17. července 2011 09:18:54 | reagovat
Komentáře k článku Španělská krize lidského kapitálu
Tom
článek
Velmi dobrý článek, díky.O´ Pruz
nejlépe hned u ramene
Autor to má převelice těžký.Jednak je v nějakém zajetí představ, že děti a jejich rodiče jsou nějací pitomci, že když jim nějaký pomatený trh neřekne co mají rodiče dětem doporučit ke studiu, tak to prostě zabalí, dají děti bezradně na školu a s rukama v klínu čekají až jim někdo nabídne nějakou pracovní příležitost.
Onak, předpokládá, že je problém někoho zaměstnat. Usuzuji, že nikdy nikoho nezaměstnal a tudíž se s ním ani neloučit. Jinak by takové zhovadilosti, pokřikované odborovými bosy nenaspal.
Je problém zaměstnat, protože on ten zaměstnantelný materiál, je vskutku k zblití.
Autor bez jakékoli zkušenosti rozdává moudra kam se jen podívá.
Probůh vytrhněte těm lidem pera, nejlépe hned u ramene.
Zase to nešťastný KLADNO.
Lukáš Kubec
Re: nejlépe hned u ramene
Uživatel O´ Pruz napsal:
Je problém zaměstnat, protože on ten zaměstnantelný materiál, je vskutku k zblití.
O tom ale právě celý článek je. Takže kde je problém?
Nebo ne. Radši neodpovídejte. Já to trollování stejnak nebudu číst.
D
Re: Re: nejlépe hned u ramene
Uživatel Lukáš Kubec napsal:Uživatel O´ Pruz napsal:
Je problém zaměstnat, protože on ten zaměstnantelný materiál, je vskutku k zblití.
O tom ale právě celý článek je. Takže kde je problém?
Nebo ne. Radši neodpovídejte. Já to trollování stejnak nebudu číst.
Dobře děláš, Opruz si odpichnul povinej vyblitek nesouvisejiciho vytrollku. Škoda, kdysi měl občas i komentář k věci. Dneska už jen ukazuje, že ty články ani nečte.
Lukáš Kubec
Re: Re: Re: nejlépe hned u ramene
Uživatel D napsal:Dobře děláš, Opruz si odpichnul povinej vyblitek nesouvisejiciho vytrollku. Škoda, kdysi měl občas i komentář k věci. Dneska už jen ukazuje, že ty články ani nečte.
S odstupem času (článek jsem psal před měsícem) bych však sám měl pár výhrad a připomínek :)
Nevíme přesně, co jsou ony malinvestice. Je to mnoho studentů >právě< kvůli dotování představy vzdělanostní společnosti, nebo je to málo studentů >i přes to<, že ona představa byla tolik dotovaná? V socialistickém školství nevíme a nikdy se to nedovíme. Co však víme, že ony malinvestice existují. Vlastně ale nevíme a ani moc nemůžeme vědět, jak přesně se projevují. Víme jen, že způsobují problémy.
V kombinaci s regulací pracovního trhu nám pak na mysl může přijít samozřejmě nezaměstnanost. Jelikož je nezaměstnanost mladých lidí ve Španělsku problém, zde bych viděl projevení se oněch malinvestic.
V diskusi na Devianu někdo řekl, abych potvrdil svoji tezi na číslech a statistice. Má to však jeden problém: komplexnost jevů, které se snažíme popsat. Jde de facto o metodologický problém (námitku vznesl člověk, který překládal Friedmanovu Metodologii :) )
Zkopíruji moji odpověď z Devianu:
Ad statistiky: A co když je to tak, že malinvesticí přidávající na nezaměstnanosti a na špatné alokaci investic do lidského kapitálu je to, že ti, jenž by měli studovat VŠ ji nakonec vůbec nestudují, protože pro ně neexistuj vhodná nabídka? Pak i statistika ukazující, že mezi mladými nezaměstnanými není žádný současný absolvent, potvrzuje moji tezi.
Co s tím? Která statistika vyřeší tento problém? Žádná. Statistika není vždy nejlepší metodou pro potvrzení/vyvracení různých ekonomických tezí
Avšak než jsem tuto odpověď napsal, strávil jsem asi dvě hodiny zkoumáním dat ze Světové banky, která nějakou-takous souvislost mezi investicemi do vzdělávání, množstvím studujících a nezaměstnaností mladých možná ukázala. A možná taky ne. Na statistiky prostě moc nejsem.
Jistý Radim pak napsal další zajímavý postřeh:
je tady ještě druhá věc. Podle mně není pro zaměstnavatele ani tak důležitý vysokoškolský diplom jako inteligence, obratnost, flexibilita .….
Inteligence proto, že člověku s IQ vyšší o cca 20 stačí na naučení stejného množství informací 2 - 4 x méně času. Obratnost pro každodenní práci jako schopnosti se přizpůsobit čemukoliv, s čím se při své práci setká. Flexibilita jako schopnost pochopit rychle a správně co je zrovna potřeba. Co vystudovat.… Jestli přijmout práci či dodatečnou rekvalifikaci třeba v jiném oboru, než má vzdělání nebo to odmítnout a třeba začít s něčím podnikat nebo prostě z toho Španělska vyjet za prací někde ven.….
Křivka inteligence a dalších těchto vlastností je v dané společnosti daná a jakákoliv vysoká škola je jen trošku rozvine, ale neudělá. Pokud tedy na dotované vysoké školy jde značná část populace mladých, jsou mezi absolventy i lidi, jejichž IQ a další zaměstnavateli požadované vlastnosti jsou na tak nízké úrovni, že zaměstnavatelům nestojí za přijmutí do zaměstnávání. Kromě podřadných pracovních míst, jako jsou ty pokladní v supermarketu.
A nakonec jen jedna věc - škola se nemusí studovat jen pro trh práce. Spíš záleží na tom, co si pod trhem práce představíme. Student totiž nemusí chtít být jen zaměstnancem - i nových podnikatelů (zaměstnavatelů) je třeba. Jakých? Nevíme. Nemáme ceny.
V podstatě tedy nepotřebujeme reálné ceny ve školství znát kvůli trhu práce, ale mnohem obecněji kvůli "trhu dodavatelů", kdy i zaměstnanec je dodavatel, stejně jako každý jiný podnikatel. Spotřebovávat umí každý, dodávat se musíme naučit...
No. A to je asi vše.
O´ Pruz
Re: Re: nejlépe hned u ramene
Tak dobře,napište, jaké máte s tím co uvádíte osobní zkušenosti.
V čem "Jde o ekonomiku s nepřátelským prostředím pro podnikání,".
V čem je "s obtížnou možností propouštět".
Jak to že by rodiče "že nikdo neví, co (se) učit.".
Co si rodič má představit pod "Neví, které obory jsou „efektivní“.
"Studenti neví, který obor se jim vyplatí studovat", to jako nevím, že k lékařské profesi nemám vztah, nebaví mě ale i tak jej bude s láskou studovat. Vystuduji a s vervou se pustím do poslání?
Dalo by se to takhle pitvat větu po větě.
Osobně jsem článek zařadil do: teoretické pojednání naprosto nezkušeného a tudíž i odtrženého od reality.
Má pro tento druh článků i specifický osobně lidový název. Aktivistický pablb. Prosím neberte to jako urážku, jde jenom o škatulku, stejně tak jako unikátní.
D
Re: Re: Re: nejlépe hned u ramene
Uživatel O´ Pruz napsal:Tak dobře,
napište, jaké máte s tím co uvádíte osobní zkušenosti.
- nemám, ale to je naprosto irelevantní. každopádně jsou věci, které jsou zřejmé:
- vysoké daně, nesnadné propouštění, vysoká míra byrokracie
- neví, co se učit, protože cena práce není tržní (viz kdysi a dnes studium IT) a není flexibilní
=> zainvestovali (před třemi lety) do oboru XY, který za dva roky (po "otitulování") nemá žádnou cenu. toho sis nevšimnul? to je důsledek plánovaného školství, jako každého jiného centrálního plánování.
=> plus snaha o příliš investic ze strany státu snižováním ceny těchto investic (ať jde o "reálné" investice nebo investice do "lidského" kapitálu) nutně vyvolávají špatné investice a "inflaci" těchto investic, která obecně snižuje jejich ziskovost. opět krásně zřejmé v našem školství.
nic složitýho. článek to uhodil přesně na hlavičku.
O´ Pruz
Re: Re: Re: Re: nejlépe hned u ramene
Drahý D,odpověď mne uspokojila. Zkušenosti nemám, ale. Toto plně vystihuje podstatu problému. Zasvěcené rozdávání mouder po hrstech bez alespoň základních zkušenosti o psaném problému.
>>vysoké daně. To je jako si stěžovat že den má jen 24 hodin, ale kdyby jich bylo alespoň o něco víc ….
>>nesnadné propouštění. Ještě jsem neviděl podnikatele jenž má zaměstnance který mu každý měsíc přinese peníze, aby ho chtěl propustit. S pitomcem se buď dohodnu, nebo vyhodím. (znepříjemním v takové míře, že bude pro něj vysvobození požádat o propuštění). Zcela určitě se posnažím toho pitomce ani nepřijmout.
>>vysoká míra byrokracie. Jo pokud žádáš o EU dotace, nediv se. Jinak o byrokracii , krom základních měsíčně se opakujících výtiscích z počítače, nevím.
Nee, toto je odtrženo od reality. Tento článek je vhodný jako politická agitka. Myslím, že soudruh Nečas by jej bral všemi deseti.
Tanguero
článek je OK, diskuze od věci
přátelé, místo mudrování, přidávám svou zkušenost:- v roce 2007 (před krizí) bys schopného vysokoškoláka pohledal, nástupní plat absolventa byl kolikrát vyšší, než plat ostatních zaměstnanců v podniku.
- v roce 2011 je situace diametrálně odlišná, při pohovorech si můžu vybírat z desítek uchazečů. A věřte, že VŠ absolvent často ostrouhá kvůli neadekvátnímu vzdělání a mzdovým požadavkům. TOHLE JE TEN MISINVESTMENT do vzdělání.
- Celá generace dnešních dvacetiletých prakticky odložila nástup do zaměstnání tím, že po maturitě pokračuje v jakémkoliv dostupném bakalářském studiu. A potom dál v magisterském. Osoby, které by před 20 lety vůbec neuvažovali o univerzitním vzdělání, dnes vesele studují. Jenže co to vlastně studují a k čemu jim to bude? Víte o tom, že existuje VŠ studium orientované na čerpání EU dotací? To není vtip.
- Během následujícich let začnou školy chrlit rok co rok masy bakalářů a magistrů, kteří se budou mít problém zavadit o práci, protože vystudovali něco, co jim vůbec k ničemu není. Maturita už dnes nemá prakticky váhu, počítá se s ní automaticky.
- Nevím jak ve Španělsku, ale třeba v Anglii tohle před pár lety vypadalo jako výborný nápad, nechme mladé nezaměstnané studovat, pak nebudou mít problém se zaměstnat. Stát to zatáhl a podporoval a tak celá generace vesele chlastala a studovala naprosto cokoli (třeba malbu, nebo dílo Billa Shakespeara) a teď se diví, že nemají práci. Tohle nemám ze sebe, to mi říkal můj učitel angličtiny. Je mu už přes padesát a o svém synovi dost nerad mluví. Ani se nedivím, kdyby můj kluk měl 30 a tvrdl doma na podpoře, taky by mě to štvalo.
Tzv. vzdělanostní společnost je socialistický výmysl, jak už tu někdo psal, Gaussova křivka se ošidit nedá a géniů je mezi náma pořád stejně.
zZz
...
""Do důsledku vzato to znamená, že nikdo neví, co (se) učit. Školy neví, o jaké obory je zájem mezi studenty a o jaké obory je zájem na trhu práce. Neví, které obory jsou „efektivní“, které se mají „držet“ a které obory jsou zbytečné a dochází v nich jen k plýtvání talentů.Studenti neví, který obor se jim vyplatí studovat, o které obory je zájem na trhu práce a který obor je to „pravé pro ně“ – neexistuje systém stipendií a tržních (neregulovaných) půjček s centrálně neovlivněnou úrokovou mírou. V systému akademického socialismu ani nemůže existovat.""
Jo, protože nikdo ze skupin studenti, rodiče a školy se neumí podívat na statistiky platů dle typu vzdělání/sektorů v ekonomice, které jsou skoro plně correlovanou proxy pro hodnotu vzdělání. Tady zas někdo myslel....
Lukáš Kubec
Re: ...
Uživatel zZz napsal:Jo, protože nikdo ze skupin studenti, rodiče a školy se neumí podívat na statistiky platů dle typu vzdělání/sektorů v ekonomice, které jsou skoro plně correlovanou proxy pro hodnotu vzdělání. Tady zas někdo myslel....
Co vám dnešní statistiky o minulých platech řeknou o budoucí situaci na trhu?
zZz
Re: Re: ...
Uživatel Lukáš Kubec napsal:Uživatel zZz napsal:Jo, protože nikdo ze skupin studenti, rodiče a školy se neumí podívat na statistiky platů dle typu vzdělání/sektorů v ekonomice, které jsou skoro plně correlovanou proxy pro hodnotu vzdělání. Tady zas někdo myslel....
Co vám dnešní statistiky o minulých platech řeknou o budoucí situaci na trhu?
Všechno mimo náhodních externích šoků, které nastanou mezi dneškem a chtěnou budoucností. Tedy to samé co by mi řekla cena toho vzdělání. Ale to by chtělo něco vědět o statistice...
O´ Pruz
Re: Re: Re: ...
Drahý Koobah,jeden z nejpitomějších projevů je odkaz na pitomosti jiných.
To, že každé přirovnání je nějak falační, je objektivní fakt.
To že ono přirovnání je ve značné míře i poetické je správné.
To že jde o falešnou, spíš asi nesourodou analogií, je asi taky přijatelné.
Ale v žádné případě nepřipustím klam mysli.
Zdejší komunita je v zajetí teoretických pouček, poblouznění z vytvořených autorit a mnoha jiných předsudků jež nemají oporu ani náznakem minimálně v minulosti.
To, že vždy v minulosti při dostatečném majetkové nerovnosti nastaly nepokoje vedoucí k svržení nepřiměřených, je v minulosti nezvratitelný a nevyvratitelný fakt.
To, že současná majetková nerovnost povede k destrukci je také skutečnost před níž se nikterak neschováme. Ani bodrým aaaáááno majetkový rozdíl je správný.
Ono těch majetkově nedostatečných je vcelku vždy a za každých okolností většina a nasraná většina je vždy pro každou politickou garnituru problém.
zZz
Re: Re: Re: Re: ...
Uživatel O´ Pruz napsal:Drahý Koobah,
jeden z nejpitomějších projevů je odkaz na pitomosti jiných.
To, že každé přirovnání je nějak falační, je objektivní fakt.
To že ono přirovnání je ve značné míře i poetické je správné.
To že jde o falešnou, spíš asi nesourodou analogií, je asi taky přijatelné.
Ale v žádné případě nepřipustím klam mysli.
Zdejší komunita je v zajetí teoretických pouček, poblouznění z vytvořených autorit a mnoha jiných předsudků jež nemají oporu ani náznakem minimálně v minulosti.
To, že vždy v minulosti při dostatečném majetkové nerovnosti nastaly nepokoje vedoucí k svržení nepřiměřených, je v minulosti nezvratitelný a nevyvratitelný fakt.
To, že současná majetková nerovnost povede k destrukci je také skutečnost před níž se nikterak neschováme. Ani bodrým aaaáááno majetkový rozdíl je správný.
Ono těch majetkově nedostatečných je vcelku vždy a za každých okolností většina a nasraná většina je vždy pro každou politickou garnituru problém.
Dobrý comment, ale pod špatným článkem.
HynekRk
Trochu to rozvedu
Myslím, že je nutné si položit otázku kolik lidí by studovalo nějaký obor pro svou zábavu nebo pro tzv. prodloužení mládí, když by si vše musely hradit sami. I když je nutné předpokládat, že by bez existence státních zásahů do školství zůstalo jejich rodičům více peněz, tak vzhledem k tomu, že by zároveň nezainteresování lidé nemusely platit vzdělání druhým, tak bych předpokládal, že těchto studentů bude méně. (Nicméně průměrná cena vzdělání by navíc byla díky konkurenci menší než jsou náklady státu na vzdělání dnes.) I když jich bude méně, neznamená to, že takoví lidé nebudou. Koneckonců ve finále jsou to oni, kdo rozhodnou, co se budou učit a měli by za to nést odpovědnost.Další otázka je, jak se na zájmu o vzdělávání podepisuje existence sociálních dávek. Pokud vím, že budu studovat obor, jehož absolventi těžko shánějí místo, tak mě informace, že po dostudování nedostanu sociální dávky od studování tohoto oboru odradí více než pokud budu mít na dávky nárok. Něco podobného představují místa ve státním sektoru ekonomiky.
Další otázkou je reakce zaměstnavatelů na neexistenci státního školství. Pravděpodobně by sami nabízeli studijní programy, stipendia a možná i zakládali školy (jak se ostatně i dnes částečně děje). Mohli by tak aktivně ovlivňovat strukturu poptávky lidí po vzdělávání. Dnes musí financovat z daní školství státní, a díky tomu jim chybí motivace.
Argument operující se znalostmi platů v ekonomice je neúplný, ceny vzdělávání potřebujeme každopádně také znát. Pokud si můžu vydělat jako elektrikář třeba 4 mil. Kč za kariéru a jako záměčník např. 3.6 mil. Kč, tak to neznamená, že je pro mě výhodné studovat na elektrikáře. Třeba proto, že vzdělání elektrikáře stojí 0.75 mil. Kč a záměčníka jen 0,2 mil. Kč. Cena za vzdělání je prostě také jedna z důležitých komponent pro rozhodování.
Práce je nespecifický výrobní faktor, a tak bude mít vliv na výši nezaměstnanosti především minimální mzda a jiné restrikcionistické ceny práce a regulace. Na druhou stranu peníze na studium (nejen) VŠ jsou často jen utopené výrobní faktory, a jak se zdá studenti to těžce překousávají - to je docela pochopitelné měli být trochu něco jako elita, no a teď budou sedět v kase nebo šudlit podlahu. Podle mě je to dost vážný problém.
HonzaV
Re: Re: Re: Re: Re: nejlépe hned u ramene
Uživatel O´ Pruz napsal:...
>>nesnadné propouštění. Ještě jsem neviděl podnikatele jenž má zaměstnance který mu každý měsíc přinese peníze, aby ho chtěl propustit. S pitomcem se buď dohodnu, nebo vyhodím. (znepříjemním v takové míře, že bude pro něj vysvobození požádat o propuštění). Zcela určitě se posnažím toho pitomce ani nepřijmout.
Ona se může změnit situace na trhu, místo pěti techniků potřebuješ tři a víš, že ty dva navíc dlouhodobě neuživíš. Zkusíš to půl, tři čtvrtě roku, ale zakázky nikde a nelze než dva nejslabší kusy bohužel propustit. Nepřijmout pitomce je dobrá taktika, ale ono se to jaksi zpočátku nemusí projevit, navíc každý děláme chyby, i my při přijímání lidí. Vyhodit zaměstnance je jeden z nejdražších úkonů ve firmě, pamatuji že v r. 2009 byla řada (stavebních, elektro atd.) firem, které doslova neměly dostatek peněz na to, aby při zkrachování řádně ukončily činnost, tzn. vyplatily odstupné atd.
Central Scrutinizer
Libertarián a Svobodný, nebo udavač a plagiátor?
Pan Kubec se pro trochu "Karmy" neštítí nejen vykrádání cizích myšlenek, ale ani vykrádání celých odstavců z cizího díla.Varování!!!
Opatrně, pokud se s ním pustíte do diskuse. Pokud ho "popudíte", udá Vás Velkému Bratrovi aby se Vás zbavil.
Naco ztrácet čas diskusí, když lze protivníka prásknout a vyřadit ho natrvalo, že?. Tomu říkám libertarián za všechny prachy.