17. ledna 2014 12:03:29 | reagovat
Komentáře k článku Válka světů: Malá společnost
Miroslav Polách
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:Zdravím. Jako člověk málo znalý ekonomie se zeptám trochu mimo hlavní myšlenku tohoto článku. Jedná se o dělbu práce a komparativní výhody. Naprosto chápu uvedený příklad s Pepou a Honzou, kteří spolu vyměňují sekyry za oštěpy. Ale funguje to tak i v praxi? V uvedeném příkladu se předpokládá, že každý dělá jednu činnost na úkor té druhé. Ale co když místo dvou jednotlivců dosadíme dva státy, a každý z nich má hromadu nezaměstnaných, tedy nenastává situace, že by kvůli jedné činnosti nemohl dělat tu druhou? Nedochází potom spíše k tomu, že vyrábí a prodává vždy ten, kdo to umí (při stejné kvalitě) levněji, bez ohledu na komparativní výhody? Jako například mnohé asijské země?
Ahoj,
zajímavá otázka.
Komparativní výhody platí stejně pro jednotlivce jako pro státy - Ricardo svůj zákon aplikoval právě na obchod států.
Argument o tom, že to vždy vyrábí ten, který to umí levněji, použil již Adam Smith (něco mi říká, že tady někdo tak neznalý nebude, soudě dle jména :)). Bohužel neodráží existenci opurtunitních nákladů - žádná ekonomika nemá k dispozici neomezené množství zdrojů, proto je vždy produkce něčeho vykoupena neprodukcí něčeho jiného. Z tohoto důvodu je lepší se specializovat a vyrábět to, kde jsou pro danou ekonomiku ušlé zisky nižší.
Trošku to komplikuje ta existence hromady nezaměstnaných, ukazuje, že ekonomika nefunguje na maximu svého potenciálu - existuje prostor v obou ekonomikách toho vyrábět víc. V dosažení tohoto potenciálu bude pravděpodobně bránit nějáká vládní regulace (např. minimální mzda), ale to už nemá s komparativníma výhodama moc společného, existence nezaměstnaných spíš říká, že je lidem určitý typ práce zakazován... Je to stejné, jako kdybychom měli dva státy, v jednom by byla práce zakázána úplně a v druhém naprosto povolena, samozřejmě by se vše pak vyrábělo v tom druhém, ale vůbec to nevyvrací Ricarda, spíše to ukazuje, že kdyby se práce legalizovala i v tom prvním státě, tak jsou na tom dohromady líp (mohli by si práci mezi sebou dělit právě dle komparativní výhody, celkově tak produkovat víc atd.).
Kohi
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:....
Pokud se takhle ptate, tak tomu asi jeste nerozumite, komparativni vyhody jsou stejne tak platny, jako treba komutativita scitani, je to logickej dusledek nerovnosti ... V praxi to znamena, ze ten producent, kterej je ve vsem horsi, nez ten druhej, musi delat to, v cem je horsi nejmin oproti tomu druhymu ...
Pokud se ptate: nevyplati se pak proste (statum) delat to nejdrazsi ? Tak ano, to je prave dusledek tech komparativnich vyhod ... To, ze delame to nejdrazsi, co umime, je prave logickym dusledkem komparativnich vyhod, to jsou prave ty vyhody v praxi ...
Proto potrebujeme volny trh, abychom je videly, bez volnyho trhu je tech produktu (nezamestnanejch, apod.) tolik, ze nejsme schopni spocitat, co mame delat ... Nebyla by to rovnice o jedny neznamy, jako u tech ostepu a kladivek, ale tech neznamych by bylo tolik jako je (pocet produktu -1) umocnenej na (pocet lidi - 1) a to nemluvim o tom, jakej problem (nejde to :)) je zjistit informaci o cene jinak nez uskutecnenym jednanim (smenou) a ze trh (narozdil od pocitace resiciho tyhle rovnice) je dynamickej mechanismus (odrazi kazdou byt sebemensi zmenu) ....
V Mlich
Počítačová simulace
Mě jako programátora nejvíc zaujala ta počítačová simulace. Vybavil bych objekty produktivitou, která by rostla s počtem vyrobených kusů, zavedl bych peníze a za úspory by bylo možné koupit stroj na skokové zvýšení produktivity. Taky bych objekty roztrousil do prostoru a při nákupu by si každý vybíral nejlepší cenu, ale jen do vzdálenosti, na kterou vidí. Majetnější výrobci by se mohli zviditelnit do vetsi dalky.Ale uvedené modely řeší jen produkci. Já bych zavedl i spotřebu, minimální na přežití, a pak "zbytečnosti" nad standard. U každého výrobku je jen omezená potřeba, nelze produkovat milióny kusů, když jsou potřeba jen desítky atd. A u nasyceni trhu výprodejové ceny.
Kdo má dost peněz, může se rozmnožit, dalo by se zavést přerozdělování atd. To je programování na celý život, škoda, že se musím živit.
Kdysi jsem hrával hru Gravity, kde človek umístil do prostoru tělesa, dal jim objem, počáteční hybnost a pak už jen koukal, kdy to zkolabuje anebo se to rozletí. Taky dobrá zábavka.
Miroslav Polách
Re: Počítačová simulace
Uživatel V Mlich napsal:Mě jako programátora nejvíc zaujala ta počítačová simulace. Vybavil bych objekty produktivitou, která by rostla s počtem vyrobených kusů, zavedl bych peníze a za úspory by bylo možné koupit stroj na skokové zvýšení produktivity. Taky bych objekty roztrousil do prostoru a při nákupu by si každý vybíral nejlepší cenu, ale jen do vzdálenosti, na kterou vidí. Majetnější výrobci by se mohli zviditelnit do vetsi dalky.
Ale uvedené modely řeší jen produkci. Já bych zavedl i spotřebu, minimální na přežití, a pak "zbytečnosti" nad standard. U každého výrobku je jen omezená potřeba, nelze produkovat milióny kusů, když jsou potřeba jen desítky atd. A u nasyceni trhu výprodejové ceny.
Kdo má dost peněz, může se rozmnožit, dalo by se zavést přerozdělování atd. To je programování na celý život, škoda, že se musím živit.
Kdysi jsem hrával hru Gravity, kde človek umístil do prostoru tělesa, dal jim objem, počáteční hybnost a pak už jen koukal, kdy to zkolabuje anebo se to rozletí. Taky dobrá zábavka.
pokud zaujala ta simulace, tak jsem nalezl na youtube o tom experimentu relativně zajímavé a krátké video s Richardem Dawkinsem (http://www.youtube.com/watch?v=48EWLj3gIJ8) - jsou v něm i hezké příklady ze "života"
Ivana Ebuová
Koukolík
...moc tenhle článek nechápu...o těchto axiomech lidského chování píše a přednáší prof. MUDr. František Koukolík DrSc. drahná léta. Má smysl objevovat objevené a diskutovat o vydiskutovaném? Opravdu to vytváří to pravé "vědění" a "posun vpřed"?http://www.youtube.com/watch?v=PBkC2XxzxeY
..nebo taky Koukolík - "To však chce odvahu a schopnost altruisticky trestat: to znamená potrestat parazity ve jménu svých bližních za cenu vlastní oběti".
http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla
Lukáš
Re: Koukolík
Uživatel Ivana Ebuová napsal:...moc tenhle článek nechápu...o těchto axiomech lidského chování píše a přednáší prof. MUDr. František Koukolík DrSc. drahná léta. Má smysl objevovat objevené a diskutovat o vydiskutovaném? Opravdu to vytváří to pravé "vědění" a "posun vpřed"?
Vzhledem k tomu, že Koukolík pořád něco píše a přednáší - ani on si zjevně nemyslí, že je vyřešeno. Nebo rejžuje..?
A tohle je podstatně jiný pohled, než co píše Koukolík...
smith re
Re: Komparativní výhody
Děkuji za odpovědi.Uživatel Kohi napsal:
Uživatel smith re napsal:...
...
... V praxi to znamena, ze ten producent, kterej je ve vsem horsi, nez ten druhej, musi delat to, v cem je horsi nejmin oproti tomu druhymu ...
...
To ano, ale pokud "levnější producent" má vzhledem ke svému nevyužitému potenciálu přebytek výrobních kapacit a dokáže i tento produkt dělat levněji, patrně to od "dražšího producenta" nekoupí. Naopak lidé od "dražšího producenta" budou nakupovat výrobky od toho levnějšího. V čem je moje úvaha špatně?
Něco mi říká, že takovouto nerovnováhu na mezinárodní úrovni může vyřešit samovolný pohyb kurzu měn (tedy že měna "levnějšího producenta" bude posilovat, což ho bude znevýhodňovat a dá to šanci tomu dražšímu), ale co když používají měnu stejnou, nebo se nejedná o státy, nýbrž dva okresy v jednom státě?
Ivana Ebuová
Re: Koukolík
Uživatel Lukáš napsal:Uživatel Ivana Ebuová napsal:...
Vzhledem k tomu, že Koukolík pořád něco píše a přednáší - ani on si zjevně nemyslí, že je vyřešeno. Nebo rejžuje..?
A tohle je podstatně jiný pohled, než co píše Koukolík...
Ano?...v čem podstatně jiný? Koukolík je především neurolog a zabývá se tímto oborem z hlediska zkoumání obecně známých empirií projevů lidského chování pozorováním fungování lidského mozku. Ovšem v článku na tomto portále je to (bude) použito jako důkazní materiál pro dokazování něčeho jiného. Dokážu si představit kde úvahy autora budou končit. Zjednodušením, osekáním jiných faktů nepotřebných pro ideologizaci ekonomického směru myšlení.
Lukáš
Re: Koukolík
Uživatel Ivana Ebuová napsal:Ano?...v čem podstatně jiný? Koukolík je především neurolog a zabývá se tímto oborem z hlediska zkoumání obecně známých empirií projevů lidského chování pozorováním fungování lidského mozku. Ovšem v článku na tomto portále je to (bude) použito jako důkazní materiál pro dokazování něčeho jiného. Dokážu si představit kde úvahy autora budou končit. Zjednodušením, osekáním jiných faktů nepotřebných pro ideologizaci ekonomického směru myšlení.
Představy o lepším uspořádání společnosti publikované na tomto webu jsou přirozeným důsledkem Koukolíkových závěrů a to nikoli v nějaké "osekané verzi", ale ve své komplexitě. To je prostý fakt. Pokud máte opačný názor, pak je třeba ho dokladovat konkrétními příklady potenciálně špatně pochopených či překroucených Koukolíkových závěrů. (a opět podotýkám, že tento článek nevychází z díla tohoto neurovědce)
Ale to Vy samozřejmě neučiníte, protože se zásadně spokojujete s tím, co "si dovedete představit". K jakékoli argumentaci Vám totiž nechybí akademické znalosti (na prostou ženu z lidu, jak se snažíte prezentovat, jste paralelu mezi obsahem článku a v něm nezmiňovaným Mudr.Koukolíkem nalezla překvapivě snadno), ale zjevná neschopnost vhodné argumenty nalézt/přiznat si, že žádné nejsou.
Kohi
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:Děkuji za odpovědi.
Uživatel Kohi napsal:...
To ano, ale pokud "levnější producent" má vzhledem ke svému nevyužitému potenciálu přebytek výrobních kapacit a dokáže i tento produkt dělat levněji, patrně to od "dražšího producenta" nekoupí. Naopak lidé od "dražšího producenta" budou nakupovat výrobky od toho levnějšího. V čem je moje úvaha špatně?
No komparativni vyhody prave popisujou situaci, kdy I v tom druhym je horsi, nez ten prvni (pri zapocteni vseho - I nevyuzitych vyrobnich kapacit, kurzu, ....), pak se mu vyplati "koupit" si ten produkt od toho lepsiho a "zaplatit" mu "produktem", ve kterym neni az tak spatnej ...
Vetsinou se lidi ptaj, proc se tomu druhymu vyplati to vymenit s tim slabsim, odpovedi je, ze usetri cas na to, aby delal to, v cem je komparativne (ve srovnani s druhym/ s ostatnima) nejlepsi (kde ma nejlepsi pomer produkt/cas ze vsech ostatnich)
Jeste jednou komparativni vyhody: PRESTOZE je jeden ve vyrobe obou (vsech) produktu horsi, nez ten druhy, existuje cena (pomer - je to dokonce interval), za ktery se vyplati obema smenovat tak, aby "vyrobili oba vice"/"usetrili oba cas". Nerovnost produktivity se da ZCELA UPLNE vyjadrit ve trech nasledujicich situacich (JINAK TO BYT NEMUZE!!!)
a) V pripade, ze je kazdy (jednotlivec, stat) lepsi v jednom z nich, tak se ty situaci rika absolutni vyhoda (resp., ze kazdy z nich ma absolutni vyhodu), smenovat se pochopitelne vyplati a vidi to kazdej hned.
b) V pripade, ze je jeden lepsi ve vsem, nez ten druhej, ALE je ve vsem lepsi stejne (napr. vsechno dela 2* rychlejc) se smenovat nevyplati ... - tahle situace je duvod, proc v tom zakone o komparativnich vyhoda je napsano MUZE, ne MUSI ...
c) V pripade, ze je jeden lepsi ve vsem, nez ten druhej A ZAROVEN ty pomery nejsou stejny, se vyplati tomu spatnymu delat to v cem je nejhorsi nejmin a pak to smenit za to druhy ... tomu se rika, ze v tom ma tu komparativni vyhodu (v podstate setri cas tomu lepsimu - jako kdyz pravnik misto toho, aby psal na kompu sam, zamestna sekretarku i presto, ze je v psani na stroji lepsi, nez ona (v pravniceni je proste "vickrat" lepsi)) ...
Komparativni vyhody nejsou zadnej magickej nastroj, kterej bychom v sobe meli nejak zakodovanej. Je to akorat matematickej dusledek optimalniho rozvrzeni casu a schopnosti producentu ... Neznamena to, ze lidi nejak magicky cejtej, co by meli delat, nebo ze maj v mozku psychologickej algoritmus, kterej se tak chova ... Znamena to pouze to, ze firma (osoba, stat), ktery se budou dle komparativnich vyhod chovat, napr. tak, ze se nahodne strefej do toho pomeru, kterej by vysel pri tom hledani komparativnich vyhod matematicky, bude mit vetsi zisk. Ono to neni tak jednoduchy, protoze v praxi porovnavam minule naklady s budouci cenou!!! - ne jako u ostepu a sekyrek, kde se situace (schopnosti/cena) nemeni. A protoze firmy s vetsim ziskem prezivaji, komparativni vyhody budou evolucne prevladat (lidi budou delat to, co maj, aniz by bylo treba je ridit jinak, nez cenou) ... - obrovskou vyhodu bude mit samozrejme firma, ktera se do komparativnich vyhod bude "strefovat" vic, nez jen nahodne - napr. budou mit businessaka, kterej ma "dobrej cuch na prilezitosti - enterpreneurship :))
Aby to bylo kompletni, ono se pochopitelne vyplati smenovat i v tom pripade b) a to proto, ze kdyz budu delat jen jednu vec, tak v tom budu casem lepsi, ty pomery se zmeni a KOMPARATIVNI VYHODA SE DOSTAVI ... tomu se ale rika specializace a je to jina pohadka ... :) ...
Vsechny tyhle "Ricardovi sdruzovaci zakony" v podstate rikaj jen to, ze spoluprace se vyplati :)
Myslim, ze absolutni pochopeni komparativnich vyhod je podminka nutna (nikoliv postacujici :)), pro pochopeni dalsich konstruktu Rakousky ekonomiky, proto se to tak moc snazim vysvetlit, kdybych I presto byl dale nesrozumitelny, budu rad za kritiku/dalsi otazky ... Popr. nekoho jinyho, kdo to tak nezamlzi ... :) ...
Kohi
Re: Koukolík
Uživatel Ivana Ebuová napsal:...moc tenhle článek nechápu...o těchto axiomech lidského chování píše a přednáší prof. MUDr. František Koukolík DrSc. drahná léta. Má smysl objevovat objevené a diskutovat o vydiskutovaném? Opravdu to vytváří to pravé "vědění" a "posun vpřed"?
http://www.youtube.com/watch?v=PBkC2XxzxeY
..nebo taky Koukolík - "To však chce odvahu a schopnost altruisticky trestat: to znamená potrestat parazity ve jménu svých bližních za cenu vlastní oběti".
http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla
Nase axiomy jsou logicky, nikoliv psycholicky a narozdil od tech Koukolikovejch platej vzdy, tedy i napr. v pripade, kdy testy prochazi v laborce sam Koukolik a jeho cilem je testy vyvratit :)
Pan Koukolik dle meho nazoru pouziva termin axiom nespravne ... (i kdyz ja jsem ho takovej pojem pouzit neslysel, nebo si to nepamatuju)
Kohi
Re: Koukolík
psychologicky - srry - asi automaticky opravy ...smith re
Re: Komparativní výhody
Uživatel Kohi napsal:Uživatel smith re napsal:...
...
Děkuji za vyčerpávající odpověď. To co jste mi popsal, chápu, snažím se ale přijít na něco jiného. A je moje chyba, že nedokážu pořádně zformulovat otázku. Když už jsme to tedy začali...
Někteří lidé tvrdí, že levná konkurence z Asie zničí naše hospodářství, a že tedy bude potřeba dosáhnout jejich efektivity (buďto technologicky nebo pracovním nasazením). Tedy že obchodováním s nimi tratíme - buďtou ztrátou pracovních míst, nebo snížením ceny práce (a tím snížení životní úrovně). Já si nemyslím, že to je takto negativní, zvlášť když podle teorie o komparativních výhodách na volné směně můžeme jedině získat. Ale nějak to nedokážu vysvětlit.
Co se stane, když trh je nasycen, o nové produkty není zájem, a přesto stále zůstávájí nezaměstnaní? No ti nezaměstnaní se budou snažit, co můžou. A tak i v té "levnější" zemi budou dělat i to, na co zrovna tu komparativní výhodu nemají, ale v absolutních číslech to umí levněji. Sice to pro ně nebude takové terno, ale své zákazníky najdou, zatímco v oboru, který umí lépe, už je u nich trh přesycen.
Pokud by obchodovaly státy jako celky, bude pro ně výhoda, že si směnou ušetří práci. Jenže obchodují jednotliví lidé a pro ně "ušetřit si práci" znamená být nezaměstnaný. V tom vidím hlavní rozdíl oproti teorii.
Samozřejmě to, co jsem popsal, by na první pohled bylo nestabilní - jeden stát by dělal všechno a druhý nic, k tomu patrně nedojde. Ale nemůžu pochopit, co přesně by se za těchto podmínek stalo, co by tomu zabránilo.
catmouse
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:Uživatel Kohi napsal:...
Děkuji za vyčerpávající odpověď. To co jste mi popsal, chápu, snažím se ale přijít na něco jiného. A je moje chyba, že nedokážu pořádně zformulovat otázku. Když už jsme to tedy začali...
Někteří lidé tvrdí, že levná konkurence z Asie zničí naše hospodářství, a že tedy bude potřeba dosáhnout jejich efektivity (buďto technologicky nebo pracovním nasazením). Tedy že obchodováním s nimi tratíme - buďtou ztrátou pracovních míst, nebo snížením ceny práce (a tím snížení životní úrovně). Já si nemyslím, že to je takto negativní, zvlášť když podle teorie o komparativních výhodách na volné směně můžeme jedině získat. Ale nějak to nedokážu vysvětlit.
Co se stane, když trh je nasycen, o nové produkty není zájem, a přesto stále zůstávájí nezaměstnaní? No ti nezaměstnaní se budou snažit, co můžou. A tak i v té "levnější" zemi budou dělat i to, na co zrovna tu komparativní výhodu nemají, ale v absolutních číslech to umí levněji. Sice to pro ně nebude takové terno, ale své zákazníky najdou, zatímco v oboru, který umí lépe, už je u nich trh přesycen.
Pokud by obchodovaly státy jako celky, bude pro ně výhoda, že si směnou ušetří práci. Jenže obchodují jednotliví lidé a pro ně "ušetřit si práci" znamená být nezaměstnaný. V tom vidím hlavní rozdíl oproti teorii.
Samozřejmě to, co jsem popsal, by na první pohled bylo nestabilní - jeden stát by dělal všechno a druhý nic, k tomu patrně nedojde. Ale nemůžu pochopit, co přesně by se za těchto podmínek stalo, co by tomu zabránilo.
"Někteří lidé tvrdí, že levná konkurence z Asie zničí naše hospodářství, a že tedy bude potřeba dosáhnout jejich efektivity (buďto technologicky nebo pracovním nasazením). Tedy že obchodováním s nimi tratíme - buďtou ztrátou pracovních míst, nebo snížením ceny práce (a tím snížení životní úrovně). Já si nemyslím, že to je takto negativní, zvlášť když podle teorie o komparativních výhodách na volné směně můžeme jedině získat. Ale nějak to nedokážu vysvětlit."
Asi jsou zde povolanější něco vysvětlovat - nicméně ano můžete ztratit "nějaká" pracovní místa v části neefektivní produkce atd. ale co je druhou stranou rovnice?
Co dostane ta "levná" konkurence za svoje zboží? Dodává jen tak? Je ta směna jednosměrná ulice?
Anderson
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:...
Vy trochu nevhodně používáte „levnější“. Komparativní výhoda funguje ve smyslu, že dva a více lidí vyrobí za stejný čas celkově více statků (v jednom velmi nepravděpodobném případě je to stejně), pokud se bude každý z nich specializovat na produkci pouze omezeného množství statků (nejlépe pak jednoho). Nikde tu nehrají roli nevyužité kapacity (neboli volný čas pro jednotlivce).
Pokud ceny zohledňují náročnost výroby, pak může dojít k oboustranně výhodným směnám a máme ekonomiku nastavenou na optimální efektivitu (z hlediska vyrobených kusů). Pokud ale ceny nejsou „nastavené“ podle náročnosti výroby, může se stát výhodnějším si všechno vyrobit sám.
A tady přichází stát, který „zabezpečí“, že ty ceny budou nastavené „chybně“. Díky clům, daním a kvótám se může stát, že je lepší si něco vyrobit sám, místo toho, abych to draze koupit u někoho, kdo to umí vyrobit levněji než já. :-) Vznikne nehospodárné využití výrobních kapacit.
A teď nezaměstnaní. Oni nejsou „volné výrobní kapacity“. Oni jsou zaměstnaní (a placení lidmi prostřednictvím sociální daně) flákáním a ležením u televize. :-)
Stejného příjmu by mohl nezaměstnaný docílit, kdyby např. šel uklidit byt, posekat trávník nebo vyleštit auto daňovému poplatníkovi za částku, kterou on na něj odvádí (tady si dovolím zanedbat státem udělovaný daňový trest za zaměstnání člověka). Ale to on neudělá, protože než se pachtit někde v práci, tak je lepší užívat života, když je to za stejné peníze. A ten daňový poplatník ho stejně nezaměstná, protože ty peníze už nemá (musel je odevzdat státu).
Řekněme, že stát začne "zachraňovat" pracovní místa a začne upřednostňovat domácího producenta. Uvalí clo např. na čínské dlaždičky. Takže místo levného nákupu dlaždiček z Číny a zaměstnání nezaměstnaného jako obkladače si mohu koupit drahé dlaždičky z Čech a obložit si koupelnu sám (ve svém volném čase, protože na obkladače už nemám). Já si pohorším, protože přijdu o svůj volný čas. Čínské pracovní místo z výrobny dlaždiček je "přesunuto" do Čech a český obkladač je propuštěn. Na pracovní místa v Čechách oboje vychází stejně, v Číně je o jedno méně, já jsem přišel o volný čas a celkově došlo ke snížení efektivity využívání vzácných zdrojů.
A to ještě jen v případě, že má Čína a ČR stejné peníze. :-) Protože v opačném případě má pak Číňan v ruce koruny a jestli s nimi nechce tapetovat záchod (kde už má stejně vylepené dolary), tak si tady musí něco koupit. Což někoho zaměstná ...
Kohi
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:Děkuji za vyčerpávající odpověď. To co jste mi popsal, chápu, snažím se ale přijít na něco jiného. A je moje chyba, že nedokážu pořádně zformulovat otázku. Když už jsme to tedy začali...
Vubec, prave, ze je dulezitejsi poznat, ze si nerozumime, nez se utvrzovat ve falesnym porozumneni ... Jen v rozporech se skryva poznani, v souhlasnym stanovisku se vetsinou skryva ignorace :)
Někteří lidé tvrdí, že levná konkurence z Asie zničí naše hospodářství, a že tedy bude potřeba dosáhnout jejich efektivity (buďto technologicky nebo pracovním nasazením). Tedy že obchodováním s nimi tratíme - buďtou ztrátou pracovních míst, nebo snížením ceny práce (a tím snížení životní úrovně). Já si nemyslím, že to je takto negativní, zvlášť když podle teorie o komparativních výhodách na volné směně můžeme jedině získat. Ale nějak to nedokážu vysvětlit.
Co se stane, když trh je nasycen, o nové produkty není zájem, a přesto stále zůstávájí nezaměstnaní? No ti nezaměstnaní se budou snažit, co můžou. A tak i v té "levnější" zemi budou dělat i to, na co zrovna tu komparativní výhodu nemají, ale v absolutních číslech to umí levněji. Sice to pro ně nebude takové terno, ale své zákazníky najdou, zatímco v oboru, který umí lépe, už je u nich trh přesycen.
Jak psal Anderson, je to cely uplne jinak ... :) ... Ja mam pocit, ze Vy jste strasne ve vleku ty stavajici main-streamovy ekonomie, ktera se snazi planovat spolecnost ... I v pripade planovani "vetsi efektivity", "vetsi zamestnanosti", "vetsi konkurenceschopnosti", apod. jde stale a jen o planovani, ktere pripravuje spolecnost o trzni informace. "Nasyceni" trhu je jen takovej vojeb proto, aby si vlady zduvodnily svoje planovani. Dle nasi ekonomie neni nikdy trh "nasycen", pouze dochazi k neustalemu stretu nabidky s poptavkou, ktery muze vyustit v to, ze se nektere zbozi musi zacit prodavat pod vyrobni cenu, coz je mechanismus, kterym trh sdeluje svym ucastnikum, ze jiz (z ruznych duvodu) neni rozumne (racionalni, ekonomicke) dany produkt vyrabet za soucasne naklady. Muze se tak dit napr. proto, ze se dany produkt stal nemodernim a klesla po nem poptavka, nebo nekdo jinej prisel na zpusob, jak vyrabet ten produkt levneji, tudiz prokazal, ze stavajici vyrobni postup je neekonomicky/zastaraly/neracionalni ... jinymi slovy stavajici producent ztraci svou komparativni vyhodu.
Zkusim to vysvetlit na Robinsonovsky ekonomice, to je to tiz ta spravna analogie ... Narozdil od "vesmirne lodi" s omezenymi zdroji, kterou pouziva main-stream ...
Ve chvili, kdy Robinson vymysli zpusob, jak stavajici komoditu vyrabet levneji (napr. zacne shazovat kokosy tyci, nebo je vymeni s Patkem, kterej ma ve sberu kokosu komparativni, ci absolutni vyhodu:)), tak usetri cas, ktery muze investovat do jine prace. Zahranicni obchod muzete brat uplne stejne, jako tu tyc, nebo Patka - za neco, co umim udelat levne (treba chytat ryby) vymenim neco, co umim delat draze (ty kokosy) ... je uplne jedno, jestli to menim s Patkem, nebo v pristavu, tak jako tak usetrim cas ... Pristav muzete brat jako stroj, kterej meni neco, co moc nechcete za neco, co chcete hodne ... Argument o skodlivosti zahranicniho obchodu je tedy identicky s argumentem o skodlivosti industrializace a mechanizace.
Vsimnete si, ze i za situace, kdy Robinson uz nema co jineho delat, setri (pouzitim smeny, nebo mechanizace) minimalne cas!!! Krasa smeny je v tom, ze cas (nebo jiny zdroje, komparativni vyhody nemusej bejt jen o case, ale mohou setrit jakymkoliv pouzitym zdrojem - pudou, penezi apod.) setri oba ucastnici!!!
Pokud by obchodovaly státy jako celky, bude pro ně výhoda, že si směnou ušetří práci. Jenže obchodují jednotliví lidé a pro ně "ušetřit si práci" znamená být nezaměstnaný. V tom vidím hlavní rozdíl oproti teorii.
Samozřejmě to, co jsem popsal, by na první pohled bylo nestabilní - jeden stát by dělal všechno a druhý nic, k tomu patrně nedojde. Ale nemůžu pochopit, co přesně by se za těchto podmínek stalo, co by tomu zabránilo.
Tak a nyni proc pisu, ze Robinsonovska ekonomika je blizsi nasi situaci - protoze na ostrove je vzdycky co delat !!! :) Stejne, jako u nas na planete vzdycky najdeme zpusob, jak lepe upotrebit svoje potreby ... Dukazem je sam nas aktivni zivot ... to, ze neco delame je dukazem toho, ze odstranujeme nespokojenost a to se nam vzdycky bude delat lip, pokud budeme spolupracovat (viz ty komparativni vyhody). Prace je totiz nekonecne mnoho, stejne tolik, jako je lidskych prani (staci se vetsinou podivat doma, co vsechno by bylo dobry "dodelat") ...
Prace neni nasim ultimatnim cilem (jak to rikaj komunisti :)), prace je prostredkem k uspokojeni nasich cilu, v naproste vetsine pripadu NEPRIMYM prostredkem ... Ja pro tebe udelam tohle, kdyz ty pro me tohle ... s penezi je to jednodussi ... :) ... resp. bez penez to jde delat pouze do urcity komplexnosti toho danyho trhu ... Na urcitym stupni komplexnosti vztahu uz to ani bez penez nejde (a ta slozitost roste exponencialne!, pricemz vysledky jsou potreba real-time) ... BTW. ty penize ani nemusi nikdo zavadet, ty se "zavedou" samy ... stane se jimi automaticky ten nejvhodnejsi (to je na delsi vysvetlovani :)) za vsech smenovanych produktu ...
Prace proto nikdy nedojde !!! Nezamestnanost sama o sobe neni moc velka a urcite to neni neco nezadouciho, jedna se o volbu ... Dost casto velice jednoduchou - utrpeni z prace je vetsi, nez uspokojeni z realizace cilu, ktere mi to prinese ... napr. proto, ze nechci vic majetku a proste si chci odpocnout :), nebo makam jen v zime, NEBO MI NEKDO ZAPLATI - coz stat zhusta dela ... Tu posledni zminenou nezamestnanost pak oznacujeme jako institucionalni (ty predchozi jsou prirozena) a je to ta nezamestnanost, se kterou je potreba bojovat, ta je vytvorena socialnimi podporami, minimalnimi mzdami, regulaci trhu prace apod.
Zaverem bych to shrnul
- Prace je nekonecne mnoho, resp. tolik, jako je lidskych prani
- Prace neni cilem, nybr prostredkem k realizaci cilu
- Nemoznost najit praci "v oboru" JE indikatorem neracionality me cinnosti, nikoliv selhanim trhu - je to trzni mechanismus, je to zpetna vazba, ktera nam umoznuje (spis NUTI nas) chovat se dle komparativnich vyhod
- Na zahranicni obchod se da koukat stejne jako na stroj (stejne tak na imigranty!!!), ktery meni neco co nechci za neco co chci ...
- To, ze nejaka zeme dela neco levneji nez my, by pro nas melo byt signalem k tomu, ze mame delat neco jineho ... a to i v pripade, ze to dana zeme dotuje - to je jeji blbost, tak proc ji nevyuzit ? ...
- Narikat nad tim, ze v Cine delaji neco lepe, je jako narikat nad tim, ze mam moc volnyho casu, nebo, ze produkty jsou moc levny ... :) ... To je totiz to, co si vsichni prejeme ... Jen politikum se povedlo obratit nase prani proti nam samym vetsinou nesmyslnejma teoriema o tom, jak je prace omezeny mnozstvi, nebo selhanim trhu prip. jeho presycenim :)
smith re
Re: Komparativní výhody
Díky vám všem za váš čas a trpělivost. Ze začátku jsem v tom měl trochu zmatek, teď už je mi to jasnější. Ještě to chvíli budu "zpracovávat", zejména ve vztahu ke konkrétním případům, a případně se zeptám ve fóru.Kohi
Re: Komparativní výhody
Uživatel smith re napsal:Díky vám všem za váš čas a trpělivost. Ze začátku jsem v tom měl trochu zmatek, teď už je mi to jasnější. Ještě to chvíli budu "zpracovávat", zejména ve vztahu ke konkrétním případům, a případně se zeptám ve fóru.
Rado, chce to trochu popremejslet ... Hlavni je,
- ze ta spoluprace se vyplati temer vzdycky (I kdyz jsou ty pomery stejny, tak stejne specializace pozdeji pomuze),
- ze nikdo nedokaze dobre urcit, co je ta komparativni vyhoda, pokud neexistuje cena, resp. jde to ve velice jednoduchejch pripadech, ale i tak to jde staticky, dynamicky (menici se podminky a lidska vule) to stejne nejde ...
- ze je prace nekonecne mnoho (stejne jako vetsiny vzacnych zdroju, akorat se zvysuje cena na jejich ziskani -> kdyz stoupne cena zlata, zacne se vic tezit, pro nase ucely se da rict, ze jich je nekonecno)
- o komparativnich vyhodach se nediskutuje, ty proste platej :) otazka je, jestli se podle nich lidi chovaj
- na zahranicni obchod a imigraci je treba koukat, jako treba na stroj, kterej za "mene vzacne palivo" vytvari "vzacnejsi produkty" ... - tudiz je vzdy vyhodny (i v pripade podvodu !!!! - naucina nas to lepe predchazet podvodum) ... V pripade ruznych cenovych dumpingu a podhodnocenych men u nasich obchodnich partneru (tyka se to treba i dotace zahranicnim filmarum :)) je hloupost chyby obchodniho partnera nevyuzit a dotovanej produkt nekupovat od nej ... Katastrofalni chybou je napr. chybu zopakovat (a zacit napr. dotovat ty zahranicni filmy i u nas)
- kurzy a menu do toho potreba tahat neni, staci si to predstavit v jedny mene ... :) ... kurzama a menou se pak vlady dopoustej dalsich zpusobu loupeze a podvodu ... :) ... Viz treba Soukrome penize od "F.A.Hayeka"
- doporucuju nastudovat nejaky ucelenejsi zaklady Rakousky ekonomie ... treba od Petera Shiffa: "Ekonomicke baiky pro studovane i laiky" - to je kratky, vtipny a ma to vobrazky ... :) ... pro hlubsi znalost ekonomie a jeji metodologie pak Human Action od Misese (to je takova nase bible, ale je to nadyl :() .... Pro eticke a moralni problemy potom Rothbard (Liberalismus, Etika svobody a For a New Liberty), pro aktualnejsi filosoficke zasazeni pak H.H.Hoppe a S. Kinsella :) ... to by pro zacatek mohlo stacit :)