10.4 Okresní péče na moravském „venkově“

V předchozích kapitolách jsme se zabývali péčí o dítě především v tehdejším hlavním městě Moravy Brně. Nyní se pro větší objektivnost podíváme i na Okresní péče o mládež v jiných moravských obcích. Ač se z pohledu občana Brna mohou jevit jako venkov, tak půjde i o města. Půjde o Okresní péče o mládež (OPM) z doby první republiky, protože bohužel k sirotčím spolkům (ani Místním péčím o mládež - MPM) toho moc v „Moravské zemské knihovně“ zrovna není. Jsou zde však výroční zprávy Okresních péčí z několika okresů. Z nich šlo ovšem použít jen některé, protože stav pokladních zpráv (tj. účetních závěrek) někdy nedovoluje určit, zda příjmy pocházejí z veřejného anebo soukromého sektoru. Takové pro nás málo použitelné zprávy vydávala například Okresní péče v Opavě. Budeme se zde věnovat i některým jiným zajímavostem, které můžeme v těchto zprávách najít.

Uherský Brod: převaha soukromého financování

Zpráva OPM z Uherského Brodu referuje za rok 1926. Účet pokladní je relativně stručný a jasný, odečteme tedy z příjmů hotovost, úroky z uložené hotovosti, neidentifikovatelné různé příjmy a položku dopisovatelé a dostaneme příjmy za rok 1926 ve výši 21 245 Kč. Z toho na příjmy ze soukromého sektoru připadá 12 957,47 Kč, když je možné, že mezi členy spolku byly opět nějaké obce, tentokrát však zpráva umožnila odečíst z položky dary a subvence dary poskytnuté veřejným sektorem, ovšem mezi těmito veřejnými institucemi byla „Obecní spořitelna v Luhačovicích“, u níž lze předpokládat, že hospodařila i s jí dobrovolně svěřeným majetkem soukromých subjektů, každopádně jsem dar od této nezahrnul do příjmů od soukromého sektoru.

Příjmy od veřejného sektoru dosáhly výše 8 287,5 Kč (šlo většinou o subvence od ministerstev), a to včetně příjmů z „Okresního dětského domova v Uherské Brodě“, protože předpokládám, že jde o příjmy, které platily za sirotky většinou jejich domovské obce (na druhou stranu výdaje na tento domov převážily ve zprávě příjmy). Celkově by tak přibližně na 1 Kč získanou ze soukromých zdrojů připadalo asi 0,64 Kč získaných z veřejných zdrojů. Opět jde samozřejmě spíše o odhad. Jak bylo již psáno, rozhodl jsem se nezařadit do výpočtů poměrně značnou položku dopisovatelé, protože není jasné, co se pod touto položkou skrývá. Navíc OPM poskytla dopisovatelům ve výdajích více peněz (13 199,28 versus 19 139,12 Kč), než jí od dopisovatelů přišlo. Dle mého názoru by dopisovateli mohly být MPM, ale jisté to vůbec není [1]. Ve výdajích se nachází ještě položka propagace 1 498,2 Kč, která byla nutná pro získání příjmů, ovšem ze zpráv je patrné, že propagace se zaměřovala i na veřejný sektor a zřejmě ani nebyla uřčena výhradně na získání příjmů, ale mohla mít i výchovný účel. Toto budeme mít na paměti i u dalších OPM.

Jaké byly hlavní položky soukromých příjmů? Členské příspěvky (922,50 Kč), dary (1 923 Kč) a největší položku představuje dětský den, sbírky a jiné podniky (10 111.97 Kč). Jmění spolku uložené většinou u spořitelen a záložny činilo 13 228,95 Kč. Za pozornost stojí, že velkým dárcem zde byl majitel zdejšího pivovaru pan Jaromír Janáček. Ve výroční zprávě je uveden seznam dárců s částkami a jmény [2].

Podívejme se na získávání prostředků od soukromého sektoru detailněji. XVI. Dětský den propagovalo na školách učitelstvo, akci podpořili i starostové obcí [3]. Jak je ze zprávy patrné tak mezi dárci byly i děti. Sbírku konali žáci v Uherském Brodě a na venkově. Sbíralo se na náměstích, chodilo se po domech a 28. října 1926 proběhla i sbírka pouliční. Ve zprávě se konstatuje, že se našli i tací lidé, kteří na sbírku reagovali hrubě, že mnohé sběratelky tím byly zastrašeny a odmítaly na sbírku chodit. Sbírka vynesla celkem 7 007,47 Kč, zatímco roku 1923 to bylo jen 4 745,79 Kč, roku 1924 5344,20 Kč a roku 1925 6 393,53 Kč. Z této sbírky zůstalo v okrese 75 % a 25 % dostala „Česká zemská péče o  mládež v Brně“ [4].

Dále k Vánocům: „Uspořádali jsme však sbírání šatů a obuvi i obnošené, k ošacení školní mládeže. Akce se zdařila.“ [5]. Není zde žádný peněžní odhad sesbíraného ošacení a obuvi, proto se zdá být pravděpodobné, že tato akce není zahrnuta do pokladní zprávy. Slavnosti na svátek matek byly v Uherském Brodě a venkovských obcích poprvé konány ve větším měřítku a všude se vydařily. V Uherské Brodě zvaly na akci letáky, část letáků roznesly děti. Akce zahrnovala průvod, recitace, různá školní vystoupení, skautské hry atp. Dále je zmíněno provedení dvou koncertů [6].

Svátek matek jistě sloužil i k propagaci péče o mládež. K propagaci sloužily brožury,  letáky, obrázky, pohlednice, plakáty a zřejmě i samotné výroční zprávy, jichž bylo vytištěno 1 500 kusů. Tato zpráva byla vydána, tak že živnostnictvo a obchodnictvo v Uherské Brodě podpořilo hmotně vydání této zprávy tím, že v ní samo inzerovalo [7]. Dále se zde píše, že: „Tiskovým materiálem stále upozorňujeme v městě a celém okresu na činnost opm a příznivců nám takto přibývá.“. Konala se také výstavka. Další propagaci uskutečnily sirkárny Solo, které zavedly do obchodu zápalky s reklamním nápisem: „Jste členem Okresní péče o mládež?“ [8].

Přidružené akce

Lidé v Uherském Brodě přispívali i na stravovací akci (teplá polévka a chléb pro školní děti), na kterou se konala (mimo jiné zdroje příjmu) po městě zvláštní sbírka, která vynesla 1 972,20 Kč, z toho 1 129 Kč připadá na soukromé přispěvatele a  100 Kč na vlastní OPM. Od soukromníků byly získány však i naturálie, které jsou možná vyčísleny v darech [9]. Opět nechybí jmenný seznam dárců. I když je pravdou, že ne všechny přihlášené děti mohly být uspokojeny, což se stalo až po udělení státní subvence [10]. Další akcí byla ošacovací akce. Tu dříve dělala ze státní subvence samotná OPM, ale po té co subvence skončily, byla zřízena pomocná akce při obecné a měšťanské školy. Byly o této akci informovány děti a proběhla i letáková akce. Akce se setkala s úspěchem: „Celkem bylo 113 dárců, kteří zaslali součásti oděvu a mnoho dárců zaslalo peněžité obnosy celkem 800 Kč, jichž použito k opravě obuvi a šatstva….Dodáno bylo od 113 dárců 628 kusů, jimiž bylo poděleno 69 hochů a 97 dítek, celkem 166 dětí, z nichž většina dostala po 3-5 kusech. Mimo školní mládež byly poděleny děti školou nepovinné a chudobné ženy.“. Dárci jsou opět jmenovitě uvedeni [11].

Tyto akce zřejmě nejsou zcela zohledněny v pokladní zprávě OPM a byly asi poměrně samostatnými podniky (v pokladní zprávě je zahrnuta jen subvence na stravovací akci a níže uvedený výdaj na ošacování, který však ničemu neodpovídá). Dnes to zní poněkud směšně, ale pro tehdejšího člověka měly šaty a boty podstatně větší cenu než dnes. Je z toho také patrné, že ne všechny podpory měly být vypláceny v penězích.

Vedle toho jsou ve zprávě informace k dětské opatrovně v Nivnicích, péči o dorost s vlastním rozpočtem, mateřské škole sester Neposkvrněného početí P. Marie. atp. Okresní dětský domov v Uherském Brodě vznikl ze sirotčí kolonie založené již roku 1879 z daru faráře v Nivnici a byl rozšířen nákladem zmíněné kongregace sester Neposkvrněného početí P. Marie [12]. Tento domov byl vydržován OPM a zemským výborem, sešly se však na něj peněžní dary, které byly povětšinou od soukromníků. Dále i dary naturální, které vyjma dříví byly od soukromých subjektů. Samozřejmě opět nechybí jmenný seznam dárců [13].

Samotná OPM se zabývala přidělováním jednorázových podpor ( 1 088 Kč), ochranou matek a kojenců – tj. poradny (3 931,05 Kč), ošacováním (923,1 Kč), okresním dětským domovem (3 190 Kč), pravidelnými měsíčními podporami (2 125 Kč) a posíláním peněz dopisovatelům. Správní výlohy činily 4 121,71 Kč [14]. Zajímavá je položka jednorázové podpory, u kterých mohlo být cílem pomoci tomu, kdo se mohl sám celkem dobře postavit na vlastní nohy.

Další nezávislé spolky v Uherském Brodě

Zpráva OPM v Uherském Brodě je cenná i tím, že poskytuje přehled (což měly OPM dle jednotných stanov i dělat) dalších aktivit (nejen) na podporu dětí a mládeže, které nebyly nijak přímo spojeny s vlastní OPM. „Jednota křesťanských matek v Uherském Brodě“ měla roku 1926 234 členek. Co tento spolek dělal? „Chudým členkám nemocným dávala se podpora v potravinách i penězích, platily se lékařem předepsané léky, v případě úmrtí dostala rodina podporu na pohřeb. Na zakoupení školních knih pro chudou mládež věnováno během školního roku 130 Kč.“. „Nejnákladnějším podnikem dobročinným bylo vystrojení vánočního stromku s nadílkou pro chudé školáky … Poněvadž mnoho věcí bylo darováno možno cenu rozdaných předmětů odhadnouti na  5000 Kč.“. Hlavním zdrojem příjmů pro nadílku byl dobročinný koncert s čistým příjmem 1 988 Kč a dar místního děkana (a zároveň místopředsedy OPM) ve výši 1 100 Kč.

„Sesterské sdružení církve československé“ mělo 62 členek s příspěvkem 12 Kč, chudé členky nic neplatily. „Na pravidelných podporách měsíčních vydáno 560 Kč, starým, nemocným a chudým lidem 680 Kč, celkem 1240 Kč.“. Další institucí byl „Spolek pro podporování chudých studujících reformovaného reálného gymnasia v Uherském Brodu“. Ten rozdal 99 nemajetným studentům od prosince roku 1925 do května roku 1926 4 070 obědů za 6 587,28 Kč. Navíc půjčoval knihy. Spolek čerpal své příjmy: „…z příspěvků svých 132 členů, z vánoční subskripce a jiných milodarů. Jmění spolku rozmnoženo výtěžkem z hudebně tělocvičné besídky…a hudební akademie…“ [15].

OPM v Uherském Hradišti roku 1923: převaha veřejného financování

Pokladní zpráva velké OPM z Uherského Hradiště za rok 1923 patří také k těm jasnějším. Lze z ní po odečtu zůstatků z minulého roku, úroků z uložených peněz a cenných papírů, položek přímo spojených s výstavou (hybridně financovaná výstava skončila stejně schodkem) jmění české péče o dítě a položek různé a zálohy vyčíst, že příjmy dosáhly 201 283,19 Kč. Příjmy získané z čistě soukromého sektoru (šlo vedle níže uvedeného o sbírky, koncerty, divadla, bufet při výstavě, příspěvky matek, dary atp.) činily celkově jen 33 299,85 Kč [16]. Ve skutečnosti to bylo o něco méně neboť lze předpokládat, že část (poměrně malá) darů (dosáhly výše 3 3228,47 Kč i s pokutami, nichž jedna je označena jako dobrovolná pokuta, tato položka ovšem pokrývá jen některé dary) pocházela od veřejného sektoru a určitě od nich pocházela část členských příspěvků (ty dosáhly výše 3 068,60 Kč) Dárci a členové jsou ve zprávě jmenovitě uvedeni. Čisté jmění činilo 178 528,1 Kč [17].

V této OPM převažovaly příjmy z veřejného sektoru (většinou šlo o subvence nebo příspěvky na výchovu dětí v domově), které dosáhly 64 630,64 Kč, ovšem dalších 40 000 Kč bylo poskytnuto formou půjčky. Domnívám se však, že z nejasné položky příspěvky na výchovu dětí v domově: domovské obce a jednotlivci 30 281,80 Kč připadla velká většina na veřejný sektor – obce [18]. Celkově i s touto položkou by tak na 1 Kč získanou ze soukromých zdrojů připadalo asi 4,05 Kč (bez půjčky asi 2,85 Kč) získaných z veřejných zdrojů. Některé položky nemůžeme jednoduše přiřadit ani na jednu stranu, jde třeba o peníze od hybridně financovaných spolků jako byl Červený kříž či nadřízená „Česká zemská péče o  mládež v Brně“ [19].

Nicméně soukromý sektor zde přispíval i v nepeněžní formě. Lékařskou poradnu odboru OPM v Kunovicích vedl Dr. Karel Vyoral zcela bezplatně, zřeknuv se honoráře ve prospěch chudých matek v poradně. Velký význam mělo umísťování dětí do rodin, 17 dětí bylo umístěno do rodin zdarma, 3 za vlastní a jen 11 dětí za plat [20]. Tuto pomoc soukromého sektoru stěží můžeme nějak spočítat. Na okresní domov přispívali lidé včetně školních dětí potravinami  [21] a někteří přispěli i šatstvem. Na sbírkách se podílely hojně děti. V tomto směru je zajímavé tvrzení, že děti z domova měli mít radost (možná ji měl spíše pisatel) z toho, že: „...dosud bijí dobrá, soucitná a bratrská srdce dětská, která nedají bližnímu tpěti hladem.“ [22]. Dárci se ukázali býti jako morálně příkladné osoby, což u povinných odvodů na sociální aktivity nelze poznat. Celkově je však jasné, že u této OPM převažovalo financování z veřejného sektoru. Podobnou převahu veřejného sektoru lze sledovat dle zprávy za rok 1935 i u OPM v Náměšti nad Oslavou.

Co tato OPM dělala dle výdajů jejího rozpočtu? Vedla lékařské poradny pro matky a kojence, a to včetně peněžních podpor, darů šatstva, výživy a léků, provozovala dětský domov, přispívala na výchovu dětí v rodinné péči, na zdravotní kolonii, na polévkový ústav ve Starém Městě a Kunovicích, ošacení, školní potřeby atp. Důvěrníci působili v každé obci a většinou to byli (zřejmě místní) učitelé a lidé spojení se vzděláváním [23].

OPM ve Zdounkách roku 1923: převaha soukromého financování

Docela jasná je pokladní zpráva menší OPM za rok 1923 ve Zdounkách (okres Kroměříž, tehdy šlo o soudní okres Zdounky). Zpráva uvádí příjmy za rok 1923 (očištěné o úroky ze jmění a různé) ve výši 14 213,06 Kč. Z toho příjmy získané z čistě soukromého sektoru činily 8 763,06 Kč. Šlo o členské příspěvky, spolkové podniky, dary a sbírky. Ve skutečnosti šlo zřejmě opět o něco menší číslo, protože některé členské příspěvky mohly zaplatit obce (ve zprávě za rok 1924 figurují 3 obce mezi zakládajícími členy spolku) a i některé dary mohly pocházet z veřejného sektoru. Příjmy získané z veřejného sektoru (subvence z ministerstev) činily 5 450 Kč [24]. Celkově by tak na 1 Kč získanou ze soukromých zdrojů připadalo asi 0,62 Kč získaných z veřejných zdrojů.

Z pokladní zprávy plynou činnosti této OPM: poradna pro matky a děti, podpory, vánoční nadílka a stravování a funkce poručníka z povolání (konanou pro stát). Konkrétní příklady uvádí mimo jiné polévkovou kuchyni ve Zdounkách, kdy kuchyň a otop poskytla místní školní rada (tj. veřejná instituce) a konala se pěněžní a naturální sbírka, stravovalo se od 15. září 1923 průměrně 80 dětí (ne všichny byly chudobné), které do konce roku dostaly 2 720 porcí polévky  [25]. Jedno nemluvně se podařilo umístit zdarma na vychování [26].

OPM čítala k roku 1923 432 členů. K propagaci vykonávala přednášky. Zajímavostí je, že: „Zprávy ochotně a bezplatně uveřejňovaly časopisy: Haná, Slovan, Pozorovatel, Stráž na Hané, Lubina a Československý denník.“ [27]. OPM provedla na žádost ústavu pro zmrzačelé v Brně-Králově Poli (tzv. Kociánka) sbírku, která v okrese vynesla 323,50 Kč. Zajímavá je i informace, že místní důvěrníci (působící po obcích) zkoumali sociální poměry u 20 dětí [28]. Sbírka XIII. dětského dne vynesla v okrese 4 602,97 Kč, které byly zaslány přímo České zemské péči o mládež, ta si měla 25% nechat a zbytek OPM vrátit na vánoční nadílku [29]. Odbor ošacovací provedl sbírku ve prospěch ošacení dětí nezaměstnaných, která přinesla 1 091,78 Kč a po srážce 20 % na menšiny bylo zakoupeno a rozdáno: „...20 chlapeckých oblečků, 50 párů obuvi, 20 dívčích plášťů, 40 pár punčoch, 40 souprav prádla.“. Z výnosu dětského dne bylo podarováno při vánoční nadílce 62 dětí šatstvem a 75 dětí obuví za celkovou cenu 4 709,26 Kč [30].

To však není na okrese vše. Dále zde mimo OPM: „Též sestry kláštera v Pačlavicích stravovaly ročně 30-40 dětí školních, 8 podělily šatstvem. Při vánočním stromku poděleno 130 žaček pečivem a ovocem.“. A: „Nutno vzpomenouti podpory místního spolku „Přítel mládeže“ ve Zdounkách, kterou poskytl v den 28. října místním chudým školním dětem. Obuví poděleno 12, šatstvem 14 dětí, za cenu 1 000 Kč.“ [31]. A to pravděpodobně nemuselo být všechno, protože jak jsem již viděli, měli OPM a MPM jisté potíže při mapování ostatních soukromých aktivit na poli sociální péče.

Výroční zpráva této OPM uvádí, že na otázku sociální péče je nutno pohlížet jako na důležitý obor správy veřejné, ale zároveň tvrdí, že tento obor nemůže být z technických důvodů obstaráván státními úředními orgány, „…nýbrž musí do něho účinně zasahovati účelně organisovaná dobročinnost soukromá.“ [32]. Podobně jako řada jiných výročních zpráv jsou i výroční zprávy ze Zdounek opatřeny reklamami různých podnikatelských subjektů, chybí v ní však seznamy dárců. Důvěrníci působili v každé obci a většinou to byli (zřejmě místní) učitelé a lidé spojení se vzděláváním, faráři a hodně rolníků, ale i strojní zámečník, hostinský, zedník, knihař atp. [33].

Shrnutí

Shrnutí odpovídá tomu, co jsme se dozvěděli v předchozích kapitolách o brněnské OPM a jejím hybridním financování. I zde měla velký význam tzv. stará dobročinnost. Opět je parné, že tyto spolky nebyly jediné, které o mládež pečovaly, opět je patrný jistý význam prestiže a opět jsme se setkali i s nepeněžními formami podpory atd.