11. října 2015 17:24:33 | reagovat
Patrik C
Komentář
Z článku vyplývá teze, že pokud existuje "svobodný reklamní trh" - pokud stát neomezuje výrobce při oslovování zákazníků reklamou, dochází díky tomu k výnosům z rozsahu, ze kterých profitují samotní spotřebitelé (jako u zmíněných OS). Mělo by tedy platit to, že absence regulace reklamy vede k vyšší míře koncentrace v jednotlivých odvětvích, což imho neplatí.Zvažme hypotetický příklad trhu s OS - na trh vstoupí nový výrobce s mírně lepším produktem než dva konkurenti, kteří ovládají téměř celý trh. Nový výrobce se i díky vydařené reklamní kampani začne na trhu prosazovat a získá část zákazníků od obou konkurentů. Jelikož náš trh s OS není výrazně regulovaný, žádný výrobce nemá od vlády privilegium k výrobě produktu a vstup do odvětví je volný, výrobci stále inovují své produkty a nachází levnější způsoby výroby - původní dva výrobci tedy nezůstávají pozadu a pod tlakem konkurence in posse a in esse zlepšují své produkty. Na trhu zůstávají tři větší výrobci, přičemž dva původní mají nižší tržní podíl než před vstupem třetího konkurenta. Trh se zároveň stává méně koncentrovaným a nejsou realizovány takové výnosy z rozsahu. Pokud by platilo, co je v textu, museli bychom říct, že reklama nového konkurenta poškodila spotřebitele.
Můj příklad je možná příliš kostrbatý, nicméně má myšlenka je ta, že reklama může pomoct ne jen k vyššímu tržnímu podílu a výnosům z rozsahu, ale také k pravému opaku.
Navíc mám pocit, že podobný argument nahrává právě těm, kteří by si přáli různá odvětví monopolizovat - no nebylo by to skvělý, kdybychom měli jen jednoho výrobce OS? Všechny programy by byly rázem kompatibilní a nám by ještě odpadly ty otravný náklady na reklamu!
Ale dost možná mi jen něco uniklo. :-)