smlouvy o půjčce.
A tady vzniká ten problém. Tady jsou ty peníze, které vznikají z ničeho. Samozřejmě na tomhle je divné to, že banka tím pádem nikdy nemůže mít dostatečnou hotovost k pokrytí případných výběrů bankovek - takto vytvořené peníze totiž existují pouze virtuálně a nemohou mít fyzický protějšek.

I když logika věci velí, že tuhle propast zákonitě musí korigovat emitor peněz.

Nevim, co je na tom pravdy, jen převypravuji to, co jsem kde četl. Tohle bych si rád nechal objasnit.

28. června 2014 10:55:39 | reagovat

Urza

Re: Komentář k frakčnímu bankovnictví

Uživatel Dominik Stroukal napsal:

Může být argumentem proti frakčnímu bankovnictví to, co je uvedeno v článku? Tedy, že nové peníze zvyšují nabídku a tím snižují hodnotu stávajících peněz? Nebylo by potom nelegitimní vyrábět housky?

Samo o sobě to argumentem není.
Ve spojení s tím, že stát tuto měnu vnucuje lidem a nutí je ji přijímat a platit v ní daně, už to argumentem je.
Když peníze emituje soukromá banka a nikomu se nezaváže, že nebude emitovat další, je to samozřejmě naprosto v pořádku.
Když bude tyto peníze někdo vnucovat lidem násilím, už je to špatně.

29. června 2014 07:08:57 | reagovat

Miki

Teorie X praxe

Souhlasím, že teoreticky to splatit lze, ale jestli i prakticky, to si nejsem jistý. Protože když banka začne generovat nové peníze prostřednictvím úvěrů, tak začne stahovat z oběhu nepřirozené / nadměrné množství peněz. Když probíhá úvěrová expanze, tak to není problém, protože vznikají stále nové peníze, když ale dojde ke krizi / skončí úvěrová expanze, tak může být peněz opravdu nedostatek. Navíc do té doby vzrostou ceny*, takže lidé musí platit více a zbývá jim méně na úroky. Takže nakonec dojde ke splacení úroků exekucí apod...

* Samozřejmě, když se zvýší ceny, tak podniky mají vyšší tržby, ale inflace nedopadá na všechny stejně, zejména mzdy rostou pomalu, takže nakonec se prostě někdo stane obětí systému a ten úrok se pro něj stane prakticky nesplatitelný.

29. června 2014 13:02:46 | reagovat

Miki

Re: Teorie X praxe

Uživatel Miki napsal:

...

Problémem je podle mě hlavně čas. Ta teorie, že banka ty peníze (na úroky) vrátí do ekonomiky platí ve fázi úvěrové expanze, jakmile ale dojde k propadu tvorby úvěrů, nastane náhlý propad v dostupnosti peněz a banka není schopna za tak krátkou dobou proinvestovat nebo utratit nadstandardními metodami nabyté zisky...

29. června 2014 22:46:50 | reagovat

Urza

Re: Teorie X praxe

Uživatel Miki napsal:

Souhlasím, že teoreticky to splatit lze, ale jestli i prakticky, to si nejsem jistý. Protože když banka začne generovat nové peníze prostřednictvím úvěrů, tak začne stahovat z oběhu nepřirozené / nadměrné množství peněz. Když probíhá úvěrová expanze, tak to není problém, protože vznikají stále nové peníze, když ale dojde ke krizi / skončí úvěrová expanze, tak může být peněz opravdu nedostatek. Navíc do té doby vzrostou ceny*, takže lidé musí platit více a zbývá jim méně na úroky. Takže nakonec dojde ke splacení úroků exekucí apod...

* Samozřejmě, když se zvýší ceny, tak podniky mají vyšší tržby, ale inflace nedopadá na všechny stejně, zejména mzdy rostou pomalu, takže nakonec se prostě někdo stane obětí systému a ten úrok se pro něj stane prakticky nesplatitelný.

Ale jistě, proti tomu nic nenamítám, může se stát (a stává se běžně), že spousty dluhů prostě zůstávají nesplacené. Někdy je takových více, jindy méně. Záleží to pochopitelně na ekonomické situaci; i když je tato situace nejlepší možná, stejně budou existovat lidé, kteří úvěry splatit nedokáží (prostě špatně investují a peníze pak nemají), samozřejmě když je pak situace horší či špatná, podobných případů bude přirozeně mnohem více.
Já ale nikde netvrdím, že každý dluh bude splacen, tomu jsem samozřejmě dalek. Vyvracím jen taková ta populární videa a teorie, kterých je plný Youtube, která nám říkají, že dluhy není matematicky možné splatit, protože "na to není v ekonomice dost peněz", to je prostě nesmysl. Ale nikdy jsem nic nenamítal proti tomu, že spousty dluhů zůstanou nesplaceny (v závislosti na ekonomické situaci pak půjde o ojedinělé případy, nebo se to stane záležitostí masovou....), jen prostě neexistuje žádný matematický důvod, jak se nám mnozí snaží tvrdit, proč by to teoreticky možné nebylo (tj. jsou kraviny všechny prohlášení typu "na splacení úroků není v ekonomice dost peněz", "výše dluhů roste exponenciálně, takže nikdy nemohou být splaceny" a podobně).

30. června 2014 07:42:25 | reagovat

Miki

Re: Teorie X praxe

Uživatel Urza napsal:

Uživatel Miki napsal:

...

Ale jistě, proti tomu nic nenamítám, může se stát (a stává se běžně), že spousty dluhů prostě zůstávají nesplacené. Někdy je takových více, jindy méně. Záleží to pochopitelně na ekonomické situaci; i když je tato situace nejlepší možná, stejně budou existovat lidé, kteří úvěry splatit nedokáží (prostě špatně investují a peníze pak nemají), samozřejmě když je pak situace horší či špatná, podobných případů bude přirozeně mnohem více.
Já ale nikde netvrdím, že každý dluh bude splacen, tomu jsem samozřejmě dalek. Vyvracím jen taková ta populární videa a teorie, kterých je plný Youtube, která nám říkají, že dluhy není matematicky možné splatit, protože "na to není v ekonomice dost peněz", to je prostě nesmysl. Ale nikdy jsem nic nenamítal proti tomu, že spousty dluhů zůstanou nesplaceny (v závislosti na ekonomické situaci pak půjde o ojedinělé případy, nebo se to stane záležitostí masovou....), jen prostě neexistuje žádný matematický důvod, jak se nám mnozí snaží tvrdit, proč by to teoreticky možné nebylo (tj. jsou kraviny všechny prohlášení typu "na splacení úroků není v ekonomice dost peněz", "výše dluhů roste exponenciálně, takže nikdy nemohou být splaceny" a podobně).

Tak já vás rozhodně neobviňuju, že byste chtěl tvrdit, že všechny dluhy budou splaceny (a netvrdím, že to tak má být), ale z článku mi vyplynulo, že frakční rezervy nezpůsobují žádný problém se splatností dluhů, což si myslím, že není pravda. Pokud jste chtěl ale jenom vyvrátit tvrzení, že dluh není teoreticky možné splatit, pak ok.

30. června 2014 07:59:05 | reagovat

Urza

Re: Teorie X praxe

Uživatel Miki napsal:

Uživatel Urza napsal:

...

Tak já vás rozhodně neobviňuju, že byste chtěl tvrdit, že všechny dluhy budou splaceny (a netvrdím, že to tak má být), ale z článku mi vyplynulo, že frakční rezervy nezpůsobují žádný problém se splatností dluhů, což si myslím, že není pravda. Pokud jste chtěl ale jenom vyvrátit tvrzení, že dluh není teoreticky možné splatit, pak ok.

Frakční rezervy způsobují problémy v tom smyslu, že se jedná o přesun bohatství od lidí k bankám. To je samozřejmě špatně a je to další loupež organizovaná státem.

30. června 2014 15:56:31 | reagovat

hlavolam

Hypotéza

Hypotéza:
Ak som súkromná banka(firma), čo je pre mňa výhodnejšie, vraciať celý úrok späť do obehu, alebo udržať ho a už ho nikdy viac nepustiť (čo by len nejakú časť)?
Príde mi, že pri takomto modeli je pravdepodobnosť limitne blížiaca sa k 100% zisku, bez nutnosti súťaženia. Nie je to už len určitá pravdepodobnosť, je to istota a istota je guľomet. Je to ako hrať ruletu. Čím dlhšie sa hraje tým viac hraje systém v prospech kasína. Ide tu len o jedinú vec, udržať hráča čím dlhšie pri hre. Pravdepodobnosť a matematika hrá v prospech kasína.
Taktiež analógia s bezpečnostnou skrinkou tiež nie je ekvivalentná, z dôvodu že na skrinku sa nevzťahuje záväzok dlhu.
Schopnosť vytvárať infláciu a úrokom nad úrovňou inflácie spôsobovať večný nedostatok peňazí mi príde ako umenie. Sám by som to asi nevymyslel lepšie...
Na všetkom tom nevidím nič zlé, mimo jedinej veci. A to násilného vynucovania používať tento systém...

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz