Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Tvorba pracovní míst vs. tvorba hodnot

přidat komentář zpět na článek

O´ Pruz

Jak božská mana.

Jej, to je zase počteníčko.
Zase to "uvolnil velké množství pracovníků, aby se věnovali novým přáním" .
Konečně je lék na nezaměstnanost, přejmenovat Úřady práce na Úřady přání.

To je jak božská mana.

František Vilím

Re: Jak božská mana.

Uživatel O´ Pruz napsal:

Jej, to je zase počteníčko.
Zase to "uvolnil velké množství pracovníků, aby se věnovali novým přáním" .
Konečně je lék na nezaměstnanost, přejmenovat Úřady práce na Úřady přání.

To je jak božská mana.


Kvůli těm, co si myslí, že práce je jen na zázračné vydělávání peněz a že je to "právo", se musí do omrzení opakovat, že projekty s cílem vytvořit pracovní místa je nejen nesmysl ale i podvod spojený s mnohou nezákonností. Ano, dobytkáři se snaží zaměstnat svůj dobytek. Ale i dobytkář to nedělá jen kvůli vlastní "práci" dobytka. Je mnohem racionální než naší "vůdcové". Pokud se chápe dobytčí role lidí, tak je něco se společnosti špatně a při příchodu skutečných problémů selže. Nebude mít prostředky na jejich řešení.

Notaras

Re: Jak božská mana.

Uživatel O´ Pruz napsal:

Jej, to je zase počteníčko.
Zase to "uvolnil velké množství pracovníků, aby se věnovali novým přáním" .
Konečně je lék na nezaměstnanost, přejmenovat Úřady práce na Úřady přání.

To je jak božská mana.


Pracovní místa není třeba tvořit, pracovních míst je všude spousta - jen se zeptejte kohokoliv, coby se dalo vylepšit. nebo co jiného by ještě chtěl - problém je přece jinde, lidé tu práci nechtějí dělat, jelikož se jim zdá odměna za práci nedostatečně velká.
To je problém - nedostatečně velká odměna za práci. Lidé říkají chci práci, ale myslí tím chci DOBŘE PLACENOU práci.

Pointa je, že zatímco "vytvořit" pracovní místo není pro vládu (nebo kohokoliv jiného) problém, "vytvořit" dobře placené už problém je. Vláda to ďělá tak, že sníží odměny za již existující pracovní místa (čímž mimochodem způsobí, že ostatní mají ještě větší problémy vytvořit dobře placené pracovní místo) a takto získanými prostředky zaplatí lidem na "nově vytvořených" pracovních místech. Jednoznačně ale vláda nemůže dát takto práci všem, ale jen malému množství lidí.

krija

opat nieco pre bastiata.

vsetko vymyslel v apple s. jobs? aha, nie. vacsinu vynalezov maju na svedomi jeho zamestnanci a ti sa tiez podielaju na tvorbe pracovnych miest. svojou produktivitou a kvalitou sposobuju zvyseny dopyt po ich vyrobkoch, ktory uz sami nedokazu pokryt. tym vytvaraju nove pracovne miesta. takze to nie je iba podnikatel, ktory tie miesta vytvara, su to aj jeho zamestnanci. ale to rakusanom nikdy nedojde, oni sa radsej posmievaju.

František Vilím

Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

vsetko vymyslel v apple s. jobs? aha, nie. vacsinu vynalezov maju na svedomi jeho zamestnanci a ti sa tiez podielaju na tvorbe pracovnych miest. svojou produktivitou a kvalitou sposobuju zvyseny dopyt po ich vyrobkoch, ktory uz sami nedokazu pokryt. tym vytvaraju nove pracovne miesta. takze to nie je iba podnikatel, ktory tie miesta vytvara, su to aj jeho zamestnanci. ale to rakusanom nikdy nedojde, oni sa radsej posmievaju.

Jenže Ti zaměstnanci by bez investorů museli dlouho čekat, než jim někdo, možná, v budoucnu zaplatí. Nikdo normálně nedělá proto, aby vytvořil další pracovní místa. Spíše se snaží, aby práce už byla hotová a nesla plody, ne? Jaképak tedy dohadování, kdo mí více zásluh na vytvářeni pracovních míst. Zásluhy bude mít teprve ten, který zajistí, že nikdo (opravdu nikdo) nebude muset dále makat a bude si jen užívat v nadbytku a hojnosti i toho, co oči neviděly a uši neslyšely. :-)

Zdeněk G

Re: Jak božská mana.

Uživatel O´ Pruz napsal:

Jej, to je zase počteníčko.
Zase to "uvolnil velké množství pracovníků, aby se věnovali novým přáním" .
Konečně je lék na nezaměstnanost, přejmenovat Úřady práce na Úřady přání.

To je jak božská mana.


Ono, pokud jste měl někdy co dočinění s pokusem obsadit nějaké místo s pomocí uchazečů z úřadu práce, přišel byste možná i s názvem "Úřad nesplnitelných přání".

krija

Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel krija napsal:

...

Jenže Ti zaměstnanci by bez investorů museli dlouho čekat, než jim někdo, možná, v budoucnu zaplatí. Nikdo normálně nedělá proto, aby vytvořil další pracovní místa. Spíše se snaží, aby práce už byla hotová a nesla plody, ne? Jaképak tedy dohadování, kdo mí více zásluh na vytvářeni pracovních míst. Zásluhy bude mít teprve ten, který zajistí, že nikdo (opravdu nikdo) nebude muset dále makat a bude si jen užívat v nadbytku a hojnosti i toho, co oči neviděly a uši neslyšely. :-)
tak preco vy povysujete podnikatela nad vsetkych ostatnych, to vo vseobecnosti. potom ked pride niekto ako ja, co vidi aj za roh, tak prepnete a zacnete tvrdit, ze co na tom zalezi, ze kto, alebo co ma viac zasluh? lebo aj v tomto clanku povysujete podnikatela a jeho zamestnancov ani nespomeniete, nespominate ich nikdy a nikde a ak ano tak aj to iba v pripade ich ucinkovania v odboroch, ktore mimochodom tiez vznikli TRHOVO.

ani clovek co chce podnikat nemusi mat kapital, mozu sa mu nan poskladat dokonca aj jeho buduci zamestnanci svojimi usporami v banke, dokonca co je komicke aj jeho buduca konkurencia.

tak sa podme spolu pozerat a pocuvat :D

krija

Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel František Vilím napsal:

Uživatel krija napsal:

...

Nikdo normálně nedělá proto, aby vytvořil další pracovní místa. Spíše se snaží, aby práce už byla hotová a nesla plody, ne?
to je predsa neviditelna ruka od adama smitha, nebo ne? :D

libertarian

Re: Re: Jak božská mana.

Uživatel Notaras napsal:

Jednoznačně ale vláda nemůže dát takto práci všem, ale jen malému množství lidí.

No tak toto teda nie !!!
Prakticky všetky doterajšie "postkomunistické" vlády dokazujú, že na svojich úradoch a pracoviskách dokážu zamestnať státisíce, možno až miliony ludí. Celkom sa im to darí. A ak ECB-čka trochu viac pritlačí na svoj tlačiarenský lis, dokážu vlády zamestnať absolutne všetkých občanov. A slovenskí voliči už urobili v tomto smere (Smer-e) dôležitý krok.
(je však otázne, ako budú potom vyzerať regále v obchodoch)

libertarian

Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel František Vilím napsal:

...tak preco vy povysujete podnikatela nad vsetkych ostatnych, to vo vseobecnosti. potom ked pride niekto ako ja, co vidi aj za roh, tak prepnete a zacnete tvrdit, ze co na tom zalezi, ze kto, alebo co ma viac zasluh? lebo aj v tomto clanku povysujete podnikatela a jeho zamestnancov ani nespomeniete, nespominate ich nikdy a nikde a ak ano tak aj to iba v pripade ich ucinkovania v odboroch, ktore mimochodom tiez vznikli TRHOVO.

ani clovek co chce podnikat nemusi mat kapital, mozu sa mu nan poskladat dokonca aj jeho buduci zamestnanci svojimi usporami v banke, dokonca co je komicke aj jeho buduca konkurencia.

tak sa podme spolu pozerat a pocuvat :D


Uff...... tak teda, toto je čítaníčko :
"tak preco vy povysujete podnikatela nad vsetkych ostatnych, to vo vseobecnosti. potom ked pride niekto ako ja, co vidi aj za roh, tak prepnete a zacnete tvrdit, ze co na tom zalezi, ze kto, alebo co ma viac zasluh? lebo aj v tomto clanku povysujete podnikatela a jeho zamestnancov ani nespomeniete, nespominate ich nikdy a nikde"

Takéto čosi som už fakt dlho nečítal....., Fica by to potešilo..... Rastie nám tu nový Lenin. A to priamo na Mises.cz , ....

František Vilím - tak, na toto už nedokážeš argumentovať.

Central Scrutinizer

Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

vsetko vymyslel v apple s. jobs? aha, nie. vacsinu vynalezov maju na svedomi jeho zamestnanci a ti sa tiez podielaju na tvorbe pracovnych miest. svojou produktivitou a kvalitou sposobuju zvyseny dopyt po ich vyrobkoch, ktory uz sami nedokazu pokryt. tym vytvaraju nove pracovne miesta. takze to nie je iba podnikatel, ktory tie miesta vytvara, su to aj jeho zamestnanci. ale to rakusanom nikdy nedojde, oni sa radsej posmievaju.
Excellent : )

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel František Vilím napsal:

...tak preco vy povysujete podnikatela nad vsetkych ostatnych, to vo vseobecnosti. potom ked pride niekto ako ja, co vidi aj za roh, tak prepnete a zacnete tvrdit, ze co na tom zalezi, ze kto, alebo co ma viac zasluh? lebo aj v tomto clanku povysujete podnikatela a jeho zamestnancov ani nespomeniete, nespominate ich nikdy a nikde a ak ano tak aj to iba v pripade ich ucinkovania v odboroch, ktore mimochodom tiez vznikli TRHOVO.

ani clovek co chce podnikat nemusi mat kapital, mozu sa mu nan poskladat dokonca aj jeho buduci zamestnanci svojimi usporami v banke, dokonca co je komicke aj jeho buduca konkurencia.

tak sa podme spolu pozerat a pocuvat :D

+1

Tomas Lengyel

Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel František Vilím napsal:

...tak preco vy povysujete podnikatela nad vsetkych ostatnych, to vo vseobecnosti. potom ked pride niekto ako ja, co vidi aj za roh, tak prepnete a zacnete tvrdit, ze co na tom zalezi, ze kto, alebo co ma viac zasluh? lebo aj v tomto clanku povysujete podnikatela a jeho zamestnancov ani nespomeniete, nespominate ich nikdy a nikde a ak ano tak aj to iba v pripade ich ucinkovania v odboroch, ktore mimochodom tiez vznikli TRHOVO.

ani clovek co chce podnikat nemusi mat kapital, mozu sa mu nan poskladat dokonca aj jeho buduci zamestnanci svojimi usporami v banke, dokonca co je komicke aj jeho buduca konkurencia.

tak sa podme spolu pozerat a pocuvat :D

Vsetci sme podnikatelia...
Len ti tvoji zamestnanci sa rozhodli pre business plan postaveny na pravidelnych menej volatilnych platbach, kde priamo nevkladaju do podnikania svoj majetok a pre trochu inak vymedzene pravne prostredie.

krija

Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel krija napsal:

...

Uff...... tak teda, toto je čítaníčko :
"tak preco vy povysujete podnikatela nad vsetkych ostatnych, to vo vseobecnosti. potom ked pride niekto ako ja, co vidi aj za roh, tak prepnete a zacnete tvrdit, ze co na tom zalezi, ze kto, alebo co ma viac zasluh? lebo aj v tomto clanku povysujete podnikatela a jeho zamestnancov ani nespomeniete, nespominate ich nikdy a nikde"

Takéto čosi som už fakt dlho nečítal....., Fica by to potešilo..... Rastie nám tu nový Lenin. A to priamo na Mises.cz , ....

František Vilím - tak, na toto už nedokážeš argumentovať.
argument ziadny, iba posmievanie. kde ty smejo hrajuci sa na libertariana v tom vidis nieco co sa tyka fica a lenina ty saso?

krija

Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Vsetci sme podnikatelia...
Len ti tvoji zamestnanci sa rozhodli pre business plan postaveny na pravidelnych menej volatilnych platbach, kde priamo nevkladaju do podnikania svoj majetok a pre trochu inak vymedzene pravne prostredie.
kazdy je podla rakusanov vlastnikom svojho tela, takze kazdy zamestnanec dava svoj majetok do podnikania.

libertarian

Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel libertarian napsal:

...argument ziadny, iba posmievanie. kde ty smejo hrajuci sa na libertariana v tom vidis nieco co sa tyka fica a lenina ty saso?


- ja som žil už v dobách, ked sme z marx-leninizmu robili skúšky. Takže ja tie žvásty o robotníckej triede mam "z prvej ruky" . A považujem za trápne sa čo len pokusiť argumentovať s nazormi, "kto je viac, robotník alebo podnikateľ". V ANCAP-skej spoločnosti je takato otazka bezpredmetná už z princípu, už podľa definície ANCAP-u. Preto, lebo v ANCAPE neexistuje nik a nič, kto by bol kompetentný porovnávať nejaké "spoločenské tiedy", alebo kto by ich vôbec definoval. V ANCAPe existuju iba SLOBODNÍ ludia. A každý sa sám rozhodne, či bude "organizovať prácu iných", vkladať do nej vlastné peniaze, alebo či sa iba zamestná u iného, ktorí sa rozhodol "podnikať".
Podnikateľ ani zamestnanec nie sú povinní nič viac, iba to, čo si SLOBODNE DOHODNÚ v zmluve. Takže tvoje úvahy o tom, "kto je viac" , sú iba dôkazom toho, že o ANCAPe nievieš prakticky NIČ. Poznáš iba leninské poučky - a aj to iba strašne primitívne.

Tomas Lengyel

Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

...kazdy je podla rakusanov vlastnikom svojho tela, takze kazdy zamestnanec dava svoj majetok do podnikania.

Vsetci sme podnikatelia...
Len ti tvoji zamestnanci sa rozhodli pre business plan postaveny na pravidelnych menej volatilnych platbach, kde priamo nevkladaju do podnikania svoje penazne aktiva a pre trochu inak vymedzene pravne prostredie.

Je to lepsie? A to sa iba hras na to, ze nechapes, co som tym chcel povedat alebo iba nevies reagovat?

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel libertarian napsal:

Uživatel krija napsal:

...

- ja som žil už v dobách, ked sme z marx-leninizmu robili skúšky. Takže ja tie žvásty o robotníckej triede mam "z prvej ruky" . A považujem za trápne sa čo len pokusiť argumentovať s nazormi, "kto je viac, robotník alebo podnikateľ". V ANCAP-skej spoločnosti je takato otazka bezpredmetná už z princípu, už podľa definície ANCAP-u. Preto, lebo v ANCAPE neexistuje nik a nič, kto by bol kompetentný porovnávať nejaké "spoločenské tiedy", alebo kto by ich vôbec definoval. V ANCAPe existuju iba SLOBODNÍ ludia. A každý sa sám rozhodne, či bude "organizovať prácu iných", vkladať do nej vlastné peniaze, alebo či sa iba zamestná u iného, ktorí sa rozhodol "podnikať".
Podnikateľ ani zamestnanec nie sú povinní nič viac, iba to, čo si SLOBODNE DOHODNÚ v zmluve. Takže tvoje úvahy o tom, "kto je viac" , sú iba dôkazom toho, že o ANCAPe nievieš prakticky NIČ. Poznáš iba leninské poučky - a aj to iba strašne primitívne.
aj ty porovnavas, vsetci porovnavame, lebo inak nevies zistit, ze co je dobre a co zle. porovnavas mna so sebou, vynasas hodnotovy sud nadomnou. namyslas si, ze ja tu argumentujem nejakou leninovou teoriou. vynasas hodnotove sudy. ak je ANCAP to co tu opisujes, tak ty jeho clenom a obhajcom nie si. toto nie je mozno primitivne co tu pises, ale trapne rozhodne ano. ty si iba myslis, ze vies, a myslenie je matkou omylu. ja viem, ze viem, viem co viem, viem co neviem.

takze o ANCAPE viem rozhodne viac ako ty. btw, co sem tahas ANCAP, ked tu si u misesa a on medzi ANCAPistov nepatril?

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Vsetci sme podnikatelia...
Len ti tvoji zamestnanci sa rozhodli pre business plan postaveny na pravidelnych menej volatilnych platbach, kde priamo nevkladaju do podnikania svoje penazne aktiva a pre trochu inak vymedzene pravne prostredie.

Je to lepsie? A to sa iba hras na to, ze nechapes, co som tym chcel povedat alebo iba nevies reagovat?
reagoval som. a mozem pokracovat. moje telo potrebuje zdroj energie ako vlastne vsetko na tejto planete. tym zdrojom je potrava, pitie, vzdelanie atd. zamestnanec investuje svoje peniaze do svojho tela a svoje telo a svoje schopnosti investuje do podnikania podnikatela pre ktoreho pracuje. to skor ty sa skus zamysliet nad tym ako tvoja teoria odporuje tomu, ze kazdy clovek vo firme ma podiel na vytvarani novych pracovnych miest?

skusim to naopak. ak ty ako podnikatel prijmes zopar zamestnancov a ti budu stat za staru backoru tak sa velmi lahko moze stat, ze tvoje podnikanie pojde do kytek. alebo este inak: firmy mozu lahko skrachovat aj pre vysoke platove poziadavky zamestnancov. ak maju zamestnanci vplyv na zle co sa deje vo firme, tak musia mat vplyv aj na to dobre. uspesne firmy su toho dokazom. popierat to by bolo osudovou chybou, aj vasou.

Choakinek

Tvorba pracovních míst

Tvorba pracovních míst je akorát tak pohádka pro Krugmana. Já bych si klidně dokázal představit společnost, kde by si každý válel zadek nebo by např. permanentně cestoval a všechnu práci by dělali roboti. Pro Krugmana by to byla společnost úplně v pytli, protože by byla 100% nezaměstnanost :-D. Tak a teď jsem si udělal srandu z Krugmana, nicméně si spíše myslím, že takhle blbej nebude ani Krugman.

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel Tomas Lengyel napsal:

...kazdy je podla rakusanov vlastnikom svojho tela, takze kazdy zamestnanec dava svoj majetok do podnikania.

Už jste si někdy vzal do ruky tužku a papír a na tohle si udělal kalkulaci? Zkuste to na "modelu trosečníků" Robinsona - vkladatele kapitálu a vlastní práce do podniku a Pátka - vkladatele pouze vlastní práce. Přijdete velmi rychle na to, co je to za blbost. Pátek po prvním měsíci umře hlady... Pro Pátka, pokud nemá dopředu jiný vlastní kapitál, než vlastní práci, je daleko výhodnější prodávat vlastní práci. Záloha na budoucí zisk se totiž rozděluje na základě vloženého kapitálu. Mám to rozvádět dál?

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

-

Mám to rozvádět dál?

Bez postranního úmyslu, rád si ono rozvedení taky přečtu. Hlavně okamžik Robiho kapitálu.

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Už jste si někdy vzal do ruky tužku a papír a na tohle si udělal kalkulaci? Zkuste to na "modelu trosečníků" Robinsona - vkladatele kapitálu a vlastní práce do podniku a Pátka - vkladatele pouze vlastní práce. Přijdete velmi rychle na to, co je to za blbost. Pátek po prvním měsíci umře hlady... Pro Pátka, pokud nemá dopředu jiný vlastní kapitál, než vlastní práci, je daleko výhodnější prodávat vlastní práci. Záloha na budoucí zisk se totiž rozděluje na základě vloženého kapitálu. Mám to rozvádět dál?
piatok ma kapital, je to ostrov, je to priroda, ta mu dala vsetko co potreboval. stravoval sa a ziskaval energiu uz pred tym ako sa stretol s robinsonom. robinson nebol jeho chuva a piatok robinsonovi v mnohom pomohol, vela ho naucil a tym mu ulahcil zivot na ostrove. toto je moja kalkulacia. a nebudem sa rozpisovat o misesovi, lebo ten tvrdil, ze ekonomicku kalkulaciu je mozne vykonavat iba v peniazoch.

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...piatok ma kapital, je to ostrov, je to priroda, ta mu dala vsetko co potreboval. stravoval sa a ziskaval energiu uz pred tym ako sa stretol s robinsonom. robinson nebol jeho chuva a piatok robinsonovi v mnohom pomohol, vela ho naucil a tym mu ulahcil zivot na ostrove. toto je moja kalkulacia. a nebudem sa rozpisovat o misesovi, lebo ten tvrdil, ze ekonomicku kalkulaciu je mozne vykonavat iba v peniazoch.

Vy jste si nevšiml těch uvozovek? Dobrá. Zřejmě jsem Vás nechtě nasměroval jinam, než jsem měl v úmyslu. Tak si za Robinzona dosaďte živnostníka, který vložil počáteční kapitál (pořízení provozovny, výrobních prostředků, materiálu...) a dál bude vkládat svou práci. A za Pátka jeho kolegu, který žádný kapitál nemá (mohl by být "jen" zaměstnancem) a bude vkládat jen svou práci. Není totiž možné v takovém případě prohlásit, že živnostníkova práce je nic, že není úplně stejně postupně vkládaným kapitálem, jako kolegova. Pro úplně základní představu není nutné počítat s nějakým účetnictvím. Dá se to osekat na totálně jednoduchou dřeň. Z pokladny si sice budou brát zálohu na zisk na své životní potřeby, ale ta se bude rozdělovat podle jejich momentálních kapitálových podílů. Takže ten kolega si bude brát velice dlouhou dobu (roky) strašně maličko. Stejně tak se rozdělí část zisku na konci roku. Zbytek (většina) bude muset zůstat v pokladně jako kapitál na další období a tenhle zůstatek bude taky rozdělen v poměru vloženého kapitálu. Díky počátečnímu vkladu živnostníka bude hooodně dlouho podíl toho kolegy mrňavý. A vzhledem k tomu počátečnímu vkladu bude vždycky živnostník většinovým podílníkem se všemi rozhodovacími právy a kolega bude vždy čekat, jak se živnostník rozhodně naložit se ziskem v podniku vytvořeným a co na něj tedy zbyde. I kdyby byl živnostník lidumil všech lidumilů, jak dlouho bude kolegovi trvat, než se součet jeho příjmů z podílu na ziscích vyrovná součtu příjmů, které by měl jako zaměstnanec, kdyby od počátku svou práci živnostníkovi prodával? To budou roky. Můžete to zkusit se šměšným živnostníkovým kapitálovým vkladem 1.000.000,- a cenou jejich práce jako postupného kapitálového vkladu u obou rovnostářsky stejně 25.000,-. Není třeba to přesně počítat. Stačí ta čísla odhadovat "od oka". Kdysi mě tahle myšlenka napadla taky, že by zaměstnanci nebyli zaměstnanci, ale podílníci v podniku. Tahle jednoduchá "matematika" na úrovni 2. třídy ZŠ mě vyvedla z omylu. A nepomůže ani to, že budete uvažovat o živnostníkovi a třeba 5-ti kolezích, že jakoby budou mít dohromady větší vkládaný kapitál prostřednictvím práce. Provoz, který by uživil šest lidí pořídíte za sakra dlouhaté peníze. A na konci roku vždycky tomu živnostníkovi ze zisku zbyde větší podíl, než všech těch kolegů dohromady, takže jeho podíl v podniku bude vždy větší, než podíl všech kolegů dohromady. Nějak finančně by Vám to mohlo vyjít pouze v případě, že budete uvažovat trapně nízký počáteční kapitálový vklad živnostníka. A to si všiměte, že jsem pro úplnou jednoduchost neuvažoval o tom, že zorganizovat takový podnik je sama o sobě práce, svým způsobem know-how, která má taky svou hodnotu a je ji nutno ji taky v reálu započíst jako vložený kapitál živnostníkem (uvažujeme přeci o tom, že kolega/kolegové nastoupí do hotové firmy, jen ne jako zaměstnanci, ale jako kolegové). Jednalo-li by se o zámečnickou dílnu, zřejmě by kolega/kolegové minimálně první rok asi jedli špony a zapíjeli to chladícím olejem... Můžete namítnout, že si ti kolegové budou brát na zálohách tolik, aby s tím vyšli. Jenže, pokud nechceme porušit logiku věci, ten živnostník si v takovém případě vezme tolikrát větší zálohu, kolikrát větší je jeho podíl ve firmě a protože ten strašnej ranec peněz nebude potřebovat, tak ho drtivou většinu vloží zpátky do podniku jako další svůj kapitálový vklad. A nebude se nikoho ptát. Je drtivě většinovým podílníkem v podniku.

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Vy jste si nevšiml těch uvozovek? Dobrá. Zřejmě jsem Vás nechtě nasměroval jinam, než jsem měl v úmyslu. Tak si za Robinzona dosaďte živnostníka, který vložil počáteční kapitál (pořízení provozovny, výrobních prostředků, materiálu...) a dál bude vkládat svou práci. A za Pátka jeho kolegu, který žádný kapitál nemá (mohl by být "jen" zaměstnancem) a bude vkládat jen svou práci. Není totiž možné v takovém případě prohlásit, že živnostníkova práce je nic, že není úplně stejně postupně vkládaným kapitálem, jako kolegova. Pro úplně základní představu není nutné počítat s nějakým účetnictvím. Dá se to osekat na totálně jednoduchou dřeň. Z pokladny si sice budou brát zálohu na zisk na své životní potřeby, ale ta se bude rozdělovat podle jejich momentálních kapitálových podílů. Takže ten kolega si bude brát velice dlouhou dobu (roky) strašně maličko. Stejně tak se rozdělí část zisku na konci roku. Zbytek (většina) bude muset zůstat v pokladně jako kapitál na další období a tenhle zůstatek bude taky rozdělen v poměru vloženého kapitálu. Díky počátečnímu vkladu živnostníka bude hooodně dlouho podíl toho kolegy mrňavý. A vzhledem k tomu počátečnímu vkladu bude vždycky živnostník většinovým podílníkem se všemi rozhodovacími právy a kolega bude vždy čekat, jak se živnostník rozhodně naložit se ziskem v podniku vytvořeným a co na něj tedy zbyde. I kdyby byl živnostník lidumil všech lidumilů, jak dlouho bude kolegovi trvat, než se součet jeho příjmů z podílu na ziscích vyrovná součtu příjmů, které by měl jako zaměstnanec, kdyby od počátku svou práci živnostníkovi prodával? To budou roky. Můžete to zkusit se šměšným živnostníkovým kapitálovým vkladem 1.000.000,- a cenou jejich práce jako postupného kapitálového vkladu u obou rovnostářsky stejně 25.000,-. Není třeba to přesně počítat. Stačí ta čísla odhadovat "od oka". Kdysi mě tahle myšlenka napadla taky, že by zaměstnanci nebyli zaměstnanci, ale podílníci v podniku. Tahle jednoduchá "matematika" na úrovni 2. třídy ZŠ mě vyvedla z omylu. A nepomůže ani to, že budete uvažovat o živnostníkovi a třeba 5-ti kolezích, že jakoby budou mít dohromady větší vkládaný kapitál prostřednictvím práce. Provoz, který by uživil šest lidí pořídíte za sakra dlouhaté peníze. A na konci roku vždycky tomu živnostníkovi ze zisku zbyde větší podíl, než všech těch kolegů dohromady, takže jeho podíl v podniku bude vždy větší, než podíl všech kolegů dohromady. Nějak finančně by Vám to mohlo vyjít pouze v případě, že budete uvažovat trapně nízký počáteční kapitálový vklad živnostníka. A to si všiměte, že jsem pro úplnou jednoduchost neuvažoval o tom, že zorganizovat takový podnik je sama o sobě práce, svým způsobem know-how, která má taky svou hodnotu a je ji nutno ji taky v reálu započíst jako vložený kapitál živnostníkem (uvažujeme přeci o tom, že kolega/kolegové nastoupí do hotové firmy, jen ne jako zaměstnanci, ale jako kolegové). Jednalo-li by se o zámečnickou dílnu, zřejmě by kolega/kolegové minimálně první rok asi jedli špony a zapíjeli to chladícím olejem... Můžete namítnout, že si ti kolegové budou brát na zálohách tolik, aby s tím vyšli. Jenže, pokud nechceme porušit logiku věci, ten živnostník si v takovém případě vezme tolikrát větší zálohu, kolikrát větší je jeho podíl ve firmě a protože ten strašnej ranec peněz nebude potřebovat, tak ho drtivou většinu vloží zpátky do podniku jako další svůj kapitálový vklad. A nebude se nikoho ptát. Je drtivě většinovým podílníkem v podniku.
prezitok! doslova a dopismena.

toto je to co potvrdzuje moje slova:

http://www.peoplecomm.cz/kniha-podivin

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Vy jste si nevšiml těch uvozovek? Dobrá. Zřejmě jsem Vás nechtě nasměroval jinam, než jsem měl v úmyslu. Tak si za Robinzona dosaďte živnostníka, který vložil počáteční kapitál (pořízení provozovny, výrobních prostředků, materiálu...) a dál bude vkládat svou práci. A za Pátka jeho kolegu, který žádný kapitál nemá (mohl by být "jen" zaměstnancem) a bude vkládat jen svou práci. Není totiž možné v takovém případě prohlásit, že živnostníkova práce je nic, že není úplně stejně postupně vkládaným kapitálem, jako kolegova. Pro úplně základní představu není nutné počítat s nějakým účetnictvím. Dá se to osekat na totálně jednoduchou dřeň. Z pokladny si sice budou brát zálohu na zisk na své životní potřeby, ale ta se bude rozdělovat podle jejich momentálních kapitálových podílů. Takže ten kolega si bude brát velice dlouhou dobu (roky) strašně maličko. Stejně tak se rozdělí část zisku na konci roku. Zbytek (většina) bude muset zůstat v pokladně jako kapitál na další období a tenhle zůstatek bude taky rozdělen v poměru vloženého kapitálu. Díky počátečnímu vkladu živnostníka bude hooodně dlouho podíl toho kolegy mrňavý. A vzhledem k tomu počátečnímu vkladu bude vždycky živnostník většinovým podílníkem se všemi rozhodovacími právy a kolega bude vždy čekat, jak se živnostník rozhodně naložit se ziskem v podniku vytvořeným a co na něj tedy zbyde. I kdyby byl živnostník lidumil všech lidumilů, jak dlouho bude kolegovi trvat, než se součet jeho příjmů z podílu na ziscích vyrovná součtu příjmů, které by měl jako zaměstnanec, kdyby od počátku svou práci živnostníkovi prodával? To budou roky. Můžete to zkusit se šměšným živnostníkovým kapitálovým vkladem 1.000.000,- a cenou jejich práce jako postupného kapitálového vkladu u obou rovnostářsky stejně 25.000,-. Není třeba to přesně počítat. Stačí ta čísla odhadovat "od oka". Kdysi mě tahle myšlenka napadla taky, že by zaměstnanci nebyli zaměstnanci, ale podílníci v podniku. Tahle jednoduchá "matematika" na úrovni 2. třídy ZŠ mě vyvedla z omylu. A nepomůže ani to, že budete uvažovat o živnostníkovi a třeba 5-ti kolezích, že jakoby budou mít dohromady větší vkládaný kapitál prostřednictvím práce. Provoz, který by uživil šest lidí pořídíte za sakra dlouhaté peníze. A na konci roku vždycky tomu živnostníkovi ze zisku zbyde větší podíl, než všech těch kolegů dohromady, takže jeho podíl v podniku bude vždy větší, než podíl všech kolegů dohromady. Nějak finančně by Vám to mohlo vyjít pouze v případě, že budete uvažovat trapně nízký počáteční kapitálový vklad živnostníka. A to si všiměte, že jsem pro úplnou jednoduchost neuvažoval o tom, že zorganizovat takový podnik je sama o sobě práce, svým způsobem know-how, která má taky svou hodnotu a je ji nutno ji taky v reálu započíst jako vložený kapitál živnostníkem (uvažujeme přeci o tom, že kolega/kolegové nastoupí do hotové firmy, jen ne jako zaměstnanci, ale jako kolegové). Jednalo-li by se o zámečnickou dílnu, zřejmě by kolega/kolegové minimálně první rok asi jedli špony a zapíjeli to chladícím olejem... Můžete namítnout, že si ti kolegové budou brát na zálohách tolik, aby s tím vyšli. Jenže, pokud nechceme porušit logiku věci, ten živnostník si v takovém případě vezme tolikrát větší zálohu, kolikrát větší je jeho podíl ve firmě a protože ten strašnej ranec peněz nebude potřebovat, tak ho drtivou většinu vloží zpátky do podniku jako další svůj kapitálový vklad. A nebude se nikoho ptát. Je drtivě většinovým podílníkem v podniku.

Jsem podnikatel a to jste napsal dává smysl.
Zaměstnanec který do podniku přinese jen sebe a svačinu je "podnikatel" asi tak stejně jako anarchokapitalista s holým zadkem je kapitalistou.

krija

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...
Jsem podnikatel a to jste napsal dává smysl.
Zaměstnanec který do podniku přinese jen sebe a svačinu je "podnikatel" asi tak stejně jako anarchokapitalista s holým zadkem je kapitalistou.
central, kapitalistom je kazdy clovek na tejto planete. kazdy svoje vlastne ego a kazdy jedna vo svojom vlastnom zaujme. to co sa ohladne kapitalu deje to domrvili ti co prisli s teoriou vyrobnych faktorov. aj podla rakusanov su tri vyrobne faktory (praca, poda, kapital). pravdou vsak je to, ze existuje iba jeden a to je praca. zamysli sa nad dalsimi dvoma. poda ti nic neda ak ju neobrobis, nezasejes, nepolejes, nezoznes urodu - musis pracovat. kapital je "skondenzovana praca", akoby naakumulovana, usporena praca, energia. aj stroj, robot... je vyrobeny clovekom a vdaka jeho praci, praci ludi v minulosti. uver pre podnikatela je taktiez "skondenzovana praca" inych ludi (peniaze ako uchovavatel hodnot) ak neberieme do uvahy peniaze vzniknute za pomoci FRS, kde vznikaju peniaze nove, neuchovali do svojho vzniku ziadnu hodnotu, ta im je pracou davana az dodatocne.

potom tu je to co rada hovorieva moja priatelka. aj kvantita je sucastou kvality. ty pises, ze si podnikatel. dajme tomu, ze podnikas sam, stihas pokryvat dopyt po svojom tovare, sluzbach. no jedneho dna stupne dopyt po nich a ty to sam nezvladas. moze sa stat nasledovne:

- neprijmes nikoho budes robit tolko kolko vladzes a stihas. postupne ti, ktorych si neuspokojil sa obratia na konkurenciu. lahko sa moze stat, ze ty mozno aj skrachujes.

- prijmes zamestnanca, aby si pokryl dopyt, ten bude mozno dokonca sikovnejsi ako ty. spolu prispejete k tomu, ze dopyt znova stupne. takto sa z garazovych firiem ala bata, ford, gates, jobs, google, levis, mcdonald... stali velke firmy, ktore zamestnavaju desattisice ludi.

spravodlivejsia delba podielu na zisku je v tomto pripade ina pesnicka. bata s fordom si uvedomovali, ze ludi musia zaplatit, lebo nie su iba ich zamestnancami (bata ich velmi casto nazyval spolupracovnikmi) ale zaroven ich zakaznikmi. podnikatelov dnesnej doby ale paradne zblbli bankari. podnikatelia drzia mzdy nizko a ak chces kupit nase vyrobky, ktore sme spolu vyrobili tak si na ne pozicaj.

O´ Pruz

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:
-

Drahý Tomáši,

pokud vzpomenu na své podnikatelské začátky, tak taky vzpomenu i na mzdu jež jsem vyplácel zaměstnancům a kolik zbylo pro mne. Ten poměr nebyl slavnej dokonce neslavněj.

Realita má jiná pravidla než hlásané teoretické poučky.

Kupodivu jsem se nedověděl a ani nedovím kde ten Robi vzal na tom pustém ostrově onen kapitál?

Moje přízemní zkušenost, jediný kapitál je chuť posouvat a překonávat problémy, a udělat každý den drouboulinko víc než jiný.

Banky (advokáti, notáři, auditoři, znalci ....) k tomu mají navíc monopolní postavení.



Petr

Re: Re: Jak božská mana.

Uživatel Notaras napsal:

Uživatel O´ Pruz napsal:

...

Pracovní místa není třeba tvořit, pracovních míst je všude spousta - jen se zeptejte kohokoliv, coby se dalo vylepšit. nebo co jiného by ještě chtěl - problém je přece jinde, lidé tu práci nechtějí dělat, jelikož se jim zdá odměna za práci nedostatečně velká.
To je problém - nedostatečně velká odměna za práci. Lidé říkají chci práci, ale myslí tím chci DOBŘE PLACENOU práci.

Pointa je, že zatímco "vytvořit" pracovní místo není pro vládu (nebo kohokoliv jiného) problém, "vytvořit" dobře placené už problém je. Vláda to ďělá tak, že sníží odměny za již existující pracovní místa (čímž mimochodem způsobí, že ostatní mají ještě větší problémy vytvořit dobře placené pracovní místo) a takto získanými prostředky zaplatí lidem na "nově vytvořených" pracovních místech. Jednoznačně ale vláda nemůže dát takto práci všem, ale jen malému množství lidí.



Ve skutečnosti vláda pracovní místa vytvořit může. Dokonce i dobře placená a užitečná pracovní místa. Ale jenom ty, které před tím zrušila svým chováním. Snížením odvodů dokáže, snížit cenu práce a zvýšit výdělek lidí.

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel O´ Pruz napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:
-

Drahý Tomáši,

pokud vzpomenu na své podnikatelské začátky, tak taky vzpomenu i na mzdu jež jsem vyplácel zaměstnancům a kolik zbylo pro mne. Ten poměr nebyl slavnej dokonce neslavněj.

Realita má jiná pravidla než hlásané teoretické poučky.

Kupodivu jsem se nedověděl a ani nedovím kde ten Robi vzal na tom pustém ostrově onen kapitál?

Moje přízemní zkušenost, jediný kapitál je chuť posouvat a překonávat problémy, a udělat každý den drouboulinko víc než jiný.

Banky (advokáti, notáři, auditoři, znalci ....) k tomu mají navíc monopolní postavení.




Jak jste nakládal se ziskem vytvoženým ve firmě je Vaše věc. Vyplácení mezd zaměstnancvům není rozmar podnikatele, ale jeho plnění vyplývající z uzavřené smlouvy se zaměstnancem. Já chápu a znám to i sám, že začínající živnostník/podnikatel to nemá lehké, ale o tom přeci řeč nebyla. Šlo o to, zda je vůbec reálné, aby zaměstnanec nebyl zaměstnancem, ale společníkem ve firmě na základě kapitálu v podobě postupně vkládané práce. V případě rozjíždějící se firmy, která má na prvopočátku malé zisky, než se rozjede (třeba Vámi zmíněná zkušenost), by to pro takového společníka ve firmě byla tuplem existenční katastrofa, takže jste vlastně jen potvrdil, co jsem napsal.
Jestli jste si nevšiml, tak jsem poznal, že mé přirovnání k Robinsonovi a Pátkovi nás v debatě zavedlo poněkud mimo, tak jsem to v dalším příspěvku poopravil. Navíc Robinson a Pátek se v ekonomii používá jen jako modelový příklad, nikoli jako popis zcela reálné situace nebo jako manuál pro přežití dvou lidí v mezních situacích. Asi něco jako početní úloha na základní škole, když je potřeba pochopit trojčlenku.

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...central, kapitalistom je kazdy clovek na tejto planete. kazdy svoje vlastne ego a kazdy jedna vo svojom vlastnom zaujme. to co sa ohladne kapitalu deje to domrvili ti co prisli s teoriou vyrobnych faktorov. aj podla rakusanov su tri vyrobne faktory (praca, poda, kapital). pravdou vsak je to, ze existuje iba jeden a to je praca. zamysli sa nad dalsimi dvoma. poda ti nic neda ak ju neobrobis, nezasejes, nepolejes, nezoznes urodu - musis pracovat. kapital je "skondenzovana praca", akoby naakumulovana, usporena praca, energia. aj stroj, robot... je vyrobeny clovekom a vdaka jeho praci, praci ludi v minulosti. uver pre podnikatela je taktiez "skondenzovana praca" inych ludi (peniaze ako uchovavatel hodnot) ak neberieme do uvahy peniaze vzniknute za pomoci FRS, kde vznikaju peniaze nove, neuchovali do svojho vzniku ziadnu hodnotu, ta im je pracou davana az dodatocne.

potom tu je to co rada hovorieva moja priatelka. aj kvantita je sucastou kvality. ty pises, ze si podnikatel. dajme tomu, ze podnikas sam, stihas pokryvat dopyt po svojom tovare, sluzbach. no jedneho dna stupne dopyt po nich a ty to sam nezvladas. moze sa stat nasledovne:

- neprijmes nikoho budes robit tolko kolko vladzes a stihas. postupne ti, ktorych si neuspokojil sa obratia na konkurenciu. lahko sa moze stat, ze ty mozno aj skrachujes.

- prijmes zamestnanca, aby si pokryl dopyt, ten bude mozno dokonca sikovnejsi ako ty. spolu prispejete k tomu, ze dopyt znova stupne. takto sa z garazovych firiem ala bata, ford, gates, jobs, google, levis, mcdonald... stali velke firmy, ktore zamestnavaju desattisice ludi.

spravodlivejsia delba podielu na zisku je v tomto pripade ina pesnicka. bata s fordom si uvedomovali, ze ludi musia zaplatit, lebo nie su iba ich zamestnancami (bata ich velmi casto nazyval spolupracovnikmi) ale zaroven ich zakaznikmi. podnikatelov dnesnej doby ale paradne zblbli bankari. podnikatelia drzia mzdy nizko a ak chces kupit nase vyrobky, ktore sme spolu vyrobili tak si na ne pozicaj.


Již jsem psal něco o anar-new-speaku než mi došlo že jen parodizujete zdejší mudrce : )
Ještě jsem se tak docela neprobudil.
LOL

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel krija napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...prezitok! doslova a dopismena.

toto je to co potvrdzuje moje slova:

http://www.peoplecomm.cz/kniha-podivin

Přežitek? Doslova a do písmene? Živnostník během prvního měsíce vložil do podniku 1.025.0000,- a jeho kolega 25.000,-. To je přežitek? Podíl jejich kapitálových vkladů je cca 40:1. To je přežitek? Záloha na zisk (třeba 30.000,-) vybraná po prvním měsíci z pokladny na uspokojení životních potřeb se rozdělí podle kapitálových podílů, tedy živnostník si vezme cca 29.250,- a kolega 750,-. To je přežitek? Vzal-li by si kolega z pokladny 15.000,-, živnostník by si musel vzít 600.000,- (což je v reálu nesmysl, tolik v pokladně nemají, pokud to není živnost v A´damu na broušení diamantů - i tak je to kravina), protože jinak by to jednak postrádalo logiku a druhak to ani početně jinak nejde. Živnostník vrátí do pokladny 585.000,- jako další svůj kapitálový vklad. No tak pokud máte logiku a počty za přežitek, tak v takovém případě kapituluji... :-)))

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel krija napsal:

...
Přežitek? Doslova a do písmene? Živnostník během prvního měsíce vložil do podniku 1.025.0000,- a jeho kolega 25.000,-. To je přežitek? Podíl jejich kapitálových vkladů je cca 40:1. To je přežitek? Záloha na zisk (třeba 30.000,-) vybraná po prvním měsíci z pokladny na uspokojení životních potřeb se rozdělí podle kapitálových podílů, tedy živnostník si vezme cca 29.250,- a kolega 750,-. To je přežitek? Vzal-li by si kolega z pokladny 15.000,-, živnostník by si musel vzít 600.000,- (což je v reálu nesmysl, tolik v pokladně nemají, pokud to není živnost v A´damu na broušení diamantů - i tak je to kravina), protože jinak by to jednak postrádalo logiku a druhak to ani početně jinak nejde. Živnostník vrátí do pokladny 585.000,- jako další svůj kapitálový vklad. No tak pokud máte logiku a počty za přežitek, tak v takovém případě kapituluji... :-)))

Opět se přidávám na stranu logiky, tedy na tu Vaši, ne na stranu ideologie.

Výňatek v odkazované knihy (která nijak nevyvrací Váš argument):

U nás se při stávce řídíme těmito pravidly:

1.Jednejte s každým jako s dospělým.
2.Sdělte stávkujícím zaměstnancům, že po návratu do práce nikoho nepotrestáme. Oni také nikoho netrestají.
3.Nezapisujte, kdo pracoval a kdo podporoval stávku.
4.Nikdy nevolejte policii, aby prorazila řady stávkujících zaměstnanců.
5.Zachovejte všechny výhody.
6.Neblokujte zaměstnancům přístup do továrny, nebraňte kontaktu zástupců odborů s dělníky. Trvejte však na tom, aby předsedové odborů respektovali rozhodnutí lidí, kteří chtějí pracovat, podobně jako společnost respektuje rozhodnutí těch, kteří při stávce pracovat nechtějí.
7.Během stávky ani po ní nikoho nepropouštějte, ale dejte všem na srozuměnou, že stávka je projev agrese.

Rozdělení je jasné: Management který rozhoduje o chodu firmy a zaměstnanci kteří mají možnost rozhodovat o tom, jak dosáhnout lepších výsledků při vykonávání jim svěřené práce.

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...
Jsem podnikatel a to jste napsal dává smysl.
Zaměstnanec který do podniku přinese jen sebe a svačinu je "podnikatel" asi tak stejně jako anarchokapitalista s holým zadkem je kapitalistou.

Není třeba zešměšňovat. To se pak v debatě můžeme dostat tam, kde už jsme jednou byli. Pro mě osobně není člověk, který přišel do podniku pracovat se svačinou a svýma rukama jen proto méněcenný. Je to díky vlastnictví určitré formy kapitálu - své práce - taky z pohledu ancapu kapitalista. Jen je pro něj výhodnější zhodnocovat práci přímo jejím prodejem, než investováním. Čistě teoreticky je to jistě možné. Jen by prostě první měsíc měl zálohu na zisk něco mezi 500 - 1.000,-, druhý něco mezi 501 - 1.002,- atd. plus na konci roku možná do 5-10.000,- doplatek zisku první rok, další rok o nějakou desetikorunu víc.... Jenže by mu trvalo kolik? Deset možná patnáct let, než by součet takových jeho příjmů byl stejně vysoký, jako kdyby po celou dobu práci prodával. Pak teprve by začal "sbírat plody" svého podnikání. Proto je to nesmysl. Ne pro "holou zadnici" takového kapitalisty. Krom všeho jiného by to znamenalo totální znepružnění trhu s pracovní silou. Kdyby si našel "společnictví" jinde, začínal by zas od nuly.

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...
Není třeba zešměšňovat. To se pak v debatě můžeme dostat tam, kde už jsme jednou byli. Pro mě osobně není člověk, který přišel do podniku pracovat se svačinou a svýma rukama jen proto méněcenný. Je to díky vlastnictví určitré formy kapitálu - své práce - taky z pohledu ancapu kapitalista. Jen je pro něj výhodnější zhodnocovat práci přímo jejím prodejem, než investováním. Čistě teoreticky je to jistě možné. Jen by prostě první měsíc měl zálohu na zisk něco mezi 500 - 1.000,-, druhý něco mezi 501 - 1.002,- atd. plus na konci roku možná do 5-10.000,- doplatek zisku první rok, další rok o nějakou desetikorunu víc.... Jenže by mu trvalo kolik? Deset možná patnáct let, než by součet takových jeho příjmů byl stejně vysoký, jako kdyby po celou dobu práci prodával. Pak teprve by začal "sbírat plody" svého podnikání. Proto je to nesmysl. Ne pro "holou zadnici" takového kapitalisty. Krom všeho jiného by to znamenalo totální znepružnění trhu s pracovní silou. Kdyby si našel "společnictví" jinde, začínal by zas od nuly.

Jo. Vlastně tam mám chybu. On by z toho původního společnictví bral dividendu. To je sice fakt, ale stejně je to blbost...

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata. Tohle je i pro kriju

Uživatel O´ Pruz napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:
-

Drahý Tomáši,

pokud vzpomenu na své podnikatelské začátky, tak taky vzpomenu i na mzdu jež jsem vyplácel zaměstnancům a kolik zbylo pro mne. Ten poměr nebyl slavnej dokonce neslavněj.

Realita má jiná pravidla než hlásané teoretické poučky.

Kupodivu jsem se nedověděl a ani nedovím kde ten Robi vzal na tom pustém ostrově onen kapitál?

Moje přízemní zkušenost, jediný kapitál je chuť posouvat a překonávat problémy, a udělat každý den drouboulinko víc než jiný.

Banky (advokáti, notáři, auditoři, znalci ....) k tomu mají navíc monopolní postavení.




Podle kriji měl Pátek kapitál - celý ostrov a vše na něm. Souhlas. Vy jste se O´Pruzi ptal, kde vzal Robi kapitál. Oba měli jeden kapitálový vklad stejný - ten ostrov a vše na něm. Robi ale měl ještě kapitál navíc. Vše, co si zachránil t vraku lodi a vše co dokázal před setkání s Pátkem z toho, co mu ostrov poskytoval vytvořit. Pátek měl jen sukýnku z banánových listů a oštěp. Kapitálem se nemusí rozumět jen nějaká obdoba peněz.

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

...
Není třeba zešměšňovat. To se pak v debatě můžeme dostat tam, kde už jsme jednou byli. Pro mě osobně není člověk, který přišel do podniku pracovat se svačinou a svýma rukama jen proto méněcenný. Je to díky vlastnictví určitré formy kapitálu - své práce - taky z pohledu ancapu kapitalista. Jen je pro něj výhodnější zhodnocovat práci přímo jejím prodejem, než investováním. Čistě teoreticky je to jistě možné. Jen by prostě první měsíc měl zálohu na zisk něco mezi 500 - 1.000,-, druhý něco mezi 501 - 1.002,- atd. plus na konci roku možná do 5-10.000,- doplatek zisku první rok, další rok o nějakou desetikorunu víc.... Jenže by mu trvalo kolik? Deset možná patnáct let, než by součet takových jeho příjmů byl stejně vysoký, jako kdyby po celou dobu práci prodával. Pak teprve by začal "sbírat plody" svého podnikání. Proto je to nesmysl. Ne pro "holou zadnici" takového kapitalisty. Krom všeho jiného by to znamenalo totální znepružnění trhu s pracovní silou. Kdyby si našel "společnictví" jinde, začínal by zas od nuly.

Re:"Není třeba zešměšňovat. To se pak v debatě můžeme dostat tam, kde už jsme jednou byli. Pro mě osobně není člověk, který přišel do podniku pracovat se svačinou a svýma rukama jen proto méněcenný."
...
M é n ě c e n n ý ? ? ? ... Co mi to tu P O D S O U V Á T E ? ? ?
...................................................................................................................................

Re:"Jenže by mu trvalo kolik? Deset možná patnáct let, než by součet takových jeho příjmů byl stejně vysoký, jako kdyby po celou dobu práci prodával. Pak teprve by začal "sbírat plody" svého podnikání."
...
A o tom to právě je : )
Podnikatel-kapitalista místo bezrizikového braní smluvně zaručené úhrady za odvedenou práci (několikrát za měsíc) riskuje vlastní kapitál (investice) a těch "deset možná patnáct let" může jen doufat (v kontrastu se smluvní jistotou svého zaměstnance) že se jeho podnik snad postaví na vlastní nohy a "pak teprve začne "sbírat plody" svého podnikání".
..................................................................................................................................
Re:"Proto je to nesmysl."
...
Souhlasím...to co jste napsal je jím zcela jistě.

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Dodatek:
Podnikatel-kapitalista navíc nemá ŽÁDNÝ NÁROK na podporu v nezaměstnanosti a různé sociální příplatky a výhody v případě krize či ůpadku.
Rovněž čelí mnohonásobnému zdanění "plodů svého podnikání".

Central Scrutinizer

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata. Tohle je i pro kriju

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Uživatel O´ Pruz napsal:

...
Podle kriji měl Pátek kapitál - celý ostrov a vše na něm. Souhlas. Vy jste se O´Pruzi ptal, kde vzal Robi kapitál. Oba měli jeden kapitálový vklad stejný - ten ostrov a vše na něm. Robi ale měl ještě kapitál navíc. Vše, co si zachránil t vraku lodi a vše co dokázal před setkání s Pátkem z toho, co mu ostrov poskytoval vytvořit. Pátek měl jen sukýnku z banánových listů a oštěp. Kapitálem se nemusí rozumět jen nějaká obdoba peněz.

Souhlasím s logikou Vašeho argumentu.
U skutečně nikým užívaného a nikomu patřícího ostrova by se dalo uvažovat i o homesteadingu, tomu kdo dorazil první by patřil i ten ostrov a všechny jeho přírodní zdoje.
V případě Robinsona se ale jedná pouze o SQUATTING.

krija

na taketo tlachani tu nemam cas.

V proslovu k zaměstnancům pravil T. Baťa m.j.:



„Poskytujeme Vám účast na zisku ne snad proto, že bychom cítili potřebu vydat nějak peníze mezi lidi, jen tak, z dobrého srdce. Sledujeme tímto krokem zcela jiné cíle. Chceme pomocí tohoto nařízení snížiti ještě dále výrobní náklady. Chceme docíliti toho, aby boty byly ještě lacinější a aby dělníci ještě více vydělávali. Myslíme, že naše výrobky jsou dosud drahé a dělnická mzda nízká. Proto vypočítáváme Vám účast tohoto zisku, který byl dosažen v dílně, ve které pracujete. Samostatně pracující dílný či oddělení jsou tak malá, a proto můžete každý uplatniti svůj vliv na zvýšení zisku své dílny, bez ohledu, jestli jiná oddělení pracují třeba se ztrátou.“

Baťa ve své knize „Zámožnost všem“ napsal:



„Víme ze zkušenosti, jaká změna se stane s člověkem, který dosud otročil kapitálu, když našemu a jeho úsilí se podařilo docíliti toho, aby ovládl kapitál, aby kapitál učinil svým otrokem. Víme, jak by vypadalo naše prodejní oddělení se svými četnými pobočnými závody, kdybychom nebyli nalezli cestu udělati z prodávajících kapitalisty. A tyto naše odbočky ukazují nám cestu vedoucí k samosprávě dílenské.“

„Dělník má rozuměti našemu obchodu, má s ním cítit a s ním růsti.“

z Fordova popisu funkce zaměstnavatele a zaměstnance, v němž uváděl, že:

„Někdo vynalezne předmět, jenž může nalézti velký odbyt. Svýma dvěma rukama nemůže vyrobiti tolik, aby uspokojil poptávku ..... Proto najme jiné lidi, aby mu pomohli a umožnili zavedení jeho vynálezu ve světě ..... Bez jeho myšlenky by ve světě nebylo tolik pracovních míst. Bez jejich práce by nebylo tolik předmětů obchodu.“

staci, alebo potrebujete este nejake keci od pistu hufnagela horwitza???

Tomáš Fiala

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: opat nieco pre bastiata.

Uživatel Central Scrutinizer napsal:

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

...
Re:"Není třeba zešměšňovat. To se pak v debatě můžeme dostat tam, kde už jsme jednou byli. Pro mě osobně není člověk, který přišel do podniku pracovat se svačinou a svýma rukama jen proto méněcenný."
...
M é n ě c e n n ý ? ? ? ... Co mi to tu P O D S O U V Á T E ? ? ?
...................................................................................................................................

.

Já Vám nic podsouvat nechtěl. Jen mi to tak připadlo.
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed