24. Prostředník

Říká se, že zprostředkovatelé nás zneužívají. Jsou dokonce horší než ostatní byznysmeni – kteří alespoň poskytují nějakou službu – zprostředkovatel je považován za naprosto neproduktivního. Koupí produkt, který vyrobil někdo jiný, a prodá ho za vyšší cenu, aniž by k němu cokoli přidal, kromě nákladu pro zákazníka. Kdyby prostředníci neexistovali, statky a služby by byly levnější, a to bez omezení na kvalitě nebo množství.

Přestože je tento názor populární a převládající, je mylný. Odhaluje šokující neznalost ekonomické funkce zprostředkovatele, který rozhodně službu vykonává. Kdyby byli vyhubeni, ekonomika by upadla do chaosu. Pocítili bychom nedostatek statků a služeb, pokud by vůbec nějaké byly k mání, a množství peněz nezbytných k jejich opatření by prudce vzrostlo.

Výrobní proces typického výrobku zahrnuje suroviny, které musí být vytěženy a zpracovány. Stroje a jiné nástroje používané při výrobě je třeba pořídit, seřídit, opravit, apod. Jakmile je výrobek dokončen, musí být pojištěn, převezen a je nutné sledovat jeho pohyb. Musí být propagován a prodán. Je třeba vést účetnictví, starat se o finance a hlídat právní záležitosti.

Výroba a spotřeba našeho typického výrobku může být znázorněna tímto způsobem:

číslo 10
9
8
7
6
5
4
3
2
1

Číslo 10 představuje první stadium produkce našeho výrobku a číslo 1 reprezentuje okamžik, kdy je v rukou spotřebitele. Stadia číslo 2 až 9 jsou zprostředkující stadia produkce. Ta všechna mají na starosti prostředníci. Číslo 4 může být například propagátor, maloobchodník, velkoobchodník, makléř, agent, překupník, finančník, montér nebo přepravce. Ať jsou jeho úloha a název povolání jakékoliv, prostředník kupuje výrobek od čísla 5 a prodává ho číslu 3. Aniž bychom museli specifikovat či dokonce přesně vědět, co dělá, je zřejmé, že zprostředkovatel poskytuje efektivním způsobem nezbytnou službu.

Kdyby jeho služba nebyla potřebná, číslo 3 by od něho výrobek za vyšší cenu nekupovalo, protože by mohlo tentýž pořídit u čísla 5. Kdyby číslo 4 neplnilo užitečnou službu, číslo 3 by tohoto prostředníka obešlo a výrobek koupilo přímo od čísla 5.

Je tedy zřejmé, že číslo 4 dělá efektivní práci – nebo alespoň efektivněji, než by bylo schopno číslo 3 samo. Pokud by tomu tak nebylo, číslo 3 by zprostředkovatele číslo 4 vyřadilo ze hry a jeho práci vykonalo samo.

Je také pravdou, že ačkoli vykonává číslo 4 nezbytnou funkci efektivním způsobem, za svoji práci nepožaduje přemrštěnou odměnu. Kdyby tomu tak bylo, číslu 3 by se vyplatilo ho obejít. Buď by se zhostilo úkolu samo, nebo by uzavřelo smlouvu s jiným prostředníkem. Pokud by čísla 4 dosahovala vyššího zisku, než je běžné v jiných stadiích produkce, podnikatelé z těchto stadií produkce by se sem hrnuli, a tím sráželi míru zisku dolů, dokud by se nerovnala zisku, kterého lze dosáhnout v jiných stadiích produkce (se započtením rizika a nejistoty).

Pokud by byli prostředníci číslo 4 postaveni mimo zákon, jejich práci by musela zastat čísla 3, 5, nebo jiní, případně nikdo. Pokud by tuto práci převzalo číslo 3 nebo číslo 5, výrobní náklady by se zvýšily. Skutečnost, že obchodovali s číslem 4, dokud to bylo legálně možné, naznačuje, že neumějí tuto práci dělat tak dobře – tj. za stejnou či nižší cenu. Pokud by bylo číslo 4 eliminováno a nikdo nepřebral jeho práci, celý výrobní proces by byl vážně narušen.

Navzdory naší analýze se bude mnoho lidí nadále domnívat, že na obchodech nezahrnujících zprostředkovatele je něco „čistšího“ či „přímějšího“. Z tohoto pohledu je možná vyvede to, co ekonomové nazývají „dvojitá shoda potřeb“.

Vžijte se do situace člověka, jenž má sklenici nakládaček, kterou by rád vyměnil za kuře. Musí najít někoho, kdo má kuře, které by chtěl vyměnit za sklenici okurek. Představte si, jaká by to musela být náhoda, aby se dva takoví lidé potkali. Taková „dvojitá shoda potřeb“ je ve skutečnosti tak ojedinělým jevem, že by oba přirozeně vyhledali prostředníka, pokud by nějaký existoval. Například kuřechtící vlastník okurek by směnil svoje zboží se zprostředkovatelem za nějakou lépe obchodovatelnou komoditu (zlato) a poté by použil zlato k nákupu kuřete. Pokud by se mu to podařilo, nemusel by nadále shánět majitele kuřete, který má zájem o okurky. Nástupem zprostředkovatele je obchod očividně zjednodušen. Díky němu přestává být dvojitá shoda potřeb nutná. Daleko od toho, aby oškubával zákazníka, zprostředkovatel naopak v mnoha případech umožňuje, aby mohl být kýžený obchod vůbec uskutečněn.

Některé útoky na zprostředkovatele jsou založeny na argumentech, které jsou znázorněny v následujících diagramech. V dřívějších dobách, což je znázorněno na diagramu 1, byla cena zboží nízká a podíl, který získal prostředník, zanedbatelný. Poté (diagram 2) podíl z konečné hodnoty zboží, který šel do kapsy prostředníka, vzrostl a s ním vzrostla i cena zboží. Případy jako tento byly používány k prokázání toho, že vysoké ceny masa na jaře roku 1973 měli na svědomí zprostředkovatelé. Pokud však tyto případy něco dokazují, tak spíše pravý opak. Podíl náležící prostředníkům sice mohl vzrůst, ale to jen díky tomu, že jeho přínos se zvýšil také! Vyšší podíl bez vyššího přínosu by jednoduše zvedl zisky a přilákal do oboru více podnikatelů. A jejich příchod by rozptýlil zisky. Takže pokud podíl, který plyne zprostředkovatelům, roste, musí to být dáno jejich produktivitou.

Příklady tohoto fenoménu zaplavují anály podnikové ekonomie. Kdo popře, že obchodní domy a supermarkety hrají důležitější roli (a mají větší podíl z koláče) než zprostředkovatelé v uplynulých dobách? Obchodní domy a supermarkety totiž vedou k vyšší efektivitě a nižším cenám. Tyto nové způsoby prodeje si sice vyžádají více nákladů ve zprostředkovatelské fázi výroby, ale vyšší efektivita vede k nižším cenám.