Mises.cz

Mises.cz

Komentáře k článku Zisková ochrana přírody ve viktoriánském stylu

přidat komentář zpět na článek

Jakub Skala

kapri

Vzpomnel jsem si na tenhle clanek, kdyz jsem pozoroval prodej kapru. Kdyz chce nekdo kapra zabit a vykuchat, tak se zbytky nevyhodi. Hlavy se pouzivaji na polivku atp... To, co je pro jednoho odpad, je pro druheho vzacna surovina.

Kohi

je to trochu OT

ale na zdroje jsem si vzpomnel, kdyz jsem videl film "Dark Shadows" (Johny Deep, Tim Barton - docela hezky ... ale ja jsem fanousek Burtona) ... Johny Deep je upir, kterej lezel 200 let v rakvi a ven se dostal v r. 1970 ... Vidi svuj obraz a povida: "Vyplatilo se stat hodiny a hodiny modelem ..." .... pak jde o kousek dal a vidi rodinny fotky vsech clenu rodiny a koukne na ne takovym tim svym udivenym Deepovskym pohledem .... parada ...

Hugo

Re: je to trochu OT

Uživatel Kohi napsal:

ale na zdroje jsem si vzpomnel, kdyz jsem videl film "Dark Shadows" (Johny Deep, Tim Barton - docela hezky ... ale ja jsem fanousek Burtona) ... Johny Deep je upir, kterej lezel 200 let v rakvi a ven se dostal v r. 1970 ... Vidi svuj obraz a povida: "Vyplatilo se stat hodiny a hodiny modelem ..." .... pak jde o kousek dal a vidi rodinny fotky vsech clenu rodiny a koukne na ne takovym tim svym udivenym Deepovskym pohledem .... parada ...

Depp, vole :-))

Kohi

Re: je to trochu OT

Uživatel Hugo napsal:

Uživatel Kohi napsal:

...

Depp, vole :-))


ajo :)

HynekRk

Pěkný článek

Pěkný článek!
Toto je také hezké: http://www.starahut.com/AT/at15/09%20Ag%20hornictv%C3%AD.pdf

"Obecným problémem při určování původu rozptýleně se vyskytující strusky je nedostatek vědomostí o tom, jaký byl její postdepozitní pohyb v souvislosti s jejím druhotným používáním, které nelze omezovat jen na zpevňování cest. Význam proto nepostrádá ojedinělá pozdní zpráva z l. 1770–1771, podle níž sedláci ze Šenfeldu (dnes Žižkova Pole), Slavětína a Oudoleně na polensko-přibyslavském panství žádali vrchnost, aby jim buď půjčila prkna na zhotovení podlah v jejich vlhkých příbytcích, nebo aby jim alespoň „dovolila ku posýpání půdy ve světnicích bráti strusky, které na blízku zbyly po dolování na stříbro.“ (Půža 1914, 92). Tato informace dokládá zaprvé, že struska měla alespoň v uvedené době jistou cenu a nebylo ji možné volně těžit, zadruhé že se vyplatilo dovézt strusku z poměrně značné vzdálenosti (odhadem 6 až 8 km v případě Slavětína a Oudoleně), za třetí není tak úplně vyloučeno, že její využití coby izolačního zásypu podlah ve vesnickém, a tudíž i městském prostředí již mělo starší tradici."
přidat komentář zpět na článek

Uživatelské menu

Login:
Heslo:
zapamatovat si mě
Nemáte zde účet?
Zaregistrujte se!
RSS feed
Atom feed