Komentáře k článku U rudého snědeného krámu IX: Průmysl, zaostalost a diskoordinace - Průmysl

15. ledna 2014 00:36:29 | reagovat

To je "sranda", jak plkali a plkali. Přitom v té době (až na ojedinělé výjimky) měly obchodní a výrobní podniky u bank otevřeny tzv. úvěry na trvale se obracející zásoby. Což pro první jsou zásoby zboží, se kterými obchodovaly, pro druhé zásoby surovin, ze kterých vyráběly. Podnik, který si svou činností nevydělá na to, co ke své činnosti potřebuje, je podnik v bankrotu.

Obchodní řetězce v RVHP (např. český Prior) neměly už peníze na nákup zboží. No a tak moje milá maminka s kolegyněmi jela např. do Maďarska. Tam krom jiného "nakoupili" barack pálenku (o kterou tu byl zájem, ale nebyly peníze na její zaplacení) a "zaplatili", světe div se, dřevěnýma sáňkama, kterých měl výrobce plný sklady. Ne, že by o ně nikdo nestál, ale jaksi nebylo čím za ně zaplatit... Když se ženský ptaly, co proboha budou dělat v placatým Maďarsku se sáňkama, tak dostaly odpověď, že je ten maďarský obchoďák vyveze do Polska a dostane za ně trakaře, které potřebovali maďarští pěstitelé. Že těch je v Maďarsku nedostatek a nemají peníze na jejich nákup a polský obchoďák zase chce sáňky, ale nemá na jejich nákup, tak jim za ně dá ty trakaře... Takových služebních "obchodních" cest absolvovala v 80. letech máma několik do roka do Polska, Maďarska a NDR.

Podniky tehdy v 80. letech navíc jely v tzv. režimu konzolidačního programu. Možná by bylo zajímavé zjistit, jak moc se tento "režim" lišil od správy konkurzní podstaty (správy podniku v bankrotu), která platila v zemích EHS. Možná bychom přišli na to, že generální ředitelé národních podniků byli vlastně správci konkurzní podstaty.

15. ledna 2014 01:24:08 | reagovat

Tomáš Macháček

zastaralost strojů

To mi připomíná jeden rozhovor (cca před dvěma lety, snad s ředitelem Želetavy), který jsem se teď dvacet minut snažil najít, o tom jak se vyráběly sýry "na množství" (prostě aby byla zaměstnanost). Ovšem se zastaralým vybavením (na nové jednoduše nebylo) končila spousta sýrů jako zmetky na výrobu taveňáků. Taky bylo obtížné udržet hygienické normy a množství nežádoucích bakterií několikanásobně převyšovaly dnešní standardy.
Nebo si vzpomínám jak mi otec spolužáka vyprávěl jak dělal v polovině osmdesátých let na strojích z první republiky!
To jsou jen takový útržky co si pamatuju, teď mě i mrzí, že jsem si to někde nezaznamenal.

15. ledna 2014 08:41:50 | reagovat

SPA

Re: zastaralost strojů

Uživatel Tomáš Macháček napsal:

To mi připomíná jeden rozhovor (cca před dvěma lety, snad s ředitelem Želetavy), který jsem se teď dvacet minut snažil najít, o tom jak se vyráběly sýry "na množství" (prostě aby byla zaměstnanost). Ovšem se zastaralým vybavením (na nové jednoduše nebylo) končila spousta sýrů jako zmetky na výrobu taveňáků. Taky bylo obtížné udržet hygienické normy a množství nežádoucích bakterií několikanásobně převyšovaly dnešní standardy.
Nebo si vzpomínám jak mi otec spolužáka vyprávěl jak dělal v polovině osmdesátých let na strojích z první republiky!
To jsou jen takový útržky co si pamatuju, teď mě i mrzí, že jsem si to někde nezaznamenal.

Kedysi som ako gymnazista bol na exkurzii v istom bavlnárskom podniku. Na vrátnici sme museli odovzdať fotoaparáty a magnetofóny (!) a podpísať záväzok mlčanlivosti. Tieto veci som pochopil, až keď nám v hale, kde bolo vari 120 dB a neopísateľný zápach, ukázali stroje z roku 1905, na ktorých tam vyrábali. No veď ani v múzeu sa nesmie fotografovať. ;) Mohlo to byť tak v roku 1978.

15. ledna 2014 11:23:37 | reagovat

HynekRk

Re: zastaralost strojů

Uživatel SPA napsal:

Uživatel Tomáš Macháček napsal:

...

Kedysi som ako gymnazista bol na exkurzii v istom bavlnárskom podniku. Na vrátnici sme museli odovzdať fotoaparáty a magnetofóny (!) a podpísať záväzok mlčanlivosti. Tieto veci som pochopil, až keď nám v hale, kde bolo vari 120 dB a neopísateľný zápach, ukázali stroje z roku 1905, na ktorých tam vyrábali. No veď ani v múzeu sa nesmie fotografovať. ;) Mohlo to byť tak v roku 1978.

Hm, tak to je dobré, stejně jako předchozí příspěvek. Není špatné si občas dělat poznámky.

Jinak tato kapitola bude dost dlouhá, má 11 dílů. Je v ní i hodně teorie. Alternativně lze místo ní číst 12. kapitolu.

Pro ty co chtějí číst jen kratší články: http://rihak.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=391187&bk=99980. Bude tam asi 15 dílů, dohromady ani ne čtvrtinový rozsah toho, co vychází zde. Ale bude to prakticky jen čistá historie.

15. ledna 2014 11:27:40 | reagovat

HynekRk

Re: Zoufalství

Uživatel Tomáš Fiala napsal:

Obchodní řetězce v RVHP (např. český Prior) neměly už peníze na nákup zboží. No a tak moje milá maminka s kolegyněmi jela např. do Maďarska. Tam krom jiného "nakoupili" barack pálenku (o kterou tu byl zájem, ale nebyly peníze na její zaplacení) a "zaplatili", světe div se, dřevěnýma sáňkama, kterých měl výrobce plný sklady. Ne, že by o ně nikdo nestál, ale jaksi nebylo čím za ně zaplatit... Když se ženský ptaly, co proboha budou dělat v placatým Maďarsku se sáňkama, tak dostaly odpověď, že je ten maďarský obchoďák vyveze do Polska a dostane za ně trakaře, které potřebovali maďarští pěstitelé. Že těch je v Maďarsku nedostatek a nemají peníze na jejich nákup a polský obchoďák zase chce sáňky, ale nemá na jejich nákup, tak jim za ně dá ty trakaře... Takových služebních "obchodních" cest absolvovala v 80. letech máma několik do roka do Polska, Maďarska a NDR.

K mezinárodnímu obchodu bude něco v 11. kapitole. Vše je již na webu v pdf (zatím bez korektury), v literatuře: http://www.mises.cz/literatura/u-rudeho-snedeneho-kramu-71.aspx. Soudruzi se báli vykoupení trhů doma či dovozu nežádoucích myšlenek a na druhé soudruhy celkem kašlali.

přidat komentář zpět na článek

Mises.cz