11. Cesta před námi
Pokud se rozhodneme pro 100% zlatý dolar, budeme konfrontováni s problémem, jak ho zavést. Není pochyb o obtížnosti přechodného období, kterého by bylo zapotřebí pro dosažení tohoto cíle. Jakmile by ale bylo přechodné období překonáno, dosáhli bychom toho nejlepšího lidem známého peněžního systému a eliminovali inflaci, ekonomický cyklus a nemorální praktiku lidí, kteří získávají peníze aniž by produkovali. Jelikož dnes máme několikanásobek dolarů vzhledem ke zlatému dolaru při současné fixní hmotnosti dolaru, existují v zásadě dvě alternativní cesty ke 100% zlatu: buď nucená deflace množství dolarů, nebo „zvýšení ceny zlata? (snížení definice hmotnosti dolaru). Nebo nějaká kombinace těchto dvou cest. Profesor Spahr a jeho společníci si přejí návrat ke zlatému standardu (ačkoliv ne ke 100% zlatu) při současné „ceně? $35 za unci, zdůrazňujíce důležitost fixní definice hmotnosti dolaru. Pokud bychom byli před rokem 1933 a pokud bychom byli stále na zlatém standardu, jakkoliv defektním, pak bych s nimi bez váhání souhlasil. Princip fixní hmotnosti dolaru a daleko důležitější princip posvátnosti uzavřené smlouvy jsou základem pro celý systém soukromého vlastnictví a tudíž by jejich dodržení stálo za všechny problémy způsobené prudkou deflací. Mimo to jsme si z deflace udělali absurdně přerostlého strašáka a přehlížíme ozdravující důsledky deflačního vyčištění chybných investic z období boomu, stejně jako to, jaký prospěch by přinesla skupinám s fixním příjmem, které v minulých desetiletích byly nejvíce zasaženy inflační erozí kupní síly peněžní jednotky. Prudká deflace by také mohla pomoci zlomit mocné monopolní odbory, které jsou potenciálně pro tržní ekonomiku tak destruktivní.
Na druhé straně dnes neexistuje žádný konkrétní důvod, proč trvat na číslu $35, jelikož současná definice dolaru platí jen pro vlády a jejich centrální banky. Co se týče lidí, tak jsme dnes na nekrytém papírovém standardu, tudíž můžeme změnit definici dolaru jak bude potřeba, jako první krok k návratu ke zlatému standardu, aniž bychom porušili princip fixní hmotnosti. Jako v případě jakékoliv definice hmotnosti, je úvodní definice vždy arbitrární. V závislosti na tom, jak definujeme peněžní zásobu – a já bych jí definoval široce jako veškeré nároky na dolary při fixní nominální hodnotě – nárůst ceny zlata, který by dostačoval k tomu, aby se staly zásoby zlata 100% rezervou pro všechny dolary by byl desti až dvacetinásobný. To by samozřejmě přineslo vysoké zisky pro producenty zlata, ale to by nás nemuselo tolik trápit. Nevěřím tomu, že bychom měli odmítnout masový vstup do ráje jen proto, že by to přineslo náhlé zisky výrobcům harf a andělských perutí. Je samozřejmě záležitostí pro detailní ekonomickou studii, jaké změny by takový impuls po několik let vyvolal v těžbě zlata stejně jako to, jaký zlom by způsobil v mezinárodním obchodu. Očividně žádná taková studie dosud podniknuta nebyla a proto zde ani nebudu navrhovat detailní plán toho, jak se ke 100% zlatému standardu dostat. Mým cílem zde je hlavně přesvědčit o vhodnosti 100% zlatého standardu, protože teprve přesvědčení lidé mohou začít vážně uvažovat nad tím, jak by se ho v současných podmínkách dalo dosáhnout. Hrubě načrtnutý by mohl žádoucí program vypadat například takto:
1. Dosažení 100% zlatého dolaru, ať už deflací dolarů ke zlatým rezervám oceněným $35 za unci, nebo přeceněním dolaru na „cenu zlata? dostatečně vysokou, aby zlaté zásoby tvořily 100% rezervu současných dolarových zásob, nebo kombinací obou cest.
2. Zlatá zásoba by se měla dostat z rukou vlády do rukou soukromých bank a lidí, se současnou likvidací Federálního Rezervního Systému a právním požadavkem 100% krytí pro všechny nároky splatné na požádání.
3. Přenesení veškerých funkcí vydávání bankovek od Státní pokladny a Federální Rezervy k soukromým bankám.
4. Uvolnění stříbrného kovu a jím krytých stříbrných certifikátů (které by byly vydávány bankami) od jakékoliv fixní hodnoty ve zlatě. Krátce, unce stříbra a jejich skladní listy by ke zlatu či dolaru měly mít plovoucí kurz a my bychom měli „paralelní? zlaté a stříbrné peníze, přičemž zlato by pravděpodobně zůstalo hlavními penězi a hlavní účetní jednotkou.
5. Eventuální eliminace názvu „dolar? a používání pouze názvů hmotnosti jako „zlatý gram? či „zlatá unce.?[47] Konečným cílem by byl návrat ke zlatu a komoditním penězům všemi národy na 100% jejich konkrétní měny. Následkem by byl vznik celosvětových peněz a standardní celosvětově používané peněžní jednotky (pravděpodobně zlatý gram). Toto bylo cílem nezdařených mezinárodních měnových konferencí konce devatenáctého století.[48]
6. Volná soukromá ražba mincí ze zlata a stříbra.
Není třeba zdůrazňova fakt, že tento navržený program bude většině lidí připadat nemožně „radikální? a „nerealistický?. Jakýkoliv návrh na změnu statu quo vždy může být někým považován za příliš radikální, takže jedinou možností, jak se člověk může vyhnout obvinění z nepraktičnosti, je nikdy žádnou změnu nenavrhovat. Jak poukázal profesor Philbrook v brilantním článku před několika lety: svoje politické přesvědčení musíme založit na tom, o čem věříme, že by byl nejlepší kurs a pak se o tomto cíli budeme snažit přesvědčit ostatní aniž bychom do svých politických závěrů zahrnovali odhady toho, co ostatní lidé mohou shledat přijatelným.[49] Jelikož někdo musí ve společnosti propagovat pravdu, jako protiklad k tomu, co je politicky průchodné. A pokud to nebudou dělat učenci a intelektuálové, pokud se nebudou snažit objasnit svoje přesvědčení o tom, jaký by měl být správný kurz, pak opouští svůj raison d’etre. Veškerá naděje na společenský pokrok by pak byla pryč, jelikož by nikdy nebyly představeny žádné nové ideje a nebylo by vynaloženo žádné úsilí na přesvědčení ostatních o jejich správnosti.
[47] Pro výmluvnou obhajobu používání jednotek hmotnosti místo národních názvů viz. Jean- Baptiste Say, A Treatise on Political Economy, New American ed. (Philadelphia: Grigg and Elliot, 1841), str. 256. Say také obhajoval volně plovoucí kurz mezi zlatem a stříbrem. V novější době Everett R. Taylor obhajoval soukromé mincovnictví a 100% zlatý dolar, zatímco další spisovatel, Oscar B. Johannsen, podporoval soukromé mincovnictví a svobodné bankovnictví na zlatém standardu. Taylor, Progress Report on a New Bill of Rights (Diablo, Calif.: vydáno soukromě, 1954); Johannsen, „Advocates Unrestricted Private Control Over Money and Banking? Commercial and Financial Chronicle (12 červen, 1958): 2622.
[48] Viz. Barnard, Metric System of Weights and Measures, a Henry B. Russell, International Monetary Conferences (New York: Harper, 1898), str. 61.
[49] Clarence Philbrook, ??Realism‘ in Policy Espousal, American Economic Review (prosinec 1953): 846-59.