18. Najímání a propouštění - kde je spravedlnost?

„Není spravedlivé, že firmy mohou propustit zaměstnance za účelem dosažení zisku,“ tak pravil jeden z mých hostů. Proč někoho firma vůbec v prvé řadě najímá? Činí tak zaměstnavatel proto, aby dal někomu vydělat na chleba a snížil míru nezaměstnanosti? Jistě že ne! Podnikatelé zakládají podniky v honbě za svým zájmem. A když už firmu založí, nečiní tak ve vakuu. Majitelé firem jsou zejména závislí na zákaznících, kteří jsou de facto jejich šéfy, a které musí odlákat od konkurenčních nabídek.  Zadruhé podnikatelé musí přilákat zaměstnance tím, že jim nabídnou příjmově či jinak zajímavější nabídku, než konkurence. Jakmile zaměstnance přijmou, musí je udržovat spokojené, jinak se přesunou k jinému zaměstnavateli, u kterého budou spokojenější. Za třetí, podnikatelé musí vyrábět zboží a služby s náklady nižšími, než jsou jeho příjmy od zákazníků.

Protože výše příjmů kolísá podle měnící se tržní poptávky, firmy musí být schopny měnit i své náklady. Kdyby bylo podnikatelům zakázáno snižovat počet zaměstnanců za účelem snížení firemních nákladů, jak navrhoval můj host, mělo by mu být zapovězeno i snižování dalších nákladů. Proč? Protože každá nákladová položka je něčím příjmem, a když firma snižuje náklady, může vždy někdo přijít o práci. Když si firma přestane objednávat službu umývání oken, pak přijde o práci umývač oken. Když firma zruší vánoční večírek, tak přijdou o práci zaměstnanci cateringové firmy.

Pokud zakážeme zaměstnavatelům propouštět lidi za účelem zvýšení zisků či snížení ztrát, budou se zdráhat někoho vůbec najmout. Pokud nemůžete vyhazovat, nebudete ani přijímat. Výrok mého hosta („Žádné firmě by nemělo být dovoleno propouštět zaměstnance za účelem zvýšení zisku“) tudíž implikuje, že by zaměstnavatelé neměli ani nikoho najímat, činí-li tak s vidinou zisku.