1. Úvod

Předkládaná kniha se zabývá převážně obdobím tzv. divokého kapitalismu, a to obdobím 19. století, počátků 20. století a případně i obdobím tzv. první republiky. Toto období nemá i přes, do té doby nevídaný hospodářský pokrok, většinou mezi lidmi dobrý zvuk. I když novější práce historiků již podávají poněkud pestřejší obrázek dané epochy. Tato kniha má za úkol ukázat na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. Zabývá se především touto epochou v Českých zemích (zejména na Moravě) a ve Velké Británii. Nejde o vědecké dílo, ale jde o dílo populárně naučné. Nejde také o vyčerpávající dílo, ale spíše nástin problému. Druhým cílem knihy je ukázat, že řada dnes veřejným sektorem poskytovaných statků a služeb byla dříve běžně a masově poskytována soukromým sektorem na basi dobrovolné akce, ať už tržní v úzkém anebo širokém smyslu slova. I když se historie nedá opakovat, tak to může být užitečné a inspirativní. Zvláště v době, kdy rozsáhlé chronické dluhy veřejných rozpočtů ohrožují financování těchto statků a služeb. Tato okolnost může nutit k hledání různých alternativních řešení. Cílem knihy není až na výjimky kritika veřejného poskytování statků a služeb anebo porovnávání různých druhů efektivnosti u těchto dvou metod produkce statků a služeb. Kniha se však zabývá dopadem některých činností veřejného sektoru na chudší části populace.

Kniha je z větší části založena na dílech historiků s menší podporou ekonomie a vlastního zkoumání archivních materiálů z "Archívu města Brna" a z "Moravské zemské knihovny". Je nutné zdůraznit, že historie je v podstatě nekončící diskuse, a proto v budoucnosti mohou projít a téměř jistě projdou některé v knize prezentované skutečnost revizí. Stejně tak je nutné uvést, že zde uvedená historie nemůže dávat žádné apriorní závěry a ani z ní nemohou být apriorní závěry vyvozovány. Z hlediska apriorních závěrů stojí historie a tato kniha především v roli jakési pomocné podpory. Kniha se jen okrajově zabývá etikou.

Knihu tvoří články, které původně vyšly v letech 2010 až 2013 samostatně na webu Ludwig von Mises Institutu (www.mises.cz) a na webu Liberálního institutu (www.libinst.cz) nebo v časopise Liberálního institutu Terra Libera. Pro tyto články platí to, co napsal Ludwig von Mises ve své knize "Byrokracie" o tom, že laici se začínají věnovat problémům až po skončení své každodenní práce [1]. To nemusí být nutně jen na škodu, protože práce v jiném oboru rozšiřuje obzory, ale limituje to možnosti bádání. V této knize se tak autor jen omezeně zabýval církevními institucemi a jejich přínosem pro danou epochu anebo zkoumáním instituce odkazů a nadací. Autor také nemohl zvážit veškerou dostupnou literaturu ke zde probíraným tématům. Také zkoumaná literatura je v některých případech poměrně chudá, což se týká zejména charity, které se v dějepisných knihách, na rozdíl od válek, významných dějiných událostí, návštěv potentátů atd., věnují autoři dosti málo. Je možné, že některá soukromá aktivita byla ve skutečnosti dotována veřejným sektorem a samozřejmě to platí i naopak. V knize uvedené statistiky je třeba brát s rezervou, protože ve skutečnosti se často jednalo spíše o odhady. Přesto je však z knihy patrné, že období takzvaného divokého kapitalismu, zdaleka tak divoké nebylo, a že bylo obdobím, které mělo různé tváře (tak jako každá doba), z nichž některé byly vzhledem k úrovni dosaženého bohatství a pokroku docela přívětivé, a to i když nám na pohled ze současné úrovně bohatství a pokroku připadají jako nepřívětivé. Je docela možné, že některé skutečnosti byly i přívětivější než dnes.

Den Haag, 31. května 2013

Hynek Řihák (r. 1979) pracuje jako strojní inženýr a zabývá se ve svém volném čase historií a ekonomií, žije ve městě Brně. Autor není profesionálním historikem a ekonomem.