1. „Rakouská škola“ a Rakousko

Když němečtí profesoři poprvé použili přídomek „rakouské“ u teorií Mengera a jeho následovníků, mysleli ho v pejorativním smyslu. Po bitvě u Hradce Králové se toto přízvisko v Berlíně[17] používalo přesně v takovém duchu. Ovšem zamýšlený výsměch se obrátil jako bumerang. Název „Rakouská škola“ začal být brzy slavný po celém světě.

    Samozřejmě dávat národní nálepky myšlenkovým školám je zavádějící. Mezi rakouskými ekonomy byla řada těch, kteří nepracovali v rámci toho, co nazýváme „Rakouskou školou“. Nejznámější z nich byli matematikové Rudolf Auspitz a Richard Lieben a později Alfred Amonn a Josef Schumpeter. Na druhé straně existovalo rostoucí množství zahraničních ekonomů, kteří přijímali „Rakouské“ myšlenky. Tito britští, američtí a další nerakouští ekonomové se ze začátku občas střetávali ve vlastních zemích s opozicí, která jim posměšně říkala „Rakušané“. Po určitém čase se základní myšlenky subjektivismu a marginalismu staly integrální součástí ekonomické teorie a v době Mengerovy smrti (1921) se již nerozlišovalo mezi Rakouskou školou a ostatními ekonomy. „Rakouská škola“ se stala označením pro významnou kapitolu v dějinách ekonomického myšlení a přestala být názvem pro specifickou skupinu s doktrínami odlišnými od všech ostatních ekonomů.

    Samozřejmě existovala jedna výjimka. Interpretace příčin a průběhu ekonomického cyklu, se kterou jsem přišel ve své knize Teorie peněz a úvěru[18] a v Human Action[19], vešla ve známost pod jménem Rakouská teorie cyklu. To je samozřejmě zavádějící název. Tato teorie vychází z idejí britské Currency School a z prací dalších ekonomů, především Švéda Knuta Wicksella.

    Když už mluvíme o národnostním nálepkování, tak bude vhodné dodat několik slov také o lingvistické skupině, ke které Rakouští ekonomové patřili. Rodným jazykem Mengera, Böhm-Bawerka a Wiesera byla němčina a své knihy také psali v němčině. Stejně tak většina jejich prominentních žáků, jako Johann von Komorzynski, Hans Mayer, Robert Meyer, Richard Schiffler, Richard von Strigl a Robert Zuckerkandl. V tomto smyslu by mohla být „Rakouská škola“ pokládána za odnož německé filosofie a vědy. Ovšem mezi studenty bylo také mnoho neněmeckých Rakušanů. Dva z nich se pak proslavili významným přínosem k ekonomii – Češi Franz Čuhel a Karel Engliš.   

17)    V tom „velitelství Geistu,“ jak ho posměšně nazval Herbert Spencer. Viz. Herbert Spencer, The Study of Sociology, 9. vydání (Londýn 1880), str. 217.
18)    1. německé vydání 1912.
19)    Yale University Press, 1949.