Spektrum

Libertariánské pohledy na DV se pohybují na škále od kompletní podpory nejvyššího představitelného stupně až k naprostému odmítání. Většina diskusí o duševním vlastnictví se dotýká patentů a copyrightů; trademarky a obchodní tajemství nejsou tak problematické (viz níže). Proto se tento článek bude soustředit primárně na legitimitu patentů a copyrightů.

Argumenty ve prospěch DV mohou být rozděleny na utilitaristické a založené na přirozených právech. Libertariánští obhájci duševního vlastnictví tíhnou k druhému způsobu ospravedlnění z výše zmíněných.[12] Například mezi obhájce duševního vlastnictví, jejichž argumenty jsou založeny na přirozených právech, nebo alespoň nejsou založeny na utilitaristickém přístupu, patří více či méně extrémní autoři jako Galambos, Schulman a Rand.[13] Z předchůdců moderních libertariánů obhajovali duševní vlastnictví na morálních a přirozeně právních základech Spooner a Spencer.[14]

Podle pohledu vycházejícího z přirozených práv, který zastávají někteří libertariáni, mají produkty mysli nárok na ochranu stejně jako hmotný majetek. Obojí je produktem jedincovy práce a mysli. Jelikož vlastní svoji práci, má jedinec:

“přirozené právo na plody své práce. Pod tímto úhlem pohledu má jedinec právo na myšlenky, které vyplodí a umění, které vyprodukuje stejně, jako má právo na obilí, které zasel.“[15]

Tato teorie se odvíjí od představy, že jedinec vlastní svoje tělo a práci, a tak i jejich ovoce včetně intelektuální „tvorby“. Jedinec vytvoří sonátu, píseň nebo sochu zapojením své práce a svého těla. A tedy má nárok na to „vlastnit“ tyto výtvory, protože jsou produktem dalších věcí, které „vlastní“.

Existují také utilitaristické argumenty pro DV. Federální soudce Richard Posner, ačkoliv není libertarián, je prominentním obhájcem duševního vlastnictví.[16] Mezi libertariány je to anarchista David Friedman, který analyzuje a zdá se, že schvaluje DV na základě „ekonomie a práva“.[17] Utilitarianistický argument předpokládá, že bychom měli volit takové zákony a politiky, které maximalizují „bohatství“ nebo „užitek“. Ohledně patentů a copyrightů tedy tato myšlenka říká, že více uměleckých a technických „inovací“ koresponduje nebo vede k většímu bohatství. Veřejné statky a problém černého pasažéra snižují objem takového bohatství pod optimální úroveň, tj. na nižší úroveň, než jaké bychom dosáhli, pokud by existovaly adekvátní zákony o duševním vlastnictví u knih, atd. A tedy garantováním copyrightových a patentových monopolů, které podporují autory ve vynalézání a tvorbě, je bohatství optimalizováno nebo alespoň navýšeno.[18]

Na druhé straně existuje dlouhá tradice opozice vůči patentům a copyrightům. Mezi moderní oponenty patří Rothbard, McElroy, Palmer, Lepage, Bouckaert a já sám.[19] Benjamin Tucker také razantně odmítal DV v diskusi v devatenáctém stol. v individualisticko-anarchistickém periodiku Liberty.[20] Tito autoři upozorňují na četné problémy argumentů obhajujících duševní vlastnictví založených na utilitarianismu a přirozeném právu. Tyto a další nedostatky standardních argumentů pro DV jsou zkoumány níže.

[12] Pro konvenční teorie DV viz “Bibliography of General Theories of Intellectual Property,” v Encyclopedia of Law and Economics, http://encyclo.findlaw.com/biblio/1600.htm; a Edmund Kitch: “The Nature and Functionofthe Patent System,” v Journal of Law and Economics 20, str. 265.
[13] Viz Andrew J. Galambos: The Theory of Volition, vol. 1; J. Neil Schulman, “Informational Property: Logorights,” v Journal of Social and Biological Structures; a Rand: “Patents and Copyrights.” Další objektivisté (stoupenci Ayn Rand), kteří podporují DV jsou George Reisman: Capitalism: A Treatise on Economics, str. 388–89; David Kelley: “Response to Kinsella,” v IOS Journal 5, no. 2, str. 13; Murray I. Franck: “Ayn Rand, Intellectual Property Rights, and Human Liberty,”; Murray I. Franck: “Intellectual Property Rights: Are Intangibles True Property,” v IOS Journal 5, no. 1; a Murray I. Franck: “Intellectual and Personality Property,” v IOS Journal 5, no. 3, str. 7. Je obtížné najít publikované diskuze Galambosových myšlenek, zřejmě proto, že jeho vlastní teorie bizarně omezují možnosti jeho stoupenců je šířit. Viz např. Jerome Tuccille: It Usually Begins with Ayn Rand, str. 69–71. Nicméně střípky Galambosových teorií mohou být nalezeny v David Friedman: “In Defense of Private Orderings: Comments on Julie Cohen’s ‘Copyright and the Jurisprudence of Self-Help’,” v Berkeley Technology Law Journal 13, no. 3 a v Stephen Foerster: “The Basics of Economic Government,”
[14] Lysander Spooner: “The Law of Intellectual Property: or An Essay on the Right of Authors and Inventors to a Perpetual Property in Their Ideas,” v The Collected Works of Lysander Spooner; Herbert Spencer: The Principles of Ethics, část IV., kap. 13, str. 121. Viz také Wendy McElroy: “Intellectual Property: Copyright and Patent,”; a Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?” str. 818, 825.
[15] Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?” str. 819.
[16] Richard A. Posner: Economic Analysis of Law, 4. ed., § 3.3, pp. 38–45.
[17] David D. Friedman: “Standards As Intellectual Property: An Economic Approach,” v University of Dayton Law Review 19, no. 3, str. 1109–29; a David D. Friedman: Law’s Order: What Economics Has to Do with Law and Why it Matters, kap. 11. Ejan Mackaay také obhajuje DV na utilitarianistických základech v článku “Economic Incentives in Markets for Information and Innovation,” v “Symposium: Intellectual Property,” Harvard Journal of Law & Public Policy 13, no. 3, str. 867. Mezi dřívější obhájce DV na základě utilitarianismu patří John Stuart Mill a Jeremy Bentham. Viz Arnold Plant: “The Economic Theory Concerning Patents for Inventions,” v Selected Economic Essays and Addresses, str. 44; Roger E. Meiners a Robert J. Staaf: “Patents, Copyrights, and Trademarks: Property or Monopoly?” v “Symposium: Intellectual Property,” Harvard Journal of Law & Public Policy 13, no. 3, str. 911
[18] Viz Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?”, str. 820–21 a Julio H. Cole: “Patents and Copyrights: Do the Benefits Exceed the Costs?”
[19] Viz Murray N. Rothbard: Man, Economy, and State, str. 652–60; Murray N. Rothbard: The Ethics of Liberty, str. 123–24; Wendy McElroy: “Contra Copyright,” v The Voluntaryist (červen 1985); McElroy: “Intellectual Property: Copyright and Patent”; Tom G. Palmer: “Intellectual Property: A Non-Posnerian Law and Economics Approach,” v Hamline Law Review 12, str. 261; Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?”; o Lepageovi viz Mackaay: “Economic Incentives,” str. 869; Boudewijn Bouckaert: “What is Property?” v “Symposium: Intellectual Property,” Harvard Journal of Law & Public Policy 13, no. 3, str. 775; N. Stephan Kinsella: “Is Intellectual Property Legitimate?” v Pennsylvania Bar Association Intellectual Property Law Newsletter 1, no. 2, str. 3; Kinsella: “Letter on Intellectual Property Rights,” a “In Defense of Napster and Against the Second Homesteading Rule.”
Zdá se, že F. A. Hayek také oponoval patentům. Viz The Collected Works of F. A. Hayek, vol. 1, The Fatal Conceit: The Errors of Socialism, str. 6; a Meiners a Staaf: “Patents, Copyrights, and Trademarks,” str. 911. Cole vznáší námitku proti utilitarianistické obhajobě patentů a copyrightů v “Patents and Copyrights: Do the Benefits Exceed the Costs?” Viz také Fritz Machlup: U.S. Senate Subcommittee On Patents, Trademarks & Copyrights v An Economic Review of the Patent System, 85th Cong., 2nd Session, 1958, Study No. 15; Fritz Machlup a Edith Penrose: “The Patent Controversy in the Nineteenth Century,” v Journal of Economic History 10, str. 1; Roderick T. Long: “The Libertarian Case Against Intellectual Property Rights,” v Formulations 3, no. 1; Stephen Breyer: “The Uneasy Case for Copyright: A Study of Copyright in Books, Photocopies, and Computer Programs,” v Harvard Law Review 84, str. 281; Wendy J. Gordon: “An Inquiry into the Merits of Copyright: The Challenges of Consistency, Consent, and Encouragement Theory,” v Stanford Law Review 41, str. 1343; a Jesse Walker: “Copy Catfight: How Intellectual Property Laws Stifle Popular Culture,” v Reason (březen 2000).
[20] McElroy: “Intellectual Property: Copyright and Patent.” Dalším silným oponentem DV byl William Leggett. Viz Palmer: “Are Patents and Copyrights Morally Justified?” str. 818, 828–29. Ludwig von Mises ohledně tohoto problému nevyjádřil žádný názor, pouze nastínil ekonomické implikace na základě přítomnosti nebo nepřítomnosti takovýchto zákonů. Viz Human Action, 3.rev. ed., kap. 23, sekce 6, str. 661–62.