15. Nedoceněný význam nerovnosti

Když na trhu někdo zbohatne, ať již jeho bohatství dosáhne jakékoli výše, zlepší se současně situace i někoho jiného. [1] V dnešní společnosti, kdy se neustále objevují nové a nové technologie, není nic překvapivého, že průkopníci těchto technologií dosahují astronomických příjmů. Tito novodobí miliardáři mají - přímo či nepřímo - vliv na každého člověka na planetě. Současným a budoucím generacím poskytli užitek, který má nepochybně vyšší hodnotu než miliardové příjmy těchto podnikatelů. Pokud příštích padesát let přinese obdobné technologické skoky jako uplynulých padesát let, můžeme očekávat nárůst počtu miliardářů, čímž vzroste nejen hodnota nejvyššího příjmového kvintilu, ale také užitek nás všech z tohoto technologického pokroku. 

Lidé v nižších příjmových kvintilech na tom budou rovněž lépe, protože bohatší příjmové skupiny nemohou bohatnout, aniž by současně nevytáhly nahoru i chudší skupiny - jak jsem uvedl dříve, bohatství tvoří bohatství. Rovnostáři však s nárůstem počtu miliardářů vždy naříkají, „jak je to smutné“, ačkoli pravda je taková, že čím více je ve společnosti miliardářů, tím lépe na tom daná společnost je. Bohatství miliardářů je symbolem revolučních inovací od vyjímečných jedinců, kteří zlepšují technologie, vytvářejí a zefektivňují trhy, zvyšují produktivitu a vymýšlejí nové způsoby zábavy.

Některé z těchto superhvězd vytvoří statky, které budou přinášet užitek ještě po staletí po svém vzniku. Jen si představme, kolik jsme získali a generace po nás ještě získají od jednoho vyjímečného muže jménem Ludwig van Beethoven. Kolik bychom mu museli dnes zaplatit, aby byl kompenzován za veškerou radost, kterou nám poskytl a ještě v budoucnu poskytne? [2] Dokážeme si vůbec představit život bez úžasných vynálezů Alexandra Grahama Bella, Guglielma Marconiho, bratrů Wrightových, Henryho Forda, Jonase Salka, či Billa Gatese? Tito lidé vysoce obohatili náš život a zaslouží si tak naši vděčnost.

Často slýcháme názor, že lidé s velkým bohatstvím by měli "vracet společnosti", jako by společnosti nejprve něco vzali. Takové úvahy vycházejí z chybného chápání toho, jak vzniká finanční bohatství. Bohatí lidé ze společnosti nic nevzali; naopak společnosti poskytli větší hodnotu, než kolik si za svůj život sami vydělali.

[1] Když však někdo získá bohatství pomocí nedobrovolné transakce, jako je vybírání výpalného mafií či vybírání daní králem či státem, je na tom vždy někdo hůře.

[2] Za možnost užívat si poslech hudby Ludwiga van Beethovena navíc vděčíme technologii reprodukce zvuku, kterou známe od doby vynálezu Thomase Edisona - gramofonu.