Předmluva (J.G. Hülsmann)

Ludwig von Mises je autorem řady knih a stovek článků, v nichž učinil průkopnický příspěvek k ekonomii, filosofii vědy a společenské filosofii. Měl přímý osobní vliv na mnoho mimořádných osobností společenské vědy, jako F. A. Hayeka, Fritze Machlupa, Oskara Morgensterna, Gottfrieda von Haberlera, Hanse Sennholze, Murraye Rothbarda, George Reismana, Ralpha Raica, Leonarda Liggia, Izraela Kirznera, Paula Cantora a mnoho dalších, kteří navštěvovali jeho semináře od dvacátých do šedesátých let dvacátého století. V meziválečném období byl také předním ekonomickým poradcem vlád ve svém rodném Rakousku.

A přesto dodnes víme o tomto muži překvapivě málo. Většina našich znalostí je založena na tomto autobiografickém souboru, který Mises začal psát v době kolem svého útěku do Spojených států v roce 1940. Koncem tohoto roku dokončil první náčrt německy psaného rukopisu a pak na něm příležitostně pracoval ještě další dva roky. Nakonec svěřil nedokončený rukopis své ženě Margit do opatrování a pro případnou publikaci. V roce 1978, pět let po jeho smrti, pak vyšel německý originál spolu s anglickým překladem z pera Hanse Sennholze.[1]

Tyto paměti zahrnují jeho intelektuální vývoj od mládí do roku 1940. Jsou tudíž zásadní četbou pro všechny studenty rakouské ekonomické školy a dějin idejí.

Stejně tak zajímavé mohou být pro studenty politického dění dvacátého století. Ve skutečnosti jsou Misesovy paměti unikátním zdrojem vnitřních informací o dění v rakouské první republice. Zobrazují Misesův profesionální život přibližně od roku 1906 (kdy graduoval jako doktor práv na vídeňské universitě) do roku 1940, s důrazem na jeho aktivity ve vídeňské obchodní komoře a v akademickém prostředí. Nejenže osobně znal všechny vůdčí intelektuály své doby, ale měl téměř každodenní kontakt s politickými vůdci své země, s nejvyššími státními úředníky a s vrcholným vedením rakouských firem a bank. Dnes by se to mohlo zdát jako irelevantní lokální historie, ale není tomu tak. Rakouská republika byla dědičkou habsburské říše a ve dvacátých a třicátých letech hrála v evropské politice stále důležitou úlohu. Není přehnané tvrdit, že člověk nemůže plně porozumět politickému vývoji v dvacátém století, pokud neporozumí Rakousku a jeho předválečné a meziválečné politice. Tyto paměti jsou jedním ze vzácných zdrojů tohoto porozumění. Nejsou unikátní jen tím, že jejich autor byl zasvěceným a přímým účastníkem, ale byl také účastníkem, jehož porozumění klíčovým ekonomickým tématům dalece převyšovalo většinu ostatních protagonistů.

Co nám tyto paměti řeknou o svém autorovi? Co v nich Mises prozradil sám na sebe? Mnoho ne. Soustředil se v nich na popis svého intelektuálního vývoje a veřejné činnosti. V následujícím textu nenajdete nic o jeho snech a pocitech, nic o milostných vztazích, osobních přátelstvích, nic o rodinném životě, vztahu k rodičům, bratrům, bratrancům, učitelům či sousedům.

To je plně v souladu s jeho dalšími knihami a osobními záznamy. I ve svých dopisech pojednává o soukromých záležitostech velmi diskrétně. Celý svůj život se vyhýbal tomu, aby napsal a publikoval něco sám o sobě.

Tyto paměti jsou unikátní mezi jinými Misesovými pracemi tím, že se v nich velmi otevřeně (a nezřídka velmi příkře) vyjadřuje o řadě osob, s nimiž se ve svém profesním životě setkal. Provázela ho pověst, že nesnáší hlupáky, ale nikdy svoje názory na ně nevyjádřil písemně. Jak o tom mluví v této knize, měl zásadu, že nikdy nebude psát o osobních morálních poklescích svých protivníků a soustředí se jen na jejich intelektuální chyby, aby s nimi mohl bojovat o to efektivněji. Pouze v těchto pamětech – které nebyly určeny ke zveřejnění za jeho života – mluví o osobních prohřešcích a ctnostech.

Mises už nikdy později tyto paměti neupravoval a nedoplnil je o popis poslední třetiny svého života v Americe. Tyto paměti byly bilancí jeho působení ve Starém světě, napsané ve stylu závěti, v absolutně nejtemnějším období jeho života – osobní úvahy a poučení pro budoucí čtenáře. Ať tedy mají všichni čtenáři tohoto překladu z jeho pamětí prospěch!

Jörg Guido Hülsmann

Pozn.:
1) viz Mises, Erinnerungen von Ludwig v. Mises (Stuttgart: Gustav Fischer, 1978); idem Notes and Recollections (South Holland, Ill.: Libertarian Press, 1978)