10.3. Místní péče o mládež
Přesnější informace lze získat ohledně financování Mpm, které patřily pod brněnskou Opm. Analyzujeme si několik jejich rozpočtů z roku 1937. Do celkové výše rozpočtu je zahrnuta pokladní hotovost na začátku a konci roku. Mpm v Řečkovicích (rozpočet 3 880,8 Kč a příjmy 2 023,9 Kč), Žabovřeskách (7 343,5 a 4 526,15 Kč) a Židenicích (8 518,85 a 7 050,7 Kč) hospodařily z darů, členských příspěvků, úroků a zejména sbírek (Svátek matek a hřbitovní sbírky) a případně i kulturně zábavních podniků. Jejich financování tak bylo zajištěno prakticky jen ze soukromých prostředků.
Mpm v Komárově (rozpočet 2 894,85 Kč a příjmy 1 655,15 Kč) a Černovicích (2 774,05 a 2 000,55 Kč) na tom byly podobně, dostaly jen dotaci od mateřské Opm ve výši 300 respektive 200 Kč. I pro tyto Mpm byly hlavním zdrojem sbírky (Svátek matek, slavnost při otevření mateřské školy a denního útulku, Dětský den). Mnohem většími rozpočty a příjmy se mohly pochlubit Mpm umístěné ve dvou velkých městských čtvrtích, které byly před připojením k Brnu samostatnými městy. Rozpočet Mpm v Husovicích činil v roce 1937 28 124,7 Kč a příjmy činily 13 715,4 Kč. Největší část příjmů zde tvořila sbírka na Svátek matek, další sbírky a kulturně-zábavní podniky (9 607,2 Kč). Něco přinesly dary (1 196,5 Kč), úroky a splátka půjčky (632,7 Kč). Subvence pak činily jen malou část příjmů: od obce Sebranice to bylo 348 Kč (nazpět do obce však putovalo na podporách z rozpočtu 398 Kč), od Masarykova fondu 1 131 Kč a od mateřské Opm (jejíž financování bylo soukromo-veřejné - viz výše) 800 Kč.
V Králově Poli bylo veřejné financování péče o děti silněji zastoupeno. Rozpočet zde dosahoval výše 37 048,25 Kč a příjmy byly 13 534,2 Kč. Sbírky (Svátek matek, dušičkové – tj. hřbitovní sbírky a malý zbytek z tryzny za TGM) vynesly 4 568 Kč, členské příspěvky 1 145 Kč, dary 450 Kč, vrácená spořitelní knížka (asi nález) 309 Kč a úroky 683,85 Kč. Příspěvek "Československého červeného kříže" na prázdninovou kolonii pro děti ve výši 1 500 Kč je obtížně zařaditelný, protože tento spolek byl financován hybridně. Subvence z veřejných rozpočtů včetně daru městské spořitelny činily 4 878 Kč, a byly použity z velké části na prázdninovou péči o děti (rekreaci). Na základě uvedeného lze odhadnout, že veřejné financování se u této Mpm podílelo na celkových příjmech asi ze 40% [1]. Nicméně v položce dary se mohly vyskytnout i dary od veřejných korporací, tak jako se v malém množství a hodnotě objevují mezi dary poskytnutými Opm za rok 1937 [2]. Na druhou stranu spolek Opm a jeho Mpm poskytovaly některé služby veřejnému sektoru: například vykonávaly pro něj instituci generálního poručenství, distribuovaly poukázky ze státních stravovacích akcí a podílely se na očkování.
Podívejme se krátce na činnost jedné takové Mpm podrobněji. Výše jsme rozebíraly činnost Sirotčího spolku v Žabovřeskách, a proto se teď podíváme na činnost Mpm tamtéž. Spolek v roce 1937 rozdal 5 poukázek na potraviny a 40 vánoček rodinnám nezaměstnaných za 241,2 Kč. Za obuv pro děti vydal spolek 445,8 Kč a za ošacení 45 dětí vydal 327 Kč a dalších 300 Kč věnoval na stejný účel do sousedních čtvrtí. Místnímu dámskému odboru Národní jednoty poskytl na vaření dětem 500 Kč a na různých podporách rozdal 622 Kč, a to včetně toho, že dvěma rodinám zaplatil nájem ve výši 290 Kč. Mateřské Opm pak odvedl členské příspěvky za 658 Kč a zvýšil svůj zůstatek hotovosti o 1432,15 Kč.
Spolek dále provozoval poradnu pro matky všech vrstev a stavu. Tato poradna: "Náleží v prvé řadě těm [matkám, pozn. autora], které v ošetřování dětí kladou velký důraz na preventivní péči o děti, mající za úkol boj proti dětským chorobám a dětské úmrtnosti.". Poradna (lékař ordinoval 1 hodinu týdně) byla navštívena za rok 1937 1793 krát, a to matkami s 240 dětmi. Navíc spolek (mimo uvedený rozpočet) odvedl vítěžek sbírky na Dětský den mateřské Opm a distribuoval – podobně jako ostatní Mpm - státní poukázky ze státní stravovací akce (z rozvahy za rok 1937 plyne, že tak činil zdarma, tj. nic za tuto službu od státu nedostal – podobné to bylo i u jiných Mpm) [3]. Jak je patrné, tak nepeněžní forma sociální pomoci není vůbec nový vynález. Zneužít peněžní sociální dávku je snadnější než nejprve najít kupce pro svrchník a až pak utržené peníze propít v hospodě. Všechny brněnské Mpm za rok 1937 ošatily samy [4] 700 dětí za obnos 7 750,2 Kč a poukázkami na potraviny (hlavně cukr a tuk) podpořily 906 zdravotně ohrožených dětí za obnos 12 378,4 Kč. Vlastní Opm podpořila 127 dětí potravinami za 2 450,35 Kč a na jednorázové podpory, příspěvky na jízdné a jiné vydala dalších 5 293,1 Kč [5]. Přičemž zdravotní stav dítěte a potřebnost následné potravinové pomoci hodnotil lékař individuálně v dané poradně. Pro porovnání tehdy stála polévka s příkrmem v komárovské školní kuchyni asi 1,1 Kč a školní oběd v Žabovřeskách přišel na 1,17 Kč [6].
Z analýzy těchto sedmi rozpočtů Mpm brněnských čtvrtí (další se v citovaném pramenu nenacházejí) lze vyvodit, že soukromé financování mělo pro Mpm větší význam než pro Opm. Celkově lze na základě tohoto zkoumání alespoň pro město Brno tvrdit, že zde mezi válkami spočívala sociální péče o děti a mládež převážně na soukromém financování – tj. „staré dobročinnosti“ (porovnej s údaji o Třešti výše), a že dosáhla poměrně slušného rozsahu.
Další péče o děti a mládež
Sirotčí spolky a Opm respektive Mpm však nebyly jediné instituce, které realizovaly "starou dobročinnost" ohledně péče o děti a mládež. Jak plyne z posledně citovaného materiálu, tak Mpm v Brně si zjišťovaly pomocí dotazníků přehled o podpůrné péči pro děti a mládež poskytnuté ostatními spolky a korporacemi v obvodu jejich působnosti. Výsledky takového šetření jsou samozřejmě neúplné, protože ne každý spolek a korporace dotazník vrátila a ne každý musel být osloven. Využijme opět Žabovřesky. Zde byla péče ostatních spolků rozsáhlá. Děti zde podělovalo roku 1937 6 dalších spolků [7], byť spolek Národní jednota (respektive dva jeho odbory) částečně i z veřejných prostředků. Přitom některé za spolků měly úplně jiné zaměření než provozování dobročinnosti, a tak děti podělovaly vzdělávací a divadelní spolek, tělovýchovné jednoty Sokol a Orel anebo úsporný spolek. Sedmý spolek "Sbor dobrovolných hasičů" pak vypomohl žabovřeské Mpm svoji prací při sbírkových dnech. Vedle toho zde fungovala při místních školách i tři rodičovská sdružení, která rovněž podporovala chudé děti.
V Králově Poli se nepodařilo získat nazpět všechny dotazníky, a tak je podpůrná péče zaznamenána u dvou dalších spolků a dvou církví [8]. V Komárově se podpůrné péči věnovaly vedle místní Mpm dva další spolky, Dobročinný komitét (ten byl ovšem ošacovacím odborem brněnské Opm) a dva další dobrodinci [9]. Například v Černovicích působily ve věci péče o děti tři další spolky (Národní jednota, tělocvičný spolek Orel a tělocvičný spolek Sokol). Celkové výdaje byly 5 388 Kč. Dále zde prováděly činnost tři politické strany v celkové výši 2 085 Kč. Vedle toho některé tyto instituce poskytly i jiné formy podpory než peněžní [10].
V Husovicích podporovaly děti tři spolky. „Lidový školský odbor v Husovicích poskytl ošacení 176 dětem v ceně Kč 10 387,80 a stravoval ve školní kuchyni v měšťanské škole a smíšené obecné škole na Cacovické ul. 325 dětí, které obdržely 58 825 obědů. Na stravování vydáno Kč 25 740,75.“. Domnívám se ovšem, že se tak dělo i s veřejnou podporou. Dva další spolky (Sociální odbor církve československé a místní Dělnická tělocvičná jednota s konglomerátem dalších sociálně demokratických organizací) poskytly podpory ve výši více jak 5 270 Kč [11]. A tak by se dalo pokračovat. Na úrovni celého města pak působily desítky dalších spolků, i když některé z nich byly zajisté financovány hybridně [12].
Shrnutí
Na základě této sondy do fungování péče o děti a mládež v podobě Sitočích spolků a později Opm a jejich Mpm na Moravě a především v Brně - tj. ve velkém městě s významným sektorem průmyslu a služeb, lze říci, že tato péče spočívala v první řadě na dobrovolném soukromém financování (další výzkumy by byly záhodné). Přičemž před první světovou válkou - v době tzv. divokého kapitalismu - bylo toto financování prakticky zcela soukromé a za tzv. první republiky (již o něco méně kapitalistické) pak bylo financování převážně soukromé. Lze také říci, ža tato péče dosáhla na tehdejší dobu a při tehdejší úrovni bohatství společnosti docela slušného rozsahu a intenzity, a také se týkala velkých počtů lidí. Zajímavé také je, že tato péče spočívala na práci v terénu - tj. často na osobním kontaktu a znalosti mnohdy různorodé místní situace. O udělení či neudělení pomoci se rozhodovalo často individuálně a po vyšetření situace nebo lékařské prohlídce dítěte [13]. Také nepeněžní podpora ve formě jídla, šatů, bot, zaplacení nájmu atp. byla běžná. Tyto skutečnosti omezovaly možnost zneužití poskytovaných podpor. Na závěr je nutné také podotknout, že Sirotčí spolky a později Opm nebyly žádným církevním projektem.