Marxův antisemitismus

Toto nás přivádí k otázce Marxova předpokládaného antisemitismu. Tato otázka není zrovna snadná, už z toho důvodu, že by obsahovala posmrtnou psychoanalýzu, což je pochybný akademický podnik. Jak můžeme vědět, co si myslel v oblasti, kde jsou jeho spisy tak nejasné? Ti, kteří si myslí, že byl antisemita, ukazují na jeho dopisy Engelsovi. Proč by používal slovo “žid” jako tu nejhorší nadávku? Na co útočil v eseji z roku 1844 “O židovské otázce,” jestliže ne na židovské náboženství a kulturu? Částečnou odpovědí by mohlo být, že útočil na buržoazní život obecně a používal k tomu slavný stereotyp židovského finančníka. Viděl židovskou komunitu jako infikovanou nemocnou kulturu – naprosto buržoazní a vždy pasoucí po penězích. Sidney Hook se pokusil v tomto ohledu Marxe hájit: “Ačkolv Marx netrpěl antisemitskými předsudky, naneštěstí nebyl přecitlivělý na používání slova “žid,” často s nevhodnými adjektivy, jako nadávky.”[122] Faktem nicméně zůstává, že to bylo právě slovo “žid”, které si Marx vybral.