3. Peníze a svoboda

Ekonomie nemůže sama o sobě ustanovit etický systém, ačkoliv může poskytnout spoustu údajů pro kohokoliv, kdo si takový systém tvoří – a to v určitém smyslu děláme všichni, když se rozhodujeme o politických otázkách. Ekonomové, kteří obhajují nějakou politiku, by měli tudíž mít dostatek zodpovědnosti a seznámit své posluchače se svou etickou pozicí. Já neváhám prohlásit, že mým politickým cílem je ustavení volného trhu, toho, co bývalo nazýváno laissez faire, tak široce a v tak ryzí podobě, jak je to jen možné. Pro zastávání této pozice mám mnoho důvodů, jak ekonomických tak neekonomických, které zde očividně nemohu detailně rozebírat. Ale považji za důležité zdůraznit, že jedním z mých požadavků na monetární politiku je, aby byla opravdu kompatibilní s volným trhem v tom nejširším a nejúplnějším smyslu. Toto není pouze etický, ale také ekonomický princip; jelikož ekonom, který vidí, jak volný trh úžasně funguje v jiných oblastech, by měl alespoň dlouho váhat, než jeho fungování odmítne ve sféře peněz.

Vím, že to není příliš populární pozice a to dokonce ani v těch nejkonzervativnějších ekonomických kruzích. Například hned v prvním ze série pamfletů, které vydala Obchodní komora Spojených států „The American Competitive Enterprise Economy? se píše: „Penězi je to, co vláda určí.?[5] Panuje téměř všeobecná víra, že peníze nemohou být svobodné; že musí být kontrolované, regulované, manipulované a vytvořené vládou. Mimo striktně ekonomické kritiky, které tento názor podrobím, bychom měli mít na mysli, že peníze jsou v jakékoliv tržní ekonomice nervovým centrem ekonomického systému. Pokud tedy je stát schopen získat nezpochybnitelnou kontrolu nad tímto centrem, bude pak v dominantní pozici nad celým ekonomickým systémem a celou společností. Bude také schopen potichu přerozdělovat bohatství směrem ke svým favorizovaným skupinám, aniž by vzbudil nelibost, která je spojena s daněmi. Stát tomuto porozuměl již v době, kdy dávní králové začali opakovaně znehodnocovat mince.

[5] Economic Research Department, Chamber of Commerce of the United States, The Mystery of Money (Washington, DC.: Chamber of Commerce, 1953), str. 1.jil ho proti kritice Benjamina M. Andersona a Howarda S. Ellise ve svém Human Action (New Haven: Yale University Press, 1949), str. 405-08. Viz. také Joseph A. Schumpeter, History of Economic Analysis (New York: Oxford University Press, 1954), str. 1090. Pro odpověď na tvrzení profesora J. C. Gilberta, že vznik německé Rentenmark vyvrací regresní teorém viz. Murray N. Rothbard „Toward a Reconstruction of Utility and Welfare Economics,? On Freedom and Free Enterprise (Princeton: Van Nostrand, 1956), str. 236.